Bertramka národní kulturní památkou: Dopis z Mozartovy obce

  1. 1
  2. 2
Bertramka byla zapsána mezi národní kulturní památky. Tato záležitost vyvolala naděje, obavy i otázky o dalším osudu této významné mozartovské pamětihodnosti, a proto jsme požádali několik osobností, včetně Dity Hradecké a představitelů pražské Mozartovy obce (Milada Jonášová a Tomislav Volek), aby se k tématu vyjádřili. Dopis z Mozartovy obce publikujeme na tomto místě nyní.
Milada Jonášová a Tomislav Volek (foto Mona Martinů)

Na stránkách Opera Plus se objevil článek o Bertramce, který tam pod názvem „Je Bertramka stále v nebezpečí, nebo svítá na lepší časy?“ publikovala hudební publicistka Dita Hradecká. Je to v oboru muzikologie neúspěšná magistra, jejíž odborné neznalosti jsme museli už před lety korigovat na stránkách Mozartovy obce („Když se blížil rok 2006“), dvakrát se marně pokoušela dospět k doktorátu a s koncem roku 2018 jí neobnovil smlouvu Český rozhlas 3. Jako frustrovaná osoba chrlí ve svém textu na stránkách Opera Plus, jemuž je předeslán korektní redakční úvod, nejen nepravdy, ale plna zaujatosti fabuluje neúspěšně i na téma, že „jediným majitelem Bertramky je“ jistý Volek, který „raději nechá dům spadnout, než aby do diskuse o využití a spravování vily přizval kohokoliv jiného.“ Protože na Bertramce zřejmě dlouho (možná nikdy) nebyla, píše o ní nesmyslně jako o „dnes chátrající stavbě“ a celou její poválečnou historii shrnuje do slov: „Kolečko zestátnění, restituce a navrácení právoplatným majitelům…“ Z takových výroků je patrné, že si paní magistra

1) velice zužuje význam slova „restituce“,

2) na stránkách Mozartovy obce si nepřečetla nic o dlouholetém soudním procesu o Bertramku, o rozhodnutí Ústavního soudu, o předání Bertramky v prosinci 2009 v podobě zcela vyrabovaného objektu (k tomu viz dokument televizních Reportérů „Jako barák opuštěný sovětskými vojsky“), a že

3) záměrně ignoruje všeobecně přístupné informace o činnosti Mozartovy obce na Bertramce na stránkách www.bertramka.eu atd.

Aby její bystrozraké odhalení viníka všech lapálií bylo naprosto přesvědčivé, prohlásí ‒ ve stylu laciného hollywoodského kýče ‒, že vše „mohlo skončit happyendem“: „Zkusme si ho představit: Bertramka se spolu se Stavovským divadlem stává poutním místem Mozartových obdivovatelů z celého světa. Z Vídně a Salcburku sem zajíždí celé výpravy zahraničních návštěvníků, kteří se kochají expozicí s autentickými exponáty, poslouchají koncerty s hudbou Mozarta a jeho českých přátel v podání špičkových interpretů. Školní výpravy se prostřednictvím interaktivní expozice seznamují se životem a dílem hudebního génia. Ve svých luxusních pokojích pro hosty Bertramka vítá vzácné návštěvy typu Plácida Dominga, které mají možnost zažít pohostinství téhož domu, jako ten, který kdysi uhranul Prahu svými operami.“

Jaká škoda, že dodnes nikoho, ani odbor památkové péče pražského Magistrátu, nenapadlo pověřit mgr. Hradeckou realizací takového happyendu! Předtím by ovšem sobě i nám musela objasnit, co si představuje např. pod „expozicí s autentickými exponáty“? Pokud není tak nevzdělaná jako jeden – naštěstí dost vzácný – typ návštěvníků, kteří jsou zklamáni, že v expozici „není nábytek, který tu byl za Mozarta“. A pokud mgr. Hradecká ví – leč zamlčuje – že České muzeum hudby z Bertramky zcizilo ten nejcennější exponát, který v její expozici byl a patřil MO, tj. kladívkový klavír z konce 18. století (a dnes ho vystavuje ve své expozici, ovšem s chybným popisem, neboť nedisponuje žádným mozartovským znalcem), měla by se vynasnažit o jeho vrácení na Bertramku.

