Týden s tancem

Italský soubor Spellbound Contemporary Ballet dnes v DOXu, výstava Společných 300 let věnovaná Kůrovi, Němečkovi a Ogounovi, premiéra Losers Cirque Company, přednáška a pohybová intervence Miřenky Čechové v Galerii Rudolfinum, premiéra Anežky Hessové a Evy Staré Můj Hood v A studiu Rubín, Dočasná Company uvádí premiéru Jana Razimy Protagonista, Pražská premiéra projektu A to je zakázáno? v Alfredu ve dvoře, webinář Jinotaje – metodická pomůcka pro lektory kreativního vzdělávání, vzkaz souboru Tantehorse divácké komunitě a mnoho dalšího v aktuálním tanečním zpravodajství.
Spellbound Contemporary Ballet (foto archiv DOX)
Spellbound Contemporary Ballet (foto archiv DOX)

Italské „Ferrari pohybu“ v DOXu: soubor Spellbound Contemporary Ballet uvede 10. a 11. prosince dvě inscenace
České publikum se může těšit na dva komorní taneční večery v podání jednoho z nejzajímavějších souborů současného italského tance Spellbound Contemporary Ballet. V Centru současného umění DOX představí tanečníci v české premiéře tzv. double bill (dvě díla v jeden večer) – mužský kvartet If You Were a Man a ženské sólo Unknown Woman. Představení se uskuteční dva večery po sobě v datech 10. a 11. prosince.

I když má ve svém názvu slovo „balet“, je Spellbound Contemporary Ballet především soubor současného tance. Jeho nejsilnější devízou je výrazově a technicky dotažený pohyb tanečníků, vynikající svou hbitostí, plasticitou, půvabem a dravostí. I proto bývá Spellbound Contemporary Ballet nazýván italským „ferrari pohybu“. Soubor, pracující pod vedením choreografa Maura Astolfiho a producentky Valentiny Marini, reprezentoval Itálii na stovkách scén a festivalů na několika kontinentech a letos slaví třicáté výročí od svého založení.

„Zatímco ryze mužský kvartet If You Were a Man přináší dravé a silové polohy nikdy nekončících vzájemných mužských her, v ženském sólu Unknown Woman je to zase atmosféra křehkosti, tajemství a osamocenosti. Choreografická díla, která jsou ve vzájemném kontrastu, spojuje lidská intimita a bezbrannost. Diváci v sále DOX+ se budou moci nechat unášet sílou, půvabem a nespoutaností pohybu tanečníků Spellbound Contemporary Ballet z exkluzivní blízkosti,“ doplňuje Viliam Dočolomanský, ředitel DOXu pro živé umění.

Kvartet If You Were a Man uvádění choreograf uvádí slovy: „Kdyby se zvuky vydávané pohyby a dechem podařilo včas dešifrovat, dalo by se předejít mnoha věcem… Pořád spolu neslyšně mluvíme, vydáváme signály tělem. I drobné zvuky nebo gesta mohou být včasným varováním. Před konfliktem? If You Were a Man je studie pro čtyři muže o tom, jak si nasloucháme.“

Ženské sólo Unknown Woman je pak „kaleidoskop rekapitulujících vzpomínek a myšlenek. Zachycené v deníku a přetavené do pohybu. Jak vlastně sledujeme druhého člověka, jak mu můžeme porozumět? Očima, srdcem? Co jsou pouze naše představy a co se o druhém můžeme dozvědět? Myslíme si, že se za ty roky dobře známe, ale pozorujeme se navzájem jako cizinci, kteří neustále kráčí bok po boku.“

Spellbound Contemporary Ballet působí pod záštitou a s podporou italského Ministerstva kultury, které v roce 2022 přiznalo této instituci status Národního centra taneční produkce, jež pod zastřešujícím názvem Orbita/Spellbound působí jako kurátor tanečních programů na třech scénách v hlavním městě a byl také u vzniku první oficiální taneční sezony v Římě. Spellbound Contemporary Ballet založil v roce 1994 choreograf Mauro Astolfi, kterého o dva roky později vystřídala Valentina Marini, pod jejímž vedením se soubor začal více prosazovat na mezinárodní scéně. Již od svého počátku se soubor specializuje na současný tanec a balet. Ve svých vystoupeních kombinuje techniky klasického baletu s moderními prvky a často vytváří díla, která zkoumají vztahy, emoce a lidskou zkušenost. Spellbound Contemporary Ballet proslul svými inovativními choreografiemi a spolupracemi s různými umělci, včetně hudebníků a vizuálních umělců. Soubor pravidelně vystupuje nejen v Itálii, ale i na mezinárodních festivalech a scénách.

