Beethoven inspiruje skladatele již 250 let

  1. 1
  2. 2

Dean dokončil roku 2008 též skladbu Heiligenstadt Testament. Odkazuje tak na Beethovenovu závěť napsanou v Heiligenstadtu roku 1802, kterou však nikdy nezveřejnil. Dean se zde snaží postihnout Beethovenovu fyzickou i psychologickou situaci v době velikánovy postupující hluchoty. Používá v kompozici citace z Beethovenova prvního Razumovského kvartetu op. 59, které vyústí do energického fugata. První verze díla vznikla roku 2002 pro dvanáct viol Berlínské filharmonie, roku 2008 autor dílo upravil do orchestrální verze. Podle Deanových instrukcí lze Testament hrát jako pokračování věty Adagio molto e město z prvního Razumovského kvartetu.

Helmut Oehring vyrostl jako všemi smysly obdařený potomek neslyšících rodičů a hluchota a mlčení se tak staly ústředními tématy jeho umělecké tvorby. Ve své orchestrální kompozici GOYA I – Yo lo vi z roku 2006 bere Oehring inspiraci nejen v osobnosti Beethovena, ale i malíře Francisca Goyi. Oba umělci byli postiženi hluchotou, oba byli zklamáni výsledky francouzské revoluce a zděšeni hrůzami ničivých válek, oba ke konci života vyhledávali samotu a odloučení od společnosti. Goya vyjádřil své deziluze cyklem grafických listů Hrůzy války, Beethovenovy ideály jsou spojené s kompozicí Eroicy. Oehring dále jako inspirace cituje Wellingtonovo vítězství, Třetí a Pátý klavírní koncert nebo Smyčcový kvartet a moll op. 132.

Beethovenovou hudbou se obzvláště inspiroval John Adams. Ve své kompozici pro smyčcový kvartet a orchestr Absolute Jest z roku 2011 pracuje s fragmenty Beethovenových pozdních kvartetů op. 131 a 135, a také Velké fugy op. 133. Adams byl zejména inspirován Beethovenovou schopností vybudovat „fantastické, expresivní a energické struktury“ na základě „minimálního množství informací“. Toto dílo se stalo jedním z Adamsových nejpopulárnějších kompozic, soudě dle častého obsazování tohoto díla do repertoáru orchestrů a dramaturgiích koncertních síní.

Adamsův Druhý smyčcový kvartet z roku 2014 je také vybudován z beethovenovských fragmentů, čili z „fraktálů“, jak je skladatel sám nazývá. Tentokrát zvolil Beethovenova mladší díla, Sonáty op. 110, op. 111 a úryvky Variací na Diabelliho téma.

Skladba Roll Over Beethoven je úpravou Adamsova Druhého smyčcového kvartetu pro dva klavíry Prebenem Antonsonem ještě téhož roku. Slovy skladatele: „Dílo bere tyto malé hudební fraktály na velkou cestu skrze harmonicko-rytmické zrcadlové bludiště.“

Mark-Anthony Turnage napsal svoji orchestrální skladbu Frieze roku 2012 na objednávku Královské filharmonické společnosti. Titul díla je referencí k Beethovenovskému vlysu (Beethoven Frieze) Gustava Klimta v budově vídeňské Secese.

Autorem skladby Weit entfernt und doch so nah (Tak daleko a přece tak blízko) pro klavír z roku 2015 je německý skladatel York Höller, který dílo napsal pro klavíristku Susanne Kessel, jako součást jejích 250 Beethovenem inspirovaných kusů, určených pro velké výročí skladatele. Titul reflektuje Höllerův vztah k Beethovenovi jako k člověku a jeho tvorbě, pracující s intervalovými kryptogramy jeho jména: DGA (luDwiG vAn) a BEEHE (BEEtHovEn).

Two Epizodes (Dvě epizody) pro orchestr z roku 2016 Magnuse Lindberga vznikly na objednávku pro koncertní program, ve kterém měly uvést Beethovenovu Devátou symfonii. Dílo má tak dva alternativní konce – jeden pro interpretaci jako samostatný kus a druhý, na který přímo navazuje Beethovenovo symfonické dílo. Lindberg říká: „Kdybych si měl vybrat jednoho skladatele z klasického kánonu, byl by to právě Beethoven, protože je příkladem toho, čím se rozumí současný skladatel.“

Evropské Rekviem Jamese MacMillana z roku 2015 reaguje na Beethovenovu Missu Solemnis. Hned v introdukci Rekviem rozvádí MacMillan parodii Ódy na radost s militaristickými vstupy bicích a žesťů, v průběhu dalšího vývoje evokuje násilí a nepokoje současného světa. Stejně jako Beethoven, i MacMillan sdílí svoji deziluzi světskými vůdci a upíná se k myšlence „Evropy ducha“.

Dalo by se pokračovat v dalších příkladech, protože náš výčet rozhodně není úplný. Beethovenův odkaz lze nalézt v dílech Frederyka Chopina, Gustava Mahlera, Dimitrije Šostakoviče, Michaela Tipetta a dalších. A můžeme bezpochyby očekávat, že Beethoven zůstane nadále inspirací nové skladatelské tvorby i v budoucnosti. A proto nelze, než oslavenci popřát vše nejlepší do dalších let…

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments