Beethoven Residency

Izraelsko-palestinský klavírista Saleem Abboud Ashkar si na sebe vzal vskutku nelehký úkol: provést kompletní Beethovenovy sonáty. Během této koncertní sezony jich představuje celkem šestnáct v recitálovém cyklu se vznosným názvem Beethoven Residency. První recitál se konal dne 3. října v koncertním sále Anežského kláštera.

Výběr programu obsahoval čtyři chronologicky uspořádané sonáty z různých období Beethovenovy tvorby. Saleem Abboud Ashkar koncert otevřel ranou Sonátou C dur op. 2, č. 3, ve které se pokusil nastínit styl autorova mládí, doby, kdy se snažil vymezit postoj ke svému učiteli Josephu Haydnovi, jemuž jsou všechny tři sonáty op. 2 věnovány. Již od počátku se však Ashkar slyšitelně potýkal s náročnou akustikou gotického sálu s klenutým stropem, čemuž nepomohla ani necitlivá pedalizace, a výsledkem byl nepřehledný zvukový knedlík, místy doplněný nevkusně ostrou basovou linkou. Ashkar navíc působil i nervózním dojmem a dopustil se mnoha technických a tempových prohřešků, k nimž je exponovaná klasicistní hra přirozeně náchylná, ale které bychom nečekali na hudební produkci této úrovně.

V následující Sonátě d moll op. 31, č. 2, přezdívané Bouře, ukázal Ashkar smysl pro plastický zvukový projev, barvy a koncepci díla. Má velmi originální pojetí známých koncertních klasik a je schopen udržet posluchačovu pozornost po celou dobu recitálu, přičemž respektuje všeobecně uznávanou představu o historicky poučené interpretaci. Z nepochopitelných důvodů (snad nervozita?) se však od této koncepce čas od času nečekaně odkloní a posluchače zaskočí nemístnou a školácky působící chybou, ať už je to minutí klíčové noty, necitlivá dynamika nebo nadměrné používání rubata ve finální větě.

Po přestávce následovaly dvě sonáty z pozdějšího období. Druhou polovinu recitálu zahájil Ashkar dvouvětou virtuózní Sonátou F dur, op. 54, ve které ukázal publiku odvážnější harmonie, experimenty s formou a inovace pozdní Beethovenovy tvorby a působil v ní ve všech ohledech daleko jistěji než v první polovině koncertu. Lepší práce s akustikou sálu, větší technická preciznost a menší počet stylových chyb – to vše vedlo k uspokojivějšímu dojmu z interpretace. Nakonec zazněla pozdní Sonáta A dur, op. 101, která byla vhodně zvoleným vrcholem programu. Ashkar v ní působil jistě a jeho provedení bylo i přes drobné nedostatky citlivé a promyšlené, což bylo příjemným překvapením vzhledem ke značné interpretační náročnosti skladby a nepříliš přesvědčivé první polovině recitálu. Po bouřlivém potlesku Ashkar přidal sladce provedené Schumannovo Snění.

Akce Beethoven Residency navenek působí velmi ambiciózním dojmem, avšak není zcela jisté, že zvolený sál disponuje vhodnými akustickými vlastnostmi pro celobeethovenské recitály. I přesto je uvedený koncept recitálových cyklů slibný, navzdory posluchačské náročnosti přilákal pozornost mnoha lidí a budí zvědavost, jak Saleem Ashkar připraví svůj program příště.

 

Hodnocení autorů recenze: 65%

Saleem Ashkar Beethoven Residency
(1. večer)
Saleem Abboud Ashkar (klavír)
3. října 2016 Anežský klášter Praha

program:
Ludwig van Beethoven:
– Sonáta č. 3 C dur, op. 2
– Sonáta č. 17 d moll, op. 31 („Bouře“)
– Sonáta č. 22 F dur, op. 54
– Sonáta č. 28 A dur, op. 101