Vánoční oratorium J. S. Bacha navodilo atmosféru radosti a vnitřní harmonie

Veronika Vojčáková, 16.12.2023 10:57

Vánoční oratorium J. S. Bacha je jedním z nejkrásnějších a nejslavnějších děl barokní hudby, které oslavuje narození Ježíše Krista. Pro anglosaské země je to stejně důležitá kompozice jako pro Čechy Rybova Česká mše vánoční. Skládá se ze šesti kantát, které byly určeny k provedení v kostele během vánočního období. Na koncertě 13. prosince 2023 v Obecním domě jsme slyšeli první tři kantáty, neobvykle proložené Händelovým Concertem grossem č. 7.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK: Vánoční oratorium, 13. prosince 2023, Obecní dům, Smetanova síň – Jac van Steen (foto Jan Slavík)

Hned po příchodu do Smetanovy síně bylo zřejmé, že nepůjde o běžný koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, neboť na pódiu bylo připraveno několik nástrojů, které se v symfonickém orchestru objevují výjimečně, z nichž viditelné byly theorba, cembalo a varhany. Dirigent Jac van Steen přizval k výkonu hudebníky vládnoucí historickými nástroji, a to Kateřinu Maňákovou jako hráčku na theorbu, k cembalu usedl Ondřej Bernovský, za hracím stolem varhan bylo vidět Danielu Valtovou Kosinovou. Ve skladbách zazněly také clariny, což jsou barokní trubky bez strojiva. Clarina vydává tenký a vysoký tón, který je vhodný pro sólové pasáže. Právě Johann Sebastian Bach a Georg Friedrich Händel patřili mezi skladatele, kteří rádi komponovali pro clarinu. Na tomto koncertě se jich chopili Marian Magiera, Stanislav Majerski a Petr Jurášek.

Bach ve Vánočním oratoriu využil hudbu z některých svých dřívějších skladeb, včetně tří světských kantát a jedné ztracené církevní kantáty. Text je založen na biblickém vyprávění o narození Ježíše, pastýřích, mudrcích a dalších událostech spojených s Vánoci. Bach použil různé hudební prostředky, jako jsou sborový zpěv, sólisté, trombony, tympány, dřevěné dechové nástroje a smyčce, aby vytvořil bohatou a pestrou zvukovou paletu. Vánoční oratorium je mistrovským příkladem parodické hudby, tedy hudby, která převzala a upravila motivy z jiných děl. Bach zde použil hudbu, kterou komponoval pro různé příležitosti, tzv. gratulační kantáty k poctě členů saské kurfiřtské a královské rodiny, protože ty měly možnost zaznít vždy jen jednou při té dané příležitosti, a to by byla škoda. V Bachově době byla obdobná „recyklace“ hudby běžnou záležitostí. Ukázal také svou genialitu v propojení různých hudebních forem a stylů, jako jsou francouzská ouvertura, italský koncert, německý chorál a další. V této skladbě mají recitativy funkci vyprávění, árie jsou určeny k rozjímání a chorály jsou modlitbami.

V první kantátě nastoupili spolu se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a Českým filharmonickým sborem Brno sólisté – britská mezzosopranistka Marta Fontanals-Simmons zpívala altový part, v tenoru vystoupil rodák z Řezna Maximilian Schmitt, německý barytonista André Morsch se ujal basových částí. Ve druhé kantátě se na empoře zjevila jako anděl se svým čistým a jasným sopránem švýcarská sopranistka Rachel Harnisch.

Marta Fontanals-Simmons předvedla svůj bohatý a expresivní níže položený hlas, kterým dokázala zpívat jak lyrické, tak dramatické pasáže. V jejím provedení árie Schlafe, mein Liebster byla hluboce dojemná a pohnutá, zatímco recitativy byly plny výrazné energie. Fontanals-Simmons také vynikla ve sborových částech, kde se její hlas harmonicky snoubil s ostatními pěvci a se členy Českého filharmonického sboru Brno. Rachel Harnisch prokázala svou zkušenost s barokní hudbou a její interpretace byla stylově čistá, plná něhy a vřelosti. Její duet s André Morschem v kantátě č. 3 byl naopak plný energie. Roli evangelisty Maximilian Schmitt zpíval jasným a průzračným hlasem, s dobrou dikcí a frázováním. Schmitt dokázal vyprávět příběh Ježíšova narození s napětím a zaujetím, jeho árie Frohe Hirten, eilt, ach eilet byla plná radosti a nadšení. André Morsch zpíval s velkou silou a noblesou. Jeho hlas byl plný a sytý, s dobrou intonací a artikulací. Morsch dokázal zpívat jak slavnostní, tak intimní pasáže. Árie Großer Herr, o starker König byla plná vznešenosti a majestátnosti, pokoru a oddanost dokázal citlivě vyjádřit v árii Immanuel, o süßes Wort.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK: Vánoční oratorium, 13. prosince 2023, Obecní dům, Smetanova síň (foto Jan Slavík)

Po přestávce po druhé kantátě následovalo Händelovo Concerto grosso op. 6 č. 7, jeden z dvanácti koncertů pro smyčcový orchestr a basso continuo. Koncert č. 7 je v tónině B dur. První věta je pomalá a slavnostní, ve stylu francouzské ouvertury, s kontrastem mezi plnými akordy a rychlými běhy. Druhá věta je rychlá a živá, ve stylu italské sinfonie, s motivy, které se předávají mezi concertinem a ripienem. Třetí věta je lyrická a zpěvná, ve stylu operní árie. Následovala opět rychlá a veselá část, ve stylu italského koncertu. Pátá věta je pomalá a klidná, ve stylu německého chorálu, s harmonickými variacemi na náboženskou píseň Jesu, meine Freude. Poslední věta je rychlá, ve stylu anglického hornpipe, což je námořnický tanec původem z britských ostrovů. Přestože Concerto grosso bylo zahráno s technickou bravurou a pochopením pro poučenou interpretaci s využitím dobových nástrojů, vložení Händelovy skladby mezi kantáty oratoria působilo z mého pohledu bohužel jako nadbytečný až rušivý element.

Koncert vyvrcholil Kantátou III Bachova Vánočního oratoria. V ní opětovně vynikl výkon Českého filharmonického sboru Brno. Sbor se dokázal sladit s orchestrem a svým výkonem vtáhnout posluchače do slavnostní vánoční atmosféry. V chorálu Ich will dich mit Fleiß bewahren byl plný jemné touhy, impozantní zvuk vytvořil v závěrečném Seid froh dieweil ke konci třetí kantáty.

Ještě je třeba zmínit houslové sólo, které bylo součástí árie Schließe, mein Herze a které vynikajícím způsobem předvedl koncertní mistr Roman Patočka. Jako citlivá hudebnice s velkou přesností, čistotou tónů a smyslem pro dynamiku a rytmus celé skladby se projevila i flétnistka Hana Knauerová.

Celý koncert měl pevně v rukou nizozemský dirigent Jac van Steen, který je hlavním hostujícím dirigentem FOK. S Bachovou hudbou je bytostně spjat, neboť v minulosti byl hudebním ředitelem Nijmegen Bach Koor. Jeho přístup k poučené interpretaci děl z období baroka byl vysoce fundovaný a profesionální. Z jeho energického vystupování a srdečnosti vůči všem interpretům bylo znát, že je to hudební oblast, která patří k jeho srdcovým záležitostem.

Vánoční oratorium je dílem, které oslovuje posluchače nejen svou nádhernou hudbou, ale také hlubokým duchovním poselstvím. Z Obecního domu vycházelo do svátečně osvětleného centra Prahy spokojené publikum v povznesené náladě s pocity radosti a vnitřní harmonie, obdarováno tímto hlubokým kulturním zážitkem.