Zahájení výstavy Společných 300 (Kateřina Hanáčková, zdroj archiv ATU ČR)
Zahájení výstavy Společných 300 (Kateřina Hanáčková, zdroj archiv ATU ČR)

Výstava Společných 300 let věnovaná třem baletním hvězdám, byla zahájena Praha
Na 1. balkoně Národního divadla byla v den světové premiéry baletu Šeherezáda slavnostně zahájena výstava s názvem Společných 300 let. Výstava je poctou třem legendám českého tanečního umění – Miroslavu Kůrovi, Jiřímu Němečkovi st. a Luboši Ogounovi. Tito významní choreografové a pedagogové zásadně ovlivnili několik generací tanečníků i diváků a významně přispěli k formování identity českého baletu. Výstava připomíná nedožitých 100 let každého z nich a zdůrazňuje jedinečný přínos jejich umělecké práce. Její součástí bude i doprovodný katalog.

Slavnostního otevření se zúčastnila řada významných osobností z oblasti kultury a baletu, včetně Zdeňka Prokeše, který stál u zrodu celé myšlenky. Mezi hosty byli například PhDr. Zuzana Malcová, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MKČR, nebo dramaturg Baletu ND v Brně Karel Littera. Významný okamžik podtrhla také účast členů rodin umělců – Jany Kůrové, Jiřího Němečka ml. s dcerou, Ludmily Ogounové s rodinou – a dalších baletních legend, jako jsou Petr Z. Koželuh, Kateřina Franková Dedková či Jitka Vašutová.

Výstava vznikla ve spolupráci Asociace tanečních umělců České republiky, Národních divadel v Praze a Brně a Institutu Pavla Šmoka. Finanční podporu poskytlo Ministerstvo kultury ČR a Nadace český literární fond. Na autorské podobě výstavy se podíleli Kateřina Hanáčková (ND), Karel Littera (NDB) a Lucie Kocourková (IPŠ).

Miroslav Kůra je bezesporu legendou: tanečník, choreograf, umělecký šéf. Patří k nejvýznamnějším osobnostem v historii českého baletu, v době své vrcholné výkonnosti patřil k světové interpretační špičce. Těžištěm jeho tvorby bylo působení ve Státním divadle v Brně (nyní Národní divadlo Brno) a v Národním divadle v Praze. Jeho život byl stejně bohatý jako jeho tvůrčí podstata. Jako tanečník exceloval ve více než padesáti stěžejních rolích, jako choreograf měl titulů na kontě ještě o dvacet více. Nezapomenutelná je jeho verze inscenace Romeo a Julie (ND Praha 1971), která se hrála na scéně Národního divadla plných 19 let a byla stále vyprodaná.

Jiří Němeček patřil k osobnostem českého baletu nejen jako výjimečný interpret, ale hlavně jako nejúspěšnější tvůrce realistických celovečerních tanečních dramat. Vytvořil osm desítek baletních inscenací a desítky choreografií v operách i operetách, muzikálech, činohrách, televizi a filmu. Vyhraněný typ vypravěče příběhů. Pod jeho vedením se stal Balet ND mohutným tělesem se 150 členy, umělecké výsledky i politická angažovanost mu přinesly řadu ocenění. Formoval i další české soubory: byl šéfem baletu v Plzni, v Hudebním divadle Karlín, stál v čele baletu Státního divadla Brno. Významná je i jeho pedagogická činnost na Taneční katedře Hudební fakulty AMU.

Luboš Ogoun je svázán s novou vlnou čs. choreografie 60. let, ve své tvorbě realizoval revoluční představy o moderním, poetickém baletu. Ve vývoji poválečného českého baletu mu patří jedno z předních míst. Byl to nadaný tanečník, všestranný choreograf, režisér, libretista, šéf baletu a sportovní trenér. Byl autorem několika set choreografií napříč žánry, kromě baletu i pro film či lední revue. Svá vrcholná díla vytvořil v Brně, nicméně stěžejní bylo založení moderního Baletu Praha (spolu s P. Šmokem a V. Vašutem).

Výstava Společných 300 let je pro návštěvníky otevřena na 1. balkoně Národního divadla, v brněnském Janáčkově divadle pak bude paralelní výstava probíhat od 10. prosince, tedy od zítřku. Nabízí jedinečnou příležitost přiblížit se odkazu tří významných osobností českého baletu, jejichž umělecký odkaz zůstává nesmazatelnou součástí české kulturní historie.

