Budoucnost vidí ve spojení klasické hudby a jazzu. Jazzman Miroslav Vitouš oslaví sedmdesátiny

Kontrabasista Miroslav Vitouš patří k hrstce českých jazzmanů, kteří se po emigraci úspěšně prosadili ve světě. V roce 1970 založil spolu s Waynem Shorterem a Joem Zawinulem legendární fusion formaci Weather Report, později se vydal na vlastní hudební dráhu. Natočil řadu alb, na kterých hráli ti nejslavnější jazzoví hudebníci. “Je to jediný Čech, který natáčel s Milesem Davisem a hrál se všemi slavnými muzikanty a proslavil jméno české muziky stejně jako Antonín Dvořák nebo Leoš Janáček,” řekl o něm letos zakladatel festivalu Bohemia JazzFest kytarista Rudy Linka. Příští středu oslaví Miroslav Vitouš sedmdesátiny.

Miroslav Vitouš (zdroj commons.wikimedia.org / foto Schorle)

Experimentátor Miroslav Vitouš hraje hudbu vlastní koncepce, kombinuje zvuky klasiky s vlastní (a vybraných spoluhráčů) tvořivostí. Výsledkem je zvláštní, až mytický zážitek. Snaží se dostat do sfér, které jsou průměrným muzikantům na hony vzdálené: “Nejdůležitější je, že to tvořivé přichází seshora a vy jste nástroj. Ta hudba hraje vás.”

Budoucnost vidí ve spojení klasické hudby a jazzu: “Do klasické hudby by se měla zahrnout improvizace a jazz potřebuje trochu víc formy. Co se týče jazzu, ten směřuje jedině k moderní improvizační hudbě a kombinaci různých hudebních žánrů. Hlavně tam musí být hudba a inspirace, a ne peníze. Ty světu nic nepřinášejí,” řekl nedávno.

Miroslav Vitouš se narodil 6. prosince 1947 v Praze do hudební rodiny. Studoval na pražské konzervatoři u legendárního kontrabasisty Františka Pošty a v jazzu exceloval už jako mladíček coby člen zázračného Junior tria s bratrem Alanem a Janem Hammerem. Dvoumetrový Vitouš byl i nadějným plavcem. Po vítězství v mezinárodní jazzové soutěži ve Vídni získal v roce 1966 stipendium na Berklee College of Music v Bostonu.

Sotva dvacetiletý Vitouš se po odchodu z Bostonu a přesunu do New Yorku hned zapojil do středu dění: vystupoval s Milesem Davisem, Stanem Getzem či Herbiem Mannem. Začátky ale nebyly snadné: “Bylo to těžký, žil jsem z ruky do huby. Život jazzovýho hudebníka je prostě z ruky do huby.”

Miroslav Vitouš (zdroj commons.wikimedia.org / foto Schorle)

Na Západě se ale mladý Čech v porovnání s jinými emigranty z komunistického bloku adaptoval bez problémů. Na počátku sedmdesátých let přišla přelomová vlna “fúze” a Vitouš díky působení ve formaci Weather Report patřil k jejím věrozvěstům. O hlavní slovo se dělil s již zmíněnými Joem Zawinulem a Waynem Shorterem. Odešel po pěti výborných LP v roce 1975, kdy podle něj “byznys začal převládat nad tvůrčí dynamikou”.

Od té doby natáčí alba i koncertuje sám nebo se svými slavnými kolegy. A taky přešel od baskytary ke kontrabasu. Během osmé dekády dvacátého století se Vitouš hodně věnoval také pedagogické činnosti – vedl jazzové oddělení na konzervatoři v Bostonu. Od konce osmdesátých let však již v Americe nežije. Krátce pobýval v Německu a poté na jednom z ostrůvku v Karibiku, kde ve studiu vyrobil s pomocí České filharmonie jakousi banku symfonických “samplů”. Miroslav Vitouš, který nezapomíná ani na koncerty v rodné zemi, hraje nyní se svým kvintetem.

Miroslav Vitouš (zdroj commons.wikimedia.org / foto Schorle)
Reklama

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na