Transformace pražské opery

Stávající řešení pražských operních divadel (a institucí Národního divadla a Státní opery Praha) je neefektivní ekonomicky i umělecky: podléhá zastaralému ideologickému a nacionalistickému pohledu na divadlo, nerespektuje historii ani dispozice pražských divadelních budov, udržuje ekonomicky i organizačně nevhodný třísouborový provoz Národního divadla.

Situace

Především chybí koncízní zadání cílů a vizí jednotlivých divadel, které je věcí zřizovatele: bez takového zdůvodnění nelze stanovit efektivní výši příspěvku Ministerstva kultury ČR.

Pražské operní budovy, tedy Stavovské divadlo (StD), Národní divadlo (ND) a Státní opera Praha (SOP) jsou výsledkem konfliktního soužití Čechů s Němci, mají tedy základ nacionalistický /2/, v jehož důsledku má Praha dvě budovy (ND, SOP) s ambicí „státní opery“ /3/ .

Doba vzniku a ideová funkce budov předurčily také architektonické, technické a prostorové dispozice pražských operních divadel /4/, které však stávající organizační model málo zohledňuje vzhledem k tomu, že upřednostňuje tradiční ideologický a nacionalistický pohled na význam a funkci budov, zejména Národního divadla.

Soužití Čechů s Němci také předurčilo koexistence dvou operních souborů – českého a německého (1830-1945). Zánikem dvojjazyčné pražské kultury po vyhnání Němců v roce 1945 ztratily smysl dva samostatné soubory /5/: stavět jejich koexistenci jen na rozdílných uměleckých programech je dlouhodobě neudržitelné /6/, navíc pro dva konkurenční soubory nejsou v Praze potřebné kapacity divácké ani umělecké /7/.

Nový organizační model

Organizační model musí vycházet z charakteru a dispozic jednotlivých budov, nikoli z ideologických premis. Musí vytvořit co nejlepší technicko-organizační podmínky pro tvorbu a reprizování inscenací.

Každý dům musí dostat jednoznačné zadání:

Národní divadlo = sídlo činohry ND, uvádění české opery /8/, slavnostní prostor pro festivaly apod.;
Státní opera Praha = sídlo opery a baletu (nově ustavených a dimenzovaných souborů);
Stavovské divadlo = sídlo mezinárodní mozartovské straggiony /9/.

Pro podmínky Prahy je tedy jednoznačně vhodné zrušit dva operní soubory a zajistit operní a baletní provoz v budovách SOP a ND (přechodně i StD /10/) nově ustaveným jedním, patřičně dimenzovaným souborem opery /11/ a souborem baletu. Operní soubor musí být schopen hrát i středně velké tituly /12/ paralelně ve dvou budovách, musí být schopen zajistit i pravidelné koncerty a další aktivity /13/.

Do budoucna se dá zvážit model operního domu bez operního orchestru a sboru: operní provoz mohou výhodně zajišťovat institucionálně samostatná tělesa, která zároveň produkují vlastní koncertní program /14/ a mohou přispívat k vícezdrojovému financování operního provozu /15/.

Jednotlivým domům je možné ponechat právní subjektivitu (samostatné instituce), vhodnější je však začlenit je do společného „holdingu“ /16/, který by zajišťoval společné funkce a činnosti: převzal by od ministerstva zřizování všech tří divadelních budov /17/, zajistil jim společný servis /18/ a umožnil lépe spolupracovat s privátním sektorem.

Úspory a efektivita řešení

Navržené řešení přináší systémové úspory zejména ve větší efektivitě provozu a řízení, v levnější výrobě inscenací ve společných dílnách, a také ve zvýšeném podílu mimorozpočtových (privátních) prostředků.

Přímo v operním a baletním provozu přináší i jednorázovou úsporu pracovních sil, a to jak v managementu, tak zejména v uměleckém personálu tím, že nové dva soubory oproti současným čtyřem ušetří zhruba 150 pracovníků, jak vyplývá z přiložené tabulky /19/.


Budeme-li počítat průměrné mzdové náklady na jednoho pracovníka ve výši 25.000 Kč (včetně zákonných odvodů), je vyčíslitelná úspora jen v této položce 45 milionů Kč ročně oproti situaci roku 2009.

Nové soubory opery a baletu by při stejných platových podmínkách vyžadovaly mzdové náklady (včetně odvodů) 141 mil Kč. Dimenzované jsou tak, aby zajistily stejný objem baletních a operních představení jako ND a SOP v roce 2009 /20/:


Navržené řešení vedle ryze ekonomických úspor přináší zejména prostor pro tvorbu všech souborů, jejich početní navýšení oproti stávajícím souborům /21/ pak jednoznačně přinese i nezbytné posílení kvality produkcí tak, aby byla srovnatelná s evropskou úrovní. Menší ambice by státem provozovaná opera a balet mít neměly.