Louskáček - Vánoční koleda v NDM Ostrava (foto Serghei Gherciu)
Louskáček – Vánoční koleda v NDM Ostrava (foto Serghei Gherciu)

Balet Národního divadla moravskoslezského hostuje v Bonnu
Balet Louskáček – Vánoční koleda choreografa Youri Vàmose s hudbou Petra Iljiče Čajkovského se vrací na místo své světové premiéry v Bonnu v podání tanečníků Národního divadla moravskoslezského. Po 36 letech od světové premiéry uvidí publikum v divadle v německém Bonnu baletní inscenaci vytvořenou Yourim Vàmosem v podání baletu Národního divadla moravskoslezského.

Vàmos propojil dva příběhy: klasického Louskáčka a Vánoční koledu Charlese Dickense. Tato inscenace s hudbou Petra Iljiče Čajkovského měla právě v divadle Bonn Theater světovou premiéru v roce 1988. Od té doby ji s úspěchem zařazují na repertoár divadla po celém světě. Balet NDM Vàmosovu choreografii hraje od listopadu 2022 a o vstupenky je velký zájem, inscenace je vždy vyprodána. V Bonnu odehraje soubor 5 představení od 11. do 14. prosince a lístky už téměř nejsou. Balet bude doprovázet Severočeská filharmonie Teplice s dirigentem Adamem Sedlickým.

Soubor baletu Národního divadla moravskoslezského se také připravuje na jedinou reprízu inscenace OKNO v pražském divadle PONEC 4. ledna 2025. V komorním prostředí Divadla „12“ je tato taneční fantazie Jo Strømgrena na hudbu Johanna Sebastiana Bacha na repertoáru od letošního května.

Miřenka Čechová (foto archiv umělkyně)
Miřenka Čechová (foto archiv umělkyně)

Miřenka Čechová v Galerii Rudolfinum: Vnímat–cítit–zkoušet–prožít, přednáška a pohybová intervence | CRASH
Galerie Rudolfinum zve na přednášku Miřenky Čechové z volného cyklu CRASH spojenou s pohybovou intervencí, která se koná ve středu 11. prosince v 18:00 a její repríza proběhne ve čtvrtek 19. prosince v 18:00. Návštěvníci si tedy mohou vybrat, který termín jim vyhovuje více. Vstup na oba je volný, program proběhne přímo ve výstavních sálech.

Jak spolu souvisí tanec a architektura? Dá se tančit, aniž by se člověk pohnul? Může nás rozhýbat statický objekt? Může být choreografem prostor? Lze vystavovat dílo, které není vidět? Je tanec tělesná odpověď prostoru?

Vztah tance a prostoru je zásadní. Tanec se nezbytně uskutečňuje ve vztahu k prostoru, vychází z něj, avšak zároveň ho sám vytváří. Choreografka a autorka Miřenka Čechová představí teoretický úvod o vztazích tance a prostoru, jenž konkrétně reaguje na výstavu Antony Gormley / Pavla Melková a v následné pohybové intervenci provede účastnictvo výstavou skrze optiku současného tance a tělesně-choreografických principů.

Pavla Melková tanec zmiňuje nejen ve svých teoretických úvahách, ale i v poezii, jež je součástí výstavy. Čechová navazuje na její myšlenky o percepci výsledného díla, které vzniká až v prostoru vnímání – v prožitku člověka – a nachází paralelu ve vlastní tvorbě děl současného tance, která popisuje jako časově ohraničené vytváření imaginárního meziprostoru mezi zvnitřnělým pohybem a jeho vnějším vnímáním.

Přednáška představí teorii základních vztahů těla v prostoru založenou na pohybových principech Rudolfa Labana, dále body orientace v prostoru klasického baletu a teorii performujícího těla, které reaguje na prostorové vztahy a architekturu, tvořící vlastní tělesnou odpověď. Po přednášce bude následovat pohybová intervence přímo ve výstavě Antony Gormley / Pavla Melková, během níž si lze ověřit a prožít jednotlivé principy, jak z pozice aktéra, tak toho, kdo pozoruje. Více o přednášce na webu CRASH_MirenkaCechova a o výstavě na GORMLEY-MELKOVÁ

CRASH je volný cyklus přednášek, který nabízí zájemcům formou série setkání s inspirativními hosty možnost reflektovat právě probíhající výstavy v širších souvislostech. Díky variabilitě zvaných osobností přináší interdisciplinaritu, která je nezbytná pro vedení jakékoliv debaty a pro rozvoj kritického myšlení. Prolínání rozličných kulturních i vědních oborů, ale i různých životních zkušeností a postojů otevírá jedinečný prostor pro reformulaci a nové promýšlení konkrétních otázek.

