Operní panorama Heleny Havlíkové (494) – Etická dilemata válčení překrytá americky muzikálovým pozlátkem

• „Uzemněná“ kariéra válečné pilotky
• Silné téma zrazené muzikálovým hávem i režií
• Strhující výkon Emily D’Angelo
• Gelbův boj o soudobé opery

Opera vznikla podle úspěšného stejnojmenného monodramatu amerického spisovatele George Branta z roku 2013, který ho pro Jeanine Tesori upravil do podoby libreta s přidáním postav, o nichž hrdinka v monodramatu jen mluví. Opera objednaná newyorskou Metropolitní operou a uváděná v koprodukci s Washingtonskou národní operou měla premiéru v Kennedyho centru v roce 2023 pod taktovkou Daniely Candillari a v režii Michaela Mayera. Přepracovanou verzi, razantně zkrácenou o 45 minut na dvě hodiny, nyní převzala MET v hudebním nastudování Yannicka Nézet-Séguina s částečně změněným obsazením.

„Uzemněná“ kariéra válečné pilotky

Opera Grounded líčí příběh Jess, elitní, pro svou profesi až fanaticky zapálené vojenské pilotky americké bojové stíhačky F-16, nasazené do bojů v Iráku. Na „opušťáku“ ve Wyomingu se v baru náhodně seznámí s místním rančerem Erikem a stráví s ním noc. Zjistí, že otěhotněla. I když ví, že bude muset ukončit svou zbožňovanou kariéru bojové pilotky, s Erikem se „vzorně“ vezmou a na farmě vychovávají krásnou dcerušku. Jenže létání jí chybí a chce se vrátit. Velitel ji však „uzemní“ – za těch pět let se válčení zásadně změnilo a pilotované stíhačky jsou už jen „relikvie“. Navíc vychvaluje výhodu „války v pohodlí domova“, protože bude moci skloubit vojenský život s rodinným. Jess je svěřen nejmodernější bezpilotní smrtonosný dron Reaper za 28 milionů dolarů. Z pohodlného karavanu na základně u Las Vegas, tisíce kilometrů od bojiště v Afganistánu, ho řídí joysticky spolu s náctiletým klukem, který paří videohry a ovládání kamer dronů, za které dostává hromadu peněz, bere jako další hru. Že nesou smrtící střely Hellfire nijak neřeší.

V nelítostném „zoomování“ kamer je Jess – paradoxně až nyní – konfrontována s hrůzami války, když rozeznává tváře a detaily roztrhaných těl nepřátel i Američanů. Předtím vlastně neviděla, jakou zkázu její bomby na zemi rozsévají. Pro Jess je stále obtížnější chodit po směně domů a být manželkou a matkou, po dvanácti hodinách zabíjení jít koupit mléko domů k snídani. Začne trpět bipolární poruchou a fobií, že ji kamery sledují na každém kroku – i při koupi sukničky pro dceru v obchoďáku. Krize vyvrcholí, když v kritickém okamžiku má zabít dlouho hledaného vůdce teroristů. I když se tohoto okamžiku nemůže dočkat a těší se na něj, najednou nedokáže podle pokynu velení zahájit palbu. K teroristovi totiž přiběhne dcerka, která se podobá té její. Jess tak namísto nepřítele zničí svůj dron. Řetězec válečné mašinerie je však nelítostný – teroristu i s jeho dcerou zabije jiný dron a vojenský soud Jess za neuposlechnutí rozkazu a způsobenou škodu pošle do vězení. Jess se ale konečně cítí vysvobozena.

Jak se Jeanine Tesori svěřila při rozhovoru o přestávce během představení, její strýc bojoval ve vietnamské válce, o které nedokázal mluvit, a pro kompozici opery Grounded se rozhodla kvůli odpovědnosti, již vnímá vůči lidem, kteří slouží společnosti, a morální nejednoznačnosti toho, co dělají. Zájem Tesori o citlivá aktuální témata je ostatně zřejmý už z její předchozí opery Blue z roku 2019, pojednávající o policejní brutalitě vůči afroamerickým chlapcům v USA.

Silné téma zrazené muzikálovým hávem i režií

Grounded má bezesporu silné téma tísnivých a jen zdánlivě zastřených aspektů dnešních válek s moderními vojenskými technologiemi a novými etickými a psychologickými otázkami těch, kteří vedou takzvaně bezpečný boj na dálku. Dílo má vše, co se osvědčilo v tradiční opeře – atraktivní dramatický i milostný příběh plný emocí s kontrastem války a rodinného života, dokonce s rozdvojením osobnosti hlavní postavy. A Jeanine Tesori opravdu umí velmi zručně a zkušeně hudbou vyjádřit situace a emoce. Ne nadarmo za svou hudbu k muzikálům a filmům získala mnoho cen včetně dvou finále Pulitzerovy ceny za drama a dvou Tony Awards za hudbu k muzikálům Fun Home a Kimberly Akimbo. U nás ji známe díky jejím muzikálům Hledá se muž. Zn. Bohatý! (Divadlo Na Fidlovačce a Divadlo J. K. Tyla), Shrek nebo Fun Home (Divadlo J. K. Tyla, Divadlo na Orlí / JAMU Brno).

Grounded, čtvrtá opera Jeanine Tesori, má rychlý spád se střídáním obrazů a kaleidoskopem nálad. I hudebně je velmi tradiční – s áriemi, duety, ansámbly a sbory. Z hudebního stylu je zřejmé, že Tesori je doma hlavně v oblasti muzikálu. Dle mého pocitu se ale její vzletné melodie, sentimentální árie a popisná prvoplánovost až líbivost hudebních ilustrací vzpíraly závažnosti, tíživosti i kontroverznosti tématu, který si vybrala.

Pod inscenací je podepsán Michael Mayer, broadwayský režisér a nositel Tony Award za nejlepší režii muzikálu Probuzení jara. V MET nastudoval už dříve Rigoletta (2013), Marnie současného amerického skladatele Nica Muhlyho podle Hitchcockova thrilleru (2018) a La Traviatu (2018), v lednu nás v kinech čeká jeho nová režie Aidy. Přes toto renomé Michael Mayer v případě opery Grounded nedokázal překlenout melodramatičnost příběhu i hudby. I kvůli inscenačnímu pojetí není jasné, zda jde o protiválečnou agitku, náborové motivační video „vojenského průmyslu“ nebo existenciální psychologické drama etických dilemat válečného zabíjení – včetně dopadů do rodinných vztahů. Dalším problémem je nejasná hranice mezi děsivostí válečné reality, jejímuž zobrazení se v projekcích Mayer se scénografkou Mimi Lien rozumně vyhnul, a patosem, kýčem, sentimentem, do kterých inscenace sklouzává hlavně „růžovou“ rodinnou idylkou, ale paradoxně i použitím vulgárního slovníku.

Nadšené přijetí opery Grounded, jak bylo zřejmé z potlesku publika v MET při přenosu, mi připomnělo situaci, kterou jsem zažila během svého ročního pobytu v USA. Když jsme byli na exkurzi ve veřejně přístupném výcvikovém středisku vojenských kadetů, k pauze na jídlo byl určen prostor pod bombardérem z vietnamské války, který svými bombami, jak hrdě hlásala tabulka u něj, zabil tisíce lidí. Naši američtí kolegové vůbec nechápali, že na takovém místě jíst nedokážeme. S touto zkušeností se domnívám, že se přijetí opery Grounded i její inscenační podoby může velmi lišit ve Spojených státech a v Evropě kvůli odlišným zkušenostem s válkami a nasazováním vojáků do nich, operní tradici v Americe pevněji zakotvené v pozdním romantismu i výrazné rozdílnosti převažujícího vkusu.

Strhující výkon Emily D’Angelo

Základem inscenace je výkon kanadské mezzosopranistky Emily D’Angelo – její Jess je opravdu strhující. Ostatně Jeanine Tesori tuto roli psala přímo pro ni na základě zevrubné znalosti jejích možností. Nejenže skvěle zpívá obtížný part, ale také typově odpovídá mladé vojenské pilotce až extaticky nadšené pro svoji misi. Herecky postihuje osobní drama mladé ženy konfrontované s drsnou realitou zabíjení. A myslím, že tentokrát byli ve výhodě diváci v kině, protože v detailech kamer viděli každý záchvěv ve tváři – na rozdíl od diváků vzdálených v MET od jeviště desítky metrů.

Protože opera už nemá formu monodramatu, oproti její předloze, vystupují zde i další postavy. Na jevišti tak zdařile sekundovali tenorista Ben Bliss v roli až příliš ušlechtilého rančera Erica nebo barytonista Kyle Miller jako nevycválaný a vysmátý náctiletý Jessin parťák ovládající senzory smrtonosných dronů. Poněkud uhlazeně působil Velitel v podání basisty Greera Grimsleyho.

Gelbův boj o soudobé opery

Jediná soudobá opera v kinopřenosech z MET letošní sezóny se může zdát málo po smršti novinek, které generální manažer MET Peter Gelb nasadil v posledních letech: V sezoně 2021/2022 měla v MET premiéru opera Oheň v kostech Terence Blancharda a Hamlet Bretta Deana, v sezoně 2022/2023 to byly Hodiny Kevina Putse a Šampion Terence Blancharda a v sezoně 2023/2024 dokonce tři opery soudobých skladatelů: Mrtvý muž přichází Jakea Heggieho, X: život a doba Malcolma X Anthonyho Davise a Florencie v Amazonii Daniela Catána. Přestože je Metropolitní opera stále často považována za konzervativní, její soudobá dramaturgická linie je velmi inspirativní.

The Met: Live in HD – Jeanine Tesori: Grounded
19. října 2024, 18:45 hodin
Kino Aero, záznam z Metropolitní opery v New Yorku

Inscenační tým
Yannick Nézet-Séguin – hudební nastudování
Michael Mayer – režie
Mimi Lien – scéna
Tom Broecker – kostýmy
Kevin Adams – světelný design
David Neumann – choreografie
Paul Cremo – dramaturgie
Gary Halvorson – režie HD přenosu

Účinkující
Jess: Emily D’Angelo
Eric: Ben Bliss
Velitel: Greer Grimsley
Navigační pilot: Earle Patriarco
Sam: Lucy LoBue
Koordinátor mise: Christopher Bozeka
Pozemní kontrolor: Thomas Capobianco
Návodčí leteckých úderů: Paul Corona
Bezpečnostní pozorovatel: Christopher Job
Právní poradce ozbrojených sil: Matthew Anchel
Operátor senzorů: Kyle Miller
Také Jess: Ellie Dehn
Náhradník: Timothy Murray
Zaměstnanci v obchodním centru: Tyler Simpson a Daniel Clark Smith.

Nadine Sierra – průvodkyně přenosem

Orchestr a sbor Metropolitní opery
Yannick Nézet-Séguin – dirigent