Album týdne Normana Lebrechta: Mahlerova Sedmá už nezní jako reklama na olej do auta

Mahlerova Sedmá symfonie patří mezi nejméně pochopené a také nejméně nahrávané. Bruno Walter, Mahlerův nejbližší apoštol, ji nikdy nedirigoval. Další v řadě, Otto Klemperer, ji protáhl v délce o dvacet minut navíc. V jeho 75minutové stopáži může symfonie zcela vyčerpat trpělivost publika.
Symfonie má pět vět, z nichž dvě nesou název „Noční hudba“, nikoli však v mozartovském smyslu. Partitura vyžaduje takové nástroje, jako je tenorový roh, kravské zvonce, kytaru a mandolínu. Arnold Schönberg pochopil tyto klimtovské odstíny jako základní paletu modernismu a použil dva naposledy zmíněné nástroje pro svou zlomovou Serenádu, op. 24. Dirigent Hermann Scherchen, který pořídil první nahrávku symfonie v roce 1953, byl s výsledkem tak nespokojen, že nechal vydat její čtyři opravné verze.
Žádný z mahleriánů však symfonii správně nepochopil. Bernsteinova nahrávka je epizodická, Kubelíkova příliš pastorální, Haitinkova neutrální. Divokost Klause Tennstedta je vždy nádherná, když je trochu nesoudržná. Abbado a Chailly zvolili zlatou střední cestu.
Nahrávky Sira Simona Rattlea s Birminghamem, Londýnským symfonickým orchestrem a Berlínskou filharmonií jsou trochu zatěžkané v místech, kde by měly tančit. Jeho nejnovější počin se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu však smetl všechny tyto výhrady ze stolu. Mnichov byl dlouho přístavem pro české hudebníky, kteří posunuli tempa až na hranici propasti. Jejich dirigent s nimi sdílí touhu riskovat v ostrých zatáčkách. Výsledkem je koncert, který nás se scénickým požitkem provede mahlerovskou krajinou. První z Nočních hudeb už nezní jako reklama na olej do auta, a druhá je zarámována houslovým sólem, které je zároveň lákavé i napomínající: tahle krajina nepotrvá navěky. Ve finále jde jen o zábavu, žádný hlubší motiv.
Architektura symfonie je protentokrát přesně taková, jaká má být, a hráčské výkony jsou vynikající. Uspokojivější Mahlerovu Sedmou symfonii nikde na nahrávce nenajdete. Stala se mým osobním favoritem. Ať je i vaším.
Album na Spotify:
Ukázka na YouTube:
Gustav Mahler: Symphonie Nr. 7
Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks
Sir Simon Rattle – dirigent
Label: BR-Klassik
Datum vydání: 17. ledna 2025
Hodnocení Normana Lebrechta: *****
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]