______________________________

/1/ Zde publikovaný text vychází z: Herman Josef, Šaldová Lenka, Golat Luděk: Koncepční model operního divadla v Praze, ideová studie zpracovaná pro odbor umění a knihoven MKČR, 4. října 2010. Zde publikovaný text byl napsán 23.11.2010.

/2/ Dvě hlavní pražské operní budovy byly postaveny na národnostním principu: na stavbu Národního divadla (ND, 1883) reagovali pražští Němci stavbou Nového německého divadla – dnešní Státní opery (SOP, 1888). Historicky nejstarší operní dům, Stavovské divadlo (StD, 1783) vzniklo jako „národní divadlo“ osvícenské doby.
/3/ Kontrapozice „státní“ a „lidové“ opery vznikla v řadě velkých metropolí v důsledku koexistence dvorské a měšťanské operní kultury (Vídeň, Mnichov, Paříž, Londýn aj.). V nacionální logice historického vývoje však Praha má dvě budovy (ND a SOP) v pozici „státní“ opery. Dva domy v pozici „státní“ opery najdeme také v Berlíně (Státní opera Pod lipami, Německá opera) jako důsledek poválečného rozdělení města, kdy „státní“ opery existovaly ve východní i západní zóně.
/4/ Národní divadlo bylo postaveno jako výraz národních a státních ambicí českého národa, jeho prostorové dispozice však neodpovídají potřebám operního divadla a zejména velkého baletu. Státní opera Praha je jedinou budovou v České republice, která odpovídá prostorovým požadavkům na provoz operního a baletního divadla. Stavovské divadlo je unikátním historickým prostorem spjatým s W.A.Mozartem.
/5/ Dva samostatné české soubory koexistovaly jen v letech 1945-1948 (Velká opera 5. května v budově SOP – Národní divadlo), a od roku 1992 dodnes (SOP– ND) na principu umělecké konkurence, který se v dlouhodobější perspektivě ukázal neživotaschopný.
/6/ Soubory se vůči sobě nemohou razantně vyhranit už dramaturgicky: každý z konkurentů musí využívat základní světový repertoár, Národní divadlo se v pozici samostatného souboru proto nemůže specializovat jen na českou klasiku.
/7/ Překrývání repertoáru SOP a ND i sólistů pracujících pro oba soubory je problém systémový, nikoli problém momentálního vedení obou domů.
/8/ Operní provoz v budově ND zajišťuje soubor Státní opery Praha. Cílem nové organizace je mj. odstranit napjatý třísouborový provoz v budově ND.
/9/ Mozartovská stagiona by měla být mezinárodní aktivitou, kterou by mohlo i s budovou převzít hl. m. Praha – kult W.A.Mozarta i budova StD jsou výrazně pražskou záležitostí. Přitom by se však mozartovská stagiona vzhledem k mezinárodnímu významu budovy StD měla z velké části financovat z evropských veřejných i soukromých prostředků a měla by být mezinárodně obsazena. Mělo by tedy jít o evropskou aktivitu.
/10/ Do založení a fungování mozartovské stagiony; ta by měla být umělecky i ekonomicky zcela samostatná.

/11/ V letech 1948-1992 hrála opera Národního divadla ve všech třech budovách, disponovala jedním souborem sólistů (cca 40 pěvců) a dvěma samostatnými orchestry a sbory (sídlily v ND a ve Smetanově divadle, jak se tehdy jmenovala budova SOP).

/12/ Rozumějme tím nároky na obsazení sólistů a velikost orchestru a sboru.
/13/ Například program pro specializované publikum – pro děti a mládež apod.
/14/ Tak je tomu v řadě i nejvýznamnějších německých operních divadel.
/15/ Kdyby například operní provoz zajišťoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, jeho zřizovatel hl. m. Praha by se jeho prostřednictvím podílel na financování operního domu. Kromě toho by orchestr získal nové koncertní prostory v budově opery a zajistil by si značnou část své produkce. Totéž platí o sboru: pro potřeby pražské opery se nabízí využít Pražský filharmonický sbor.
/16/ Označení není přesné, takovou právní jednotku zřídili ve Vídni a v Berlíně zvláštním zákonem.
/17/ Vytvořil by „nárazník“ mezi politikou a uměleckou institucí (řečeno termínem používaným v Anglii) a lépe než ministerští úředníci by prováděl evaluaci a kontrolu uměleckých a ekonomických výsledků jednotlivých domů.
/18/ Právní, ekonomický, ale především výrobní: dílny a krejčovny.
/19/ Údaje z Výročních zpráv ND Praha a SOP Praha.
K první tabulce:
/1/ Údaj uveden jako „tanečníci“ bez rozlišení sóla a sboru.
/2/ Údaj uveden jako „Zpěváci“ bez rozlišení sóla a sboru.
/20/ Údaje z Výročních zpráv ND Praha a SOP Praha.
/21/ Navrhované počty nových souborů umožňují hrát velké operní tituly, např. díla Richarda Wagnera, ale také umožňují pravidelnou koncertní činnost jako součást provozu opery a baletu.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
100 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments