Missa Corporis Domini jako krásný dárek pro rudolfinské publikum

Veronika Vojčáková, 22.12.2023 7:09

V úterý 19. prosince 2023 jsme se v zajímavě osvícené Dvořákově síni Rudolfina zaposlouchali do barokní liturgické hudby. Před vstupem do budovy nás uvítaly ocelové skulptury Čestmíra Sušky. Jeho sochy jsou inspirací pro nový light design koncertů Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704.

Collegium 1704: Missa Corporis Domini, 19. prosince 2023, Dvořákova síň Rudolfina (foto Petra Hajská)

Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s dirigentem Václavem Luksem předvedli méně hranou mši Missa Corporis Domini ZWV 3 Jana Dismase Zelenky (1679–1745), která sama o sobě neobsahuje část Gloria, čímž není z pohledu liturgie kompletní. Václav Luks, který je uznávaným odborníkem na barokní hudbu, a zvláště na dílo Zelenky, značnou část svého života tráví v hudebních archivech. Vybádal, že v době baroka byla běžná praxe kombinování děl různých autorů v rámci mešního ordinária. Jan Dismas Zelenka si pořídil ve Vídni kopii partitury mše Missa Sancti Pauli (1715) Francesca Bartolomea Contiho (1681–1732) a upravil ji pro provedení ve svém tehdejším působišti v Drážďanech. Proto i na tomto koncertě Václav Luks doplnil do skladby poměrně obsáhlé Contiho Gloria v Zelenkově úpravě.

Missa Corporis Domini byla napsána v roce 1719, kdy se Zelenka vrátil z Vídně, kde studoval kontrapunkt u slavného skladatele Johanna Josepha Fuxe. Mše je určena pro sólové zpěváky, sbor a orchestr. Každá část má svůj vlastní charakter a náladu, která odpovídá textu a liturgickému významu. Zelenka vytvořil bohatou a pestrou hudební řeč a použil různé hudební styly a formy.

Missa začala slavnostní a majestátní orchestrální částí, poté následovalo Kyrie se sólisty Terezou Zimkovou, Ondřejem Holubem, Tomášem Šelcem a namísto v programu uvedené Anety Petrasové toto úvodní sólo v altu zpívala Kamila Mazalová. Hned poté následovalo „vložené“ Gloria, kde si se sborem sóla zazpívali Helena Hozová, Aneta Petrasová, Ondřej Holub a Tadeáš Hoza. Houslové sólo předvedla koncertní mistryně Helena Zemanová, sóla na barokní hoboj bravurně hrála Katharina Andres.

Credo bylo rozděleno na několik funkčních oddílů, z nichž zaujalo neobvyklé Crucifixus pro čtyři sólové basy, které zpívali Tomáš Šelc, Tadeáš Hoza, Michał Dembiński a Martin Vacula. Následovalo hybné allegro Et resurrexit o zmrtvýchvstání se vzestupnými stupnicovými běhy. Pomalé a dojemné Confiteor zazpíval barytonista Tadeáš Hoza. Credo končilo opět živým Et exspecto resurrectionem v podání celého souboru. Po pomalém Sanctus a živém Osanna následovalo tklivé Benedictus, kde basové sólo procítěně zazpíval Tomáš Šelc. Gregoriánský chorál připomínalo Agnus Dei, které vedlo k závěru skladby Dona nobis pacem až k úplnému zklidnění.

V druhé půli koncertu následovala skladba Magnificat od Johanna Sebastiana Bacha. Jde o velkou liturgickou skladbu, kterou Bach zkomponoval překvapivě s latinským textem pro dva soprány, alt, tenor a bas. Text tohoto chvalozpěvu pochází z Lukášova evangelia a jeho počáteční slova v překladu zní „Má duše velebí hospodina.“ Dva soprány představují Marii a Alžbětu, které zpívaly mezzosopranistka Pavla Radostová a sopranistka Tereza Zimková. O altová sóla se opět podělily Aneta Petrasová s Kamilou Mazalovou, tenorový part zpíval Ondřej Holub a bas Tomáš Šelc. Energické sborové části byly doprovázeny barokními trubkami a tympány. Celý chvalozpěv končil majestátně Gloria Patri a Sicut erat až k energickému a bouřlivému Amen.

Jako přídavky zazněly dvě atraktivní části – Et exspecto resurrectionem z Missy Corporis Domini a Sicut erat ze skladby Magnificat.

Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 hráli a zpívali s velkou precizností, citlivostí a expresí. Václav Luks byl skvělým dirigentem, který s nadhledem dokázal vést soubor v duchu poučené interpretace barokní hudby. V předvánočním období byl tento koncert krásným dárkem pro přítomné publikum.