Losers Cirque Comapny - Cizinec (foto na vizuál k inscenaci Pavel Hejný)
Losers Cirque Comapny – Cizinec (foto na vizuál k inscenaci Pavel Hejný)

Losers Cirque Company uvedou novinku Cizinec pod vedením světové režisérky Firenzy Guidi
Losers Cirque Company
přichází s druhou premiérou v tomto roce. Již tento týden, 11. prosince představí divákům novou inscenaci Cizinec, na které spolupracovali s jednou z nejznámějších novocirkusových režisérek – Italkou Firenzou Guidi.

„Cizinec vás nutí se zamýšlet nad tím, jestli jste skutečně takoví, jací se prezentujete, jací si přejete, aby vás ostatní viděli. My všichni jsme vystaveni řadě zrcadel.“ A právě ta jsou základním stavebním prvkem scénografie, kterou pro tuto inscenaci vytvořil principál souboru Losers Cirque Company Petr Horníček.

„Téma hledání sebe samého a svého skutečného já mě odjakživa fascinují. I proto jsem se rozhodl postavit na jeviště zrcadla, aby vznikla uhrančivá, smyslná show, která bude úplně jiná, než naše dosavadní projekty,“ prozrazuje Horníček. „Čeká vás emoční horská dráha plná podivných zvratů, která ve vás vyvolá řadu pochybností. Bude to směs smyslnosti, nevinnosti, násilí, něhy, lehkosti a hloubky,“ popisuje režisérka Firenza Guidi. Během představení ožijí na scéně postavy s bizarními příběhy, které nemají hlavního hrdinu. Všichni pochází z malého města a všichni vědí, že kdesi v temných zákoutích se skrývá zlo.

Jak už bývá u Lůzrů zvykem, i tentokrát se mohou diváci těšit na živou hudbu a akrobatické kousky, při kterých se jim zatají dech a místy naskočí i husí kůže. „Bude to smyslné, vtipné, něžné, dojemné, sexy, drsné, odvážné a mrazivé zároveň,“ slibuje produkce. Premiéru na domácí scéně v Divadlo BRAVO! odehrají Lůzři ve středu 11. 12. 2024 od 19:00. Lístky jsou již v prodeji v síti GoOut.

Firenzu Guidi mohou diváci znát jako režisérku slavného souboru NoFit State, kteří byli hlavní hvězdou tuzemského festivalu Letní Letná v roce 2023. Pochází z italského Milána a je mezinárodně uznávanou průkopnicí nového cirkusu a konceptu „divadla bez jeviště.” Její tvorba se vyznačuje silným zaměřením na lidský prvek – klade důraz na autenticitu a energii samotných performerů, kteří jsou v jejích projektech středobodem zážitku. Během své kariéry vytvořila a režírovala desítky inscenací po celém světě, které se vyznačují jedinečným napětím a dynamikou mezi performerem a divákem.

A to je zakázáno? (foto archiv uměleckého týmu)
A to je zakázáno? (foto archiv uměleckého týmu)

Pražská premiéra projektu A to je zakázáno? v Alfredu ve dvoře
Zkušení performeři a tvůrci Jazmína Piktorová, Markéta Stránská a Tomáš Janypka připravili pro publikum od 7 let inscenaci A to je zakázáno? Pražskou premiéru bude mít v Alfredu ve dvoře 12. prosince od 18:00 hodin.

„Představte si moment těsně před hranicí zakázaného. Nebo naopak, těsně za hranicí zcela povoleného. To místo na škále od ,vše je zakázáno’ až po ,vše je dovoleno’, které má každá*ý z nás jinde. Místo, které se proměňuje v souvislosti s věkem, dobou, ve které žijeme, výchovou, kulturním prostředím, politickou situací nebo společenským postavením. Místo, které je zároveň nepsaným pravidlem určujícím hranice osobní svobody. Právě kolem této hranice, kterou máme každá*ý jinde, se odehrává něco jedinečného až vzrušujícího. Něco, díky čemu se můžeme inspirovat a učit vzájemnému respektu,“ tak uvádějí tvůrci svůj projektu.

„Věříme, že v dialogu s dětmi i dospělými dojdeme k tomu, že některé zákazy skutečně dávají smysl a pomáhají nám vytvořit bezpečnou strukturu fungování ve společnosti. A také k tomu, že existují i takové zákazy a pravidla, která svůj smysl v čase ztratila, nebo ho dokonce nikdy neměla.“ Vedle samotných interpretů, kteří jsou současně tvůrci, se na inscenaci podílí hudbou a zvukovým designem Pasi Mäkelä, dramaturgie se ujala Maja Hriešik, scénografie a kostýmů Vendula Tomšů, světelného designu Zuzana Režná. Roli průvodce má Václav Kalivoda.

Můj Hood (foto Jakub Hrab)
Můj Hood (foto Jakub Hrab)

Inscenace Můj Hood propojí pohybové divadlo, činohru, autofikci i stand-up: 12. a 13. prosince v A studiu Rubín
Po dlouhých pěti letech – dvou odkladech kvůli pandemii a nečekaném, ale radostném mezidobí naplněném mateřstvím – se autorská inscenace Můj Hood představí živému publiku. Diváci jsou zváni 12. a 13. prosince do A studia Rubín na večírek, který je výsledkem mnohaleté snahy a touhy po návratu na scénu.

Inscenace vznikala v roce 2019 z iniciativy tanečnice, herečky a choreografky Anežky Hessové a performerky a tanečnice Evy Staré, které svedl dohromady zájem o propojení klasického indického tance Kathak s novým cirkusem. Tým utvořily společně s režisérkou Lucií Ferenzovou, která inspirována knihou Světlé dny německé autorky Zsuzsy Bánk, našla srdce inscenace v osobním příběhu Anežky Hessové, jež prožila své dětství v divadelním kočovném souboru ve Švýcarsku. Na základě Anežčiných vzpomínek vznikl scénář tvořící základ unikátní inscenace spojující pohybové divadlo, činohru, autofikci i stand-up.

Skrze osobní příběhy performerek se v inscenaci odrážejí témata nomádství, hledání domova, identity a integrace ve společnosti. Připomínáme, že každý z nás může být někdy a někde cizincem, zároveň však toužíme po přijetí a uznání,“ vysvětluje Anežka Hessová. Tento osobní příběh rezonuje nejen s životem tvůrkyň, ale zrcadlí také univerzální otázky spojené s hledáním sebe sama a svého místa ve světě. „V době, kdy celý svět dlouhodobě řeší otázku migrace, integrace, kulturních rozdílů a jejich kompatibility, jde o téma, které je velice aktuální,“ dodává.

Můj Hood (foto Jakub Hrab)
Můj Hood (foto Jakub Hrab)

Divadelní premiéra, která se měla odehrát v říjnu 2019, byla zastavena vlnou koronavirové pandemie. Následovala dvě na sebe navazující těhotenství a narození dvou holčiček. Přesto se tým i nadále snažil o uvedení díla před živým publikem. Čas však uzrál až letos na jaře s příchodem nové posily – tanečnice a choreografky Kamily Mottlové, která na jevišti alternuje performerku Evu Starou a do inscenace vnáší nový pohled, vlastní taneční styl i životní zkušenost, jakou je třeba práce tanečnice ve strip baru.

Dílo obohacuje živá hudba v podání herce a muzikanta Petra Šmída, jehož hudební improvizace dotvářejí atmosféru celé inscenace. Ta nabízí autentický pohled do světa nesourodých přátelství a života dětí imigrantů, jejich hledání identity a jejich přijetí i nepřijetí společností. Otevírá otázky, které se dotýkají každého, kdo někdy pocítil odlišnost a touhu po sounáležitosti. Vstupenky jsou k zakoupení na stránkách A studia Rubín.

Z choreografie Jana Razimy Pobyt, vzniklé rovněž pro Dočasnou Company (foto Vojtěch Brtnický)

Dočasná Company uvádí premiéru Jana Razimy Protagonista
V pátek 13. prosince se ve Venuši ve Švehlovce uskuteční poslední premiéra Dočasné Company tohoto roku – inscenace Protagonista v choreografii Jana Razimy se zabývá jástvím a empatií. V nové inscenaci choreograf pokračuje ve své dosavadní filozofické tvůrčí linii. V projektu se zaměřil na téma postavy – protagonisty a skrze pohyb zkoumá okamžiky, kdy symbolicky opouštíme své fyzické já a vstupujeme skrze empatii do jiného obrazu, příběhu nebo osoby. „Co je můj příběh a co už příběh někoho jiného, co je ještě role a co už ne, co to bude za film, když se na svůj život podívám z pohledu diváka? A kým byste byli, kdybyste nebyli vy?“ Takové otázky inscenace klade divákově představivosti, ale i sama sobě. Na jevišti se představí Michaela Dzurovčínová, Michaela Kadlčíková a Tomáš Pražák.