Všechny ostatní myšlenkové evoluce pí Hradecké ovšem překonává následující partie jí vysněného happyendu: „Ve svých luxusních pokojích pro hosty Bertramka vítá vzácné návštěvy typu Plácida Dominga, které mají možnost zažít pohostinství téhož domu, jako ten, který kdysi uhranul Prahu svými operami.

S neskrývanou lítostí Vás – luxusními představami se opájející paní Hradecká – musím ujistit, že Váš hollywoodský sen nedojde nikdy naplnění, ani po případném vyvlastnění Bertramky. S představou, že pro kdysi vynikajícího pěvce a dnes velkoobchodníka s hudbou Plácida Dominga by bylo někdy možné zřídit na Bertramce „luxusní pokoje“, a k nim samozřejmě patřící koupelny a restaurace s obsluhou a dalším služebnictvem (vrátný, komorná, servírky atd.), se prostě musíte rozloučit. A nebude tím vinna Mozartova obec, ale mj. i dlouhatánský Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987 o státní památkové péči a jeho četné novely…

Ovšem pí. Hradecká předla ve svém textu dále i po „luxusních pokojích pro Plácida Dominga“, jen od hollywoodského snu přešla k pohádce pro děti, v níž pak vyprávěla, „že všichni, ministerstvem kultury počínaje, přes magistrát, Prahu 5 až po soukromé donátory, by peníze a know-how Bertramce rádi věnovali.“ Ale je tu prý jedna velká překážka! „Jediným majitelem Bertramky je“ teď – milé děti – hrozný vlk, který si k ošizení hodných dětiček dává říkat Volek, a ten „raději nechá dům spadnout, než aby do diskuse o využití a spravování vily přizval kohokoliv jiného.“ Naštěstí tu však je Ministerstvo kultury, které „prohlášením Bertramky za národní kulturní památku udělalo jediný rozumný krok. Otvírá se totiž možnost zasáhnout ve prospěch objektu, a to i krajním způsobem – vyvlastněním.“ A tímto završením je – milé děti – pohádky paní Hradecké konec…

Nám dospělým, kteří jsme hollywoodským kýčům a dětským pohádkám dávno odvykli, se však všechna tato problematika jeví v úplně jiném světle. Je zřejmé, že úřednický aparát Ministerstva kultury a úřadu MČV Praha 5 je přesvědčen, že naše republika žádné takové spolky jako je Mozartova obec nepotřebuje. Úplně mimo jejich horizonty zůstává skutečnost, že Ministerstvo kultury mezi svými úředníky žádné mozartovské znalce nemá, a tím spíše je nemá úřad Městské části Praha 5. Přitom ovšem tyto úřady zřejmě vždy nejlépe vědí, jaké historické hodnoty v naší zemi máme a jak se mají spravovat. Doložme si to na jednom velice markantním příkladu, jak ho představuje problematika funkcionalistického komplexu budov uměleckého spolku Mánes na pravém břehu Vltavy, který stát po pádu komunismu onomu spolku nevrátil.

  1. 1
  2. 2

1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Mgr. Dita Hradecka

Pan docent a jeho fámulus jsou pravděpodobně jediní, koho mé nedokončené doktorské studium natolik fascinuje, že jej neopomenou uvést při každé příležitosti. Čtenáře tohoto portálu by ale možná spíše zajímalo, co podniká jediný člen Mozartovy obce (viz https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=738375&typ=PLATNY) s nemovitostí jemu svěřenou. To jsme se bohužel zase nedozvěděli.