Bellarie u otáčivého hlediště v Českém Krumlově se dočká opravy

Památkáři začnou na podzim opravovat letohrádek Bellarie u otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Náklady dosáhnou 30 milionů korun. Po roce 2020 se Bellarie stane součástí návštěvnického okruhu Zahrada.

Opravu rozdělili památkáři do tří etap. Nejdříve se budou dělat interiéry, pak celkově restaurovat a nakonec exteriéry, tedy plášť, rampy, schodiště a vyvýšené kamenné části. Ve špatném stavu jsou vyvýšené terasy, jež se budou demontovat, protože jimi protéká voda. Oprava potrvá do roku 2020.

„Obnova Bellarie je skoro generační dluh, chceme se s ním poprat. Zlepší se stavební kondice Bellarie, která jako křehká stavba už dlouhá léta trpěla různými neduhy. Jednotlivé sály se doplní o mobiliář, počínaje lustry a sedacím nábytkem konče. A, což bude asi nejzajímavější i pro veřejnost, obnoví se funkce všech mechanismů výtahových stolů, od kuchyně a sklepa až po sály,” řekl kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko.

Bellarie má tři samostatné výtahové části, které dopravovaly potraviny a nápoje do sálů. „Tato barokní mechanika není známa a dochována v původním stavu nikde v Evropě. I ve Versailles o tom jenom básní, obdobná mechanika se rekonstruovala v Petrohradu,” řekl Slavko.

Střecha a fasáda rokokové zahradní stavby se naposledy opravovala v roce 1993. Kolem roku 2020 začlení památkáři Bellarii do návštěvnického okruhu Zahrada, s čímž souvisí obnova Horské zahrady. „To bude úžasný pandán: rurální, rustikální dělná práce v Muzeu zámeckého zahradnictví a noblesní, okázalá Bellarie, evropsky významný letohrádek,” doplnil kastelán.

Objekt je od šedesátých let, kdy se na otáčivém hledišti začalo hrát divadlo, nepřístupný. Otevírá se jen při Festivalu barokního umění. Jako kulisu a zázemí ho využívá Jihočeské divadlo, jež loni před točnou odehrálo šestaosmdesát představení pro 54.055 diváků a na tržbách získalo 31,5 milionu korun.

Letohrádek vznikl v raně barokním slohu za doby Jana Kristiána z Eggenbergu, v roce 1690 vylámal Václav Kouba, lamač kamene ze Záluží, skálu pro jeho základy. Střechu pokrylo osm tisíc šindelů. Za Schwarzenbergů se Bellarie několikrát přestavěla v rokokovém stylu. Autorem rokokových fresek obou pater letohrádku je třeboňský malíř František Jakub Prokyš. Šlechta zde odpočívala při procházkách po zahradě, dnes jsou zde šatny a provozní místnosti Jihočeského divadla.