Jan Razima často ve svých dílech pracuje s principy výtvarného umění, v tomto projektu se tvůrci však významnou měrou inspirovali také ve filmovém obrazu a využívají v inscenaci tvůrčí postupy z tohoto odvětví. Jedním z použitých principů je například tzv. ruchování, které v představení probíhá živě – o tuto složku se stará hudebnice a sound designerka Sarah Jedličková, která o své nezvyklé pozici uvádí: „Musela jsem si zapamatovat vlastně dvě choreografie – tu, která probíhá na jevišti, a pak svojí vlastní u mikrofonu, kdy musím přesně vědět, v jaký okamžik pro jaký předmět sáhnout. Narozdíl od filmu mám na vše jeden jediný pokus.“

„Zaměřil jsem se v tomto projektu především na vizualitu těla samotného, snažil jsem se omezit využití předmětů. V určité části procesu vzniku jsem z toho byl dokonce nervózní, protože jsem v tomto smyslu nepoznával svůj rukopis,” dodává k dílu choreograf Razima. Premiéra proběhne 13. 12. 2024 od 20:00 ve Venuši ve Švehlovce (Slavíkova 22, Praha 3). Vstupenky na premiéru jsou v předprodeji v síti GoOut. Více informací o představení naleznete na webu Dočasné Company nebo na Facebookové události.

Dočasná Company, z. s. je kolektiv tvůrců nastupující generace propojující současný tanec a pohybové divadlo. Vytváří symbiotickou platformu pro rozvoj umělecké svobody a překračuje hranice mezi různými styly, žánry a divadelními i nedivadelními formami. Cílem Dočasné Company je tvořit udržitelně a rozmělňovat hranice mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum. Momentálně vytváří několik uměleckých projektů převážně v Praze, ale působí i v regionech. Členové Dočasné Company se mimo jiné aktivně zapojují i do lektorské a pedagogické činnosti.

Webinář Jinotaje – metodická pomůcka pro lektory kreativního vzdělávání
Spolek REZI.DANCE Komařice zve všechny zájemce na webinář, na kterém bude prezentovat nově vzniklou metodickou pomůcku pro lektory kreativního vzdělávání, která se zaměřuje na uměleckou práci v krajině. „Naše metodická pomůcka je netradičně zpracovaná do formy deskové hry s názvem Jinotaje a vznikla jako výsledek programu Kreativního vzdělávání, na který spolek REZI.DANCE Komařice získal podporu z Národního plánu obnovy,“ říkají tvůrci.

Obsahové zaměření Jinotajů rezonuje s principy environmentální výchovy a vzdělávání – reflektuje tak důležité průřezové téma aktuálního vzdělávacího kurikula. Smyslem Jinotajů je funkčně rozšířit nabídku neformálně-vzdělávacích aktivit pro mateřské, základní i střední školy či organizace zaštiťující příměstské nebo mimoměstské letní tábory.

Spolupracovník REZI.DANCE Komařice Karel Řepa píše: „Hra (metodická pomůcka) s názvem Jinotaje vznikla s cílem těsněji provázat svět umění se světem edukace v prostoru krajiny. Jejím záměrem je oslovit aktivní tvůrce z širokého spektra expresivních oborů (pohybových, výtvarných, audiovizuálních, dramatických ad.), kteří mají motivaci stát se zároveň facilitátory či lektory volnočasových, prožitkových forem vzdělávání a rádi by pro realizaci svých vzdělávacích činností zvolili právě otevřené krajinné prostředí – objevili se v krajině, objevovali krajinu a přiváděli k objevům další účastníky. Koncepce hry Jinotaje naplňuje představu o tvorbě jako celostním a unikátním způsobu poznávání světa, který nese, především v současné době environmentálních výzev, svůj hluboký smysl.“

Pokud Vás naše pozvánka zaujala a chtěli byste se webináře zúčastnit, je nutné vyplnění přihlašovacího formuláře pod tímto odkazem. Webinář proběhne online 13. 12. 2024 od 11 do 12 hod. Po vyplnění formuláře bude registrace dokončena. Ráno v den konání webináře bude na uvedenou emailovou adresu zaslán link pro připojení.

