Trio Orkiestra Historyczna představilo nepříliš známý repertoár francouzského a německého baroka

Polský soubor Trio Orkiestra Historyczna, zkráceně {oh!} trio, vznikl v roce 2017. Členové souboru však hudebně spolupracují mnohem déle. Hrají společně také v orchestru Orkiestra Historyczna, neboli {oh!}, který se zaměřuje na hudbu od baroka až po hudbu z počátku 20. století. Na rozdíl od rozsáhlého repertoáru, který hrají s orchestrem, se ve svém triu zaměřují úžeji, a to převážně na francouzskou barokní hudbu.

Kromě koncertování se před rokem začali věnovat také nahrávání alb. V roce 2022 vydali desku s názvem Portraits: Les caractères français, která obsahuje Rebelovy, Forquerayovy, Dornelovy a Couperinovy skladby. Letos jim vyšlo trojalbum Joseph Marchand: Suites, na kterém představují sedm skladatelových suit. Ze skladeb, které se na deskách objevily, zazněly tři na pražském koncertě, a to Marchandova Suita č. 7 g moll, Rebelova Sonáta č. 6 h moll a Forquerayova La Couperin ze Suity č. 1 d moll.

Koncert otevřela právě zmíněná Suita č. 7 g moll od Josepha Marchanda. Francouzský skladatel Marchand žil na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. Byl zkušeným hráčem na basové housle a zasloužil se o rozšíření houslového repertoáru. Jeho Suita č. 7 g moll pochází z ucelené sbírky sedmi suit, z nichž každá zaznívá v jedné ze sedmi tónin, které jsou založeny na tónech frygické stupnice od tónu a. Více než půlhodinovou suitu tvoří osm kontrastních vět (Sonate, Air: Tendre, Rondeau, Allemande, Air: Grave, Rondeau et double, Air: Tendre lentement, Chaconne). Kromě intonační a technické preciznosti bylo znát, že hráči cítí hudbu opravdu dobově. Jejich smysl pro frázování, artikulaci a práci s ozdobami byl úžasný. Nejobsáhlejší a nejpoutavější z osmi vět byla závěrečná osmiminutová chaconna. V předchozích větách se objevovaly spíše sólové sekce a dialogy mezi nástroji, ale v závěrečné chaconně spolu aktivně hovořili všichni tři hudebníci. Jediné, co narušovalo návaznost mezi jednotlivými větami, byl opakující se potlesk publika, které si nebylo jisté, kdy skladba končí.

Před přestávkou zazněla Sonáta C dur Wq. 136 pro cembalo a violu da gamba od Carla Philippa Emanuela Bacha. Průzračné třívěté dílo psané v galantním stylu zahrála cembalistka Anna Firlus společně se svým manželem Krzysztofem Firlusem. Perfektně sehrané duo společně vydalo již tři alba: Réflexions s hudbou Adriana Robaka, Carl Friedrich Abel: Sonatas from Maltzan Collection a Gamba Sonatas, na které zaznívají sonáty od Christiana Wilhelma Podbielskiho, Johanna Sebastiana Bacha a Carla Philippa Emanuela Bacha. Sonáta v C dur od Carla Emanuela, která na koncertě zazněla, je nahraná i na posledním zmíněném albu.

V druhé půlce koncertu nejprve zazněla Sonáta č. 6 h moll od Jean-Féryho Rebela. Podobně jako Joseph Marchand byl i francouzský skladatel a houslista Rebel průkopníkem sólového houslového repertoáru. Pravděpodobně studoval skladbu u Jeana-Baptisty Lullyho a ve své tvorbě byl inspirován italskou hudbou. Ve čtyřvěté sonátě (Grave, Légèrement, Gracieusement, Vite) hráči předvedli své lyrické cítění. V pomalých větách plných dlouhých zadržovaných not i táhlých melodických frází dokázali posluchače vtáhnout do přítomného okamžiku.

Následovala šestá věta ze Suity č. 1 d moll La Couperin od Antoina Forqueraye, který se stejně jako Jean-Féry Rebel nechal ovlivnit italskou hudbou. Ačkoliv během svého života napsal na tři sta skladeb, do současnosti se jich dochovala jen pět suit pro violu da gamba a basso continuo. Šestivětá Suita č. 1, kterou uzavírá věta La Couperin, vzdává hold skladateli Françoisu Couperinovi. Houslistka a umělecká vedoucí orchestru i tria {oh!} Martyna Pastuszka a gambista Krzysztof Firlus zde předvedli především barvitost svých nástrojů. Ve skladbě zaznívají hluboké syté i vysoké pronikavé polohy obou nástrojů.

Předposlední skladbou programu bylo Trio g moll pro violu da gamba, housle a basso continuo od Johanna Konrada Gretsche. Třívětá skladba od německého skladatele a violoncellisty mísí prvky baroka i klasicismu, je psaná v tehdy populárním galantním stylu. Vytvořila tak, podobně jako Bachova sonáta v první půlce programu, jemný předěl mezi dvěma francouzskými skladbami.

Koncert uzavřel Královský koncert č. 3 A dur od Françoise Couperina Le Grand. Sedmivětý koncert (Prélude, Allemande, Courante, Sarabande, Gavotte, Musette, Chaconne) nově upravuje zažitou sekvenci tanců. Vynechává zde gigue a přidává gavottu, musette a chaconnu. Velmi netradiční a působivá byla především skočná musette, která dle programu „používá charakteristický bourdonový zvuk napodobující francouzské dudy“.

Jako přídavek znovu zazněla energická první věta z Marchandovy Suity č. 7 g moll. Soudíme-li podle vřelého přijetí a ohromného potlesku, můžeme jen doufat, že {oh!} trio u nás nehrálo naposledy a brzy se vrátí se svým nádherným, ač nepříliš známým repertoárem.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK: Trio Orkiestra Historyczna
19. prosince 2023, 19:30 hodin
Kostel sv. Šimona a Judy, Praha

Program
Joseph Marchand: Suita č. 7 g moll
Carl Philipp Emanuel Bach: Sonáta C dur Wq. 136
Jean-Féry Rebel: Sonáta č. 6 h moll
Antoine Forqueray: La Couperin
Johann Konrad Gretsch: Trio g moll
François Couperin: Královský koncert č. 3 A dur

Účinkující
{oh!} trio
Martyna Pastuszka – housle
Krzysztof Firlus – viola da gamba
Anna Firlus – cembalo