Kirill Gerstein: Beethoven s lehkostí jazzového klavíristy

V rámci série koncertů, které pořádá Český spolek pro komorní hudbu, vystoupil 5. února 2024 v Rudolfinu klavírista Kirill Gerstein a komorní orchestr České filharmonie. Původně měl jako sólista vystoupit místo Kirilla Gersteina jiný renomovaný klavírista, sir András Schiff. Možná právě kvůli této změně se vyprodané Rudolfinum nakonec úplně nezaplnilo, což byla škoda. Beethovenův 1. klavírní koncert v jeho podání zněl naprosto úžasně. A to samé platí i o ostatních skladbách, které odehráli členové České filharmonie.

Na úvod koncertu zazněla Serenáda pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas d moll, op. 44 od Antonína Dvořáka. Napsal ji v roce 1878, tři roky poté, co zkomponoval svoji úspěšnou první smyčcovou Serenádu E dur. Je však možné, že jeho dechová serenáda by nevznikla, kdyby Dvořák koncem roku 1877 nenavštívil koncert ve Vídni, na kterém Vídeňští filharmonikové zahráli Mozartovu dechovou Serenádu B dur. Ta tehdy šestatřicetiletého Dvořáka zaujala natolik, že po svém návratu do Prahy složil svoji dechovou serenádu během dvou týdnů. Po vzoru Mozarta v ní sice můžeme slyšet klasicistní prvky, avšak je také plná typicky českých lidových motivů. A podobně jako jeho smyčcová serenáda, i ta dechová měla velký úspěch. Johannes Brahms ji tehdy označil jako dosud nejlepší Dvořákovo dílo. Od její premiéry na pražském Žofíně uběhlo téměř 146 let, ale na rudolfinském koncertě ji hráči České filharmonie zahráli s takovým zaujetím, že vyzněla jako by právě vznikla. Výrazný a krásný tón hoboje, na který hrála Barbora Trnčíková, svítil nad perfektně stmeleným komorním tělesem.

Následovala Mozartova Symfonie č. 38, K 504 „Pražská“. Své přízvisko získala až poté, co byla poprvé uvedena, a to v Praze roku 1787, tedy něco málo přes sto let před premiérou Dvořákovy dechové serenády. Jednatřicetiletý Mozart byl v té době v Praze oblíbený, měsíc před premiérou „Pražské“ symfonie se ve Stavovském divadle s velkým úspěchem uvedla jeho opera Figarova svatba. A tak není divu, že ve své třívěté symfonii citoval i část ze své opery, kterou pražští posluchači mohli mít ještě čerstvě v paměti. Na rudolfinském koncertě orchestr odehrál symfonii bez dirigenta, koncertní mistr Jan Fišer však vedl orchestr s přehledem od svého pultu. Jasná artikulace a krásně klenuté melodie vyznívaly plně a barvitě ve všech větách, ve střídající se dynamice i tempu.

V druhé polovině koncertu zazněl Koncert pro klavír č.1 C dur, op. 15, který Ludwig van Beethoven složil v roce 1795, ve svých dvaceti pěti letech. Třívětý koncert s působivou a náročnou sólovou klavírní kadencí zahrál Kirill Gerstein. Rusko-americký klavírista je držitelem mnoha ocenění, mimo jiné Gilmore Artist Award, a věnuje se i pedagogické činnosti – učí na Kronberg Academy v rámci studijního programu sira Andráse Schiffa pro mladé umělce. Na pražském koncertě nahradil nemocného Andráse Schiffa. Stejně jako to měl v plánu Schiff, i Gerstein koncert hrál i dirigoval – obojí zvládl precizně a s lehkostí. Zkušený klavírista, který se zaměřuje na klasickou hudbu i jazz, hrál nesmírně uvolněně. Působil jako by snad ani nehrál náročný Beethovenův klavírní koncert, ale spíše improvizoval na jednoduché téma na jam session. Publikum bylo z jeho vystoupení nadšené, klavírista sklidil i ovace ve stoje, ale žádný přídavek nezazněl. To bylo nesmírně příjemné, odcházet ze sálu s čistou vzpomínkou na Beethovenův klavírní koncert, nepřehlušenou žádným krátkým efektním přídavkem.

Český spolek pro komorní hudbu • Kirill Gerstein
5. února 2024, 19:30 hodin
Dvořákova síň Rudolfina, Praha

Program
Antonín Dvořák: Serenáda pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas d moll, op. 44
Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38, K 504 „Pražská“
Ludwig van Beethoven: Koncert pro klavír č. 1 C dur, op. 15

Účinkující
Komorní orchestr České filharmonie
Kirill Gerstein – klavír, umělecký vedoucí
Jan Fišer – umělecký vedoucí