Lektorka Barbora Ptáčková (foto archiv galerie)
Lektorka Barbora Ptáčková (foto archiv galerie)

Tanec v Gočárově galerii
Taneční dílny Tanec v obrazech se konají v neděli 𝟏𝟓. prosince 𝐨𝐝 𝟏𝟎:𝟎𝟎 v sále Gočárovy galerie v Automatických mlýnech. Vstupné na I. lekci:  500,- / 300,- (studenti, senioři), platba na místě, rezervace na [email protected] nejpozději 48h před konáním dílny.

Jak se může stát výtvarné dílo inspirací k pohybu? „Dílna nabízí percepci výtvarného umění skrze tělo. V rámci tří hodin budeme pracovat s obsahy a motivy vycházejícími z výtvarných děl. Ty následně budeme implementovat do pohybu a přetvářet v různé pohybové principy, motivy a hry,“ přiblížuje lektorka Barbora Ptáčková. Je absolventkou taneční konzervatoře Duncan centre v Praze. Věnuje se taneční pedagogice a interpretaci a tvorbě tanečních projektů. Zajímá se o průniky mezi uměleckými odvětvími. Pohyb vnímá jako cestu ke sdílení, vnímání sebe sama a pochopení druhých. V rámci lekcí pracuje s přirozeným pohybem a opírá se o principy současného tance a improvizace.

Děti U (foto Romana Kovacs)
Děti U, úspěšný projekt Tantehorse (foto Romana Kovacs)

Vzkaz Tantehorse divácké komunitě
Soubor Tantehorse přináší vzkazy, ohlédnutí a novinky pro své diváky: „Po odchodu osmi uměleckých uskupení, včetně více než deseti klíčových art administrators z divadla PONEC, dochází k decentralizaci taneční komunity. Skupiny vytváří novou infrastrukturu, hledají nová místa, kde mohou ve své práci pokračovat. Hledáme způsoby, jak o sobě dávat vědět. Pojďme budovat taneční komunitu mimo algoritmy sociálních sítí. Newsletters mohou být jednou z cest. Co je však ještě více důležité, jsou fyzická setkání. Podpora komunity zevnitř. Díky, že píšete i vy.“

Iris oceněna Cenou Divadelních novin za ženský herecký výkon
„Máme obrovskou radost, že Iris Kristeková proměnila nominaci na Cenu Divadelních novin za ženský herecký výkon bez ohledu na žánr v autobiografickém „příbramském“ stand-upu, v němž dobývá zpět svoje tělo, svoji důstojnost a posiluje další k odvaze promluvit. Stejnojmenný projekt Iris/Invisible III., je třetím dílem série o zneviditelněných ženách. Kromě Ceny Divadelních novin, byla Iris nominovaná též na Cenu Thálie. A my gratulujeme Martině Hajdyle Lacové, která ji získala.“

Série Invisible pokračuje
„Dokumentární sérii Invisible projektem Iris neuzavíráme, nově ji rozšiřujeme o úhel pohledu mimo osudy umělkyň. Na základě reakcí divaček jsme se rozhodli zpracovávat příběhy, které nám přinášíte vy. V autorské dvojici Miřenka Čechová a Johana Ožvold připravujeme další, tentokrát multimediální díl, kde vystoupí i tanečnice Adriana Štefaňáková. Premiéru čtvrtého dílu série plánujeme na podzim příštího roku.“

Reflexe a budoucnost projektu Děti U
Zcela jedinečné uvedení umělecko-sociálního projektu Děti U v podobě rozsáhlé performativní procházky s šesti zastaveními, je sice za námi, ale my přinášíme reflexi, postřehy a především vás chceme seznámit s jeho dalším směřováním.

„V rámci funkčního, živého procesí se autorský tým nepokouší revokovat abstraktní či kulturně vzdálené archetypy kolektivního nevědomí, ale každé zastavení a každý krok se může dotknout všech ‚poutníků‘ a ‚poutnic‘, protože každé zastavení ztvárňuje natolik konkrétní situace, že se s nimi každý může osobitým způsobem ztotožnit,“ píše například Tomáš Kubart v článku Pouť za uzdravením: příběhy Dětí U v nás na portálu Opera PLUS.

