Budoucnost vidí ve spojení klasické hudby a jazzu. Jazzman Miroslav Vitouš oslaví sedmdesátiny

Kontrabasista Miroslav Vitouš patří k hrstce českých jazzmanů, kteří se po emigraci úspěšně prosadili ve světě. V roce 1970 založil spolu s Waynem Shorterem a Joem Zawinulem legendární fusion formaci Weather Report, později se vydal na vlastní hudební dráhu. Natočil řadu alb, na kterých hráli ti nejslavnější jazzoví hudebníci. „Je to jediný Čech, který natáčel s Milesem Davisem a hrál se všemi slavnými muzikanty a proslavil jméno české muziky stejně jako Antonín Dvořák nebo Leoš Janáček,“ řekl o něm letos zakladatel festivalu Bohemia JazzFest kytarista Rudy Linka. Příští středu oslaví Miroslav Vitouš sedmdesátiny.

Miroslav Vitouš (zdroj commons.wikimedia.org / foto Schorle)

Experimentátor Miroslav Vitouš hraje hudbu vlastní koncepce, kombinuje zvuky klasiky s vlastní (a vybraných spoluhráčů) tvořivostí. Výsledkem je zvláštní, až mytický zážitek. Snaží se dostat do sfér, které jsou průměrným muzikantům na hony vzdálené: „Nejdůležitější je, že to tvořivé přichází seshora a vy jste nástroj. Ta hudba hraje vás.“

Budoucnost vidí ve spojení klasické hudby a jazzu: „Do klasické hudby by se měla zahrnout improvizace a jazz potřebuje trochu víc formy. Co se týče jazzu, ten směřuje jedině k moderní improvizační hudbě a kombinaci různých hudebních žánrů. Hlavně tam musí být hudba a inspirace, a ne peníze. Ty světu nic nepřinášejí,“ řekl nedávno.

Miroslav Vitouš se narodil 6. prosince 1947 v Praze do hudební rodiny. Studoval na pražské konzervatoři u legendárního kontrabasisty Františka Pošty a v jazzu exceloval už jako mladíček coby člen zázračného Junior tria s bratrem Alanem a Janem Hammerem. Dvoumetrový Vitouš byl i nadějným plavcem. Po vítězství v mezinárodní jazzové soutěži ve Vídni získal v roce 1966 stipendium na Berklee College of Music v Bostonu.

Sotva dvacetiletý Vitouš se po odchodu z Bostonu a přesunu do New Yorku hned zapojil do středu dění: vystupoval s Milesem Davisem, Stanem Getzem či Herbiem Mannem. Začátky ale nebyly snadné: „Bylo to těžký, žil jsem z ruky do huby. Život jazzovýho hudebníka je prostě z ruky do huby.“

Miroslav Vitouš (zdroj commons.wikimedia.org / foto Schorle)

Na Západě se ale mladý Čech v porovnání s jinými emigranty z komunistického bloku adaptoval bez problémů. Na počátku sedmdesátých let přišla přelomová vlna „fúze“ a Vitouš díky působení ve formaci Weather Report patřil k jejím věrozvěstům. O hlavní slovo se dělil s již zmíněnými Joem Zawinulem a Waynem Shorterem. Odešel po pěti výborných LP v roce 1975, kdy podle něj „byznys začal převládat nad tvůrčí dynamikou“.

Od té doby natáčí alba i koncertuje sám nebo se svými slavnými kolegy. A taky přešel od baskytary ke kontrabasu. Během osmé dekády dvacátého století se Vitouš hodně věnoval také pedagogické činnosti – vedl jazzové oddělení na konzervatoři v Bostonu. Od konce osmdesátých let však již v Americe nežije. Krátce pobýval v Německu a poté na jednom z ostrůvku v Karibiku, kde ve studiu vyrobil s pomocí České filharmonie jakousi banku symfonických „samplů“. Miroslav Vitouš, který nezapomíná ani na koncerty v rodné zemi, hraje nyní se svým kvintetem.

Miroslav Vitouš (zdroj commons.wikimedia.org / foto Schorle)

Související články


Napsat komentář

Reklama