„Performativní procházka mezi usedlostmi Bulovka a Cibulka se již nezopakuje. My ale přemýšlíme o dalších performativních formátech osvěty dětské paliativní péče. S Palácem Akropolis, koproducentem celého projektu, připravujeme do jeho vnitřních prostor novou inscenaci, kde na několik hodin vytvoříme místo k zastavení, ztišení, naslouchání příběhům a spolusdílení. Více již na jaře,“ lákají tvůrci úspěšného projektu. „Zásadním pro nás je přenesení projektu do regionů. Stále hledáme partnery – partnerské organizace, jak kulturní, tak sociální – které by chtěly projekt přivést právě k nim. Vytváříme jak venkovní verzi, založenou na stěžejním audiowalku Lindy Duškové a kol., stejně jako edukativně zážitkovou verzi pro vnitřní prostory, následovanou diskusí o možnostech a přínosech dětské paliativní péče a péče jako takové.“

„Ráda bych Vám srdečně poděkovala za Vaši účast na uměleckém projektu Děti U. Velmi si vážím toho, že jste se rozhodli věnovat čas a pozornost tématu dětské paliativy, které nezřídka vyvolává strach či zaleknutí. Věřím, že společnou pozorností toto téma naopak pozdvihujeme a posilujeme tak, aby nestálo na okraji. Váš zájem o naši sociálně-uměleckou činnost je pro nás nesmírně cenný a pevně věřím, že zážitek z pásma Děti U pro vás byl přínosný či jakkoliv obohacující,“ říká iniciátorka a leadryně projektu Markéta Vacovská.

OPEN CALL – Tantelab III. – ACT!
„Důležitým aspektem je pro nás vytvořit umělkyním a umělcům bezpečný prostor k experimentu, k možnosti chybovat, k ověřování myšlenek v samotné praxi a zároveň poskytnout profesionální zázemí, pravidelnou zpětnou vazbu a průběžnou podporu celého týmu Tantehorse,“ říkají umělci k další otevřené výzvě, která je určena mladým: „Stojíte na počátku nezávislé umělecké kariéry? Překypujete vášní, touhou být aktivní, snažíte se řešit, co vás štve, a nehodláte čekat, až to druzí vyřeší za vás? Chcete sdílet čas a prostor s dalšími umělci, společně tvořit a ovlivňovat se, pod měkkým vedením kurátorů?“

„Otevíráme call mladým tvůrcům z oblasti tance, divadla, performance a výtvarného umění, kteří se chtějí v průběhu roku setkávat s tvůrčími metodami a rozličnými osobnostmi a přenášet teoretické poznání do performativní praxe. V sedmi víkendových workshopech se necháme inspirovat praxí současné angažované nejen umělecké scény a budeme využívat divadelní jednání – ACT – jako nástroj společenské změny.“ Následovat bude tvůrčí residence a work-in-progress na konci roku 2025. V roce 2026 se bude projekt formovat do celovečerního díla.

Hlavními kurátory jsou Viktor Černický, Miřenka Čechová a Dominika Špalková. Napište si přednostně o další informace a podmínky projektu na [email protected] anebo počkejte na oficiální vyhlášení open callu. Deadline pro podání přihlášek bude 26. 12. 2024. Každý ročník se liší podle vybraných tvůrců/kyň a leaderů/ryň. Zájemci se mohou podívat na krátké filmy, které vznikly v rámci předešlých běhů: film Ultimate Freedom režisérky Barbory Johansson a film Propojme se včera režiséra Vladimíra Turnera.

Divadlo dneška
„Se zpětným poděkováním přicházíme také pro všechny účastnice a účastníky našeho pilotního festivalu dokumentárního divadla Divadlo dneška. Kromě uvedených představení v Paláci Akropolis, děkujeme též účastnictvu za představení myšlenkových konceptů v rámci konference k dokumentárnímu divadlu: Báře Baronové, Apoleně Rychlíkové, Lindě Duškové, Kentu Sjöströmovi, norskému souboru NIE Theater, portugalskému souboru Hotel Europa, ostravskému centru PANT, profesorce Sorbonnské univerzity Pascale Weber, Jeriesovi AbuJaberovi a všem dalším účastníkům i pozorovatelům.“

Připomínáme obrazem

12. a 13. prosince se v Laterně magice koná premiéra inscenace In Our Hands.

Laterna magika – In Our Hands (foto Adéla Vosičková)
Laterna magika – In Our Hands (foto Adéla Vosičková)

14. prosince se poslední velkou rolí loučí Nikola Márová s Baletem Národního divadla – bude jí Blanche v Tramvaji do stanice Touha.

Nikola Márová v Tramvaji do stanice Touha (foto Serghei Gherciu)
Nikola Márová v Tramvaji do stanice Touha (foto Serghei Gherciu)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments