Česká operní novinka: Legenda o Kateřině z Redernu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Rozhovor se skladatelkou Sylvií Bodorovou před dnešní premiérou její nové opery v libereckém Divadle F. X. Šaldy 


Hned zkraje trochu obšírnější otázka: Historie vzniku vaší Legendy o Kateřině z Redernu není zrovna krátká, liberecké divadlo vás oslovilo už před několika lety, tuším už před pěti. Rodila se partitura vaší nové opery opravdu tak „zvolna“?

Když mne v roce 2011 tehdejší ředitel a režisér Divadla F. X. Šaldy Martin Otava oslovil s námětem Kateřiny z Redernu, který vycházel z historie Liberce, Frýdlantu a dalších míst na severu Čech, měla jsem velkou radost. Opera je žánrem, který mne vždy přitahoval. Věřím v to, že je třeba počkat na správný čas, na chvíli, kdy se setká zájem těch druhých se zájmem mým. Opera pro mne byla dosud územím, kdy se to z nejrůznějších důvodů propojit nepodařilo. Téma mne nadchlo zejména tím, že v době, kdy mne Martin Otava oslovil s tímto námětem, jsem právě dokončovala rozsáhlý orchestrální cyklus písní na objednávku světově proslulého barytonisty Thomase Hampsona Lingua angelorum. Kompozice byla inspirována čtyřstým výročím úmrtí císaře Rudolfa II. – tudíž přesně tou dobou, kdy žila i Kateřina z Redernu – přelomem šestnáctého a sedmnáctého století, dobou Rudolfa II. i obdobím, které přišlo po jeho vládě. Velmi obtížným úkolem bylo napsat libreto, tady jsem velmi vděčná historikovi Milanu Svobodovi za jeho monografii Redernové v Čechách a za řadu rad a podnětů. Nakonec jsem ale nemohla zcela sledovat osudy výjimečné ženy Kateřiny z Redernu formou „zhudebnění faktů“, ale při práci na libretu jsem musela vytvořit dramatický tektonický oblouk a některé situace fabulovat. Logika operního díla potřebuje, byť vychází z historických faktů, přece jenom trochu jiný přístup. Vlastní práce na opeře tak trvala, pominu-li dlouhou přípravnou fázi, kdy jsem se musela dopodrobna seznámit s řadou obecně historických, regionálně historických a hudebně historických faktů, téměř dva roky.

Můžete prosím zevrubněji objasnit důvody toho, proč volba padla právě na severočeskou regentku z přelomu šestnáctého a sedmnáctého století? Libreto jste si zpracovala záměrně sama?

Volba regentky Redernové, rozené hraběnky Šlikové, byla přáním autora námětu Martina Otavy a musím říci, že jakkoli jsem její osudy a postavu při našem prvním setkání s Martinem Otavou neznala, její osobnost mne nesmírně zaujala. Nepochybně patří k historii města Liberec, pro který jsem operu napsala. Žila v tak přelomové době, že na jejím osudu lze ukázat některé obecnější problémy. To mne moc lákalo. Zpracování libreta byl pro mě nový úkol a jsem ráda, že jsem se nakonec odhodlala napsat jej sama – umožnilo mi to zasahovat do textu i v průběhu kompoziční práce, aniž bych musela libretistovi zdlouhavě vysvětlovat své důvody.Jak byste vůbec sama svoji operu charakterizovala: Jako historickou fresku? Tabló? Psychologický portrét? A jaký je vlastně děj opery?

Pokud bych měla vyjít z vaší charakteristiky, tak moje opera je skoro tím vším, co popisujete. Psychologickým portrétem na pozadí historie, přelomových událostí, které jsou velmi aktuální. Děj opery Legenda o Kateřině volně navazuje na životní příběh hraběnky Kateřiny z Redernu (Katharina von Rädern (1564?–1617)), hraběnky von Schlick, která byla dcerou Kryštofa Šlika a Barbory Mašťovské z Kolovrat a od roku 1582 manželkou Melchiora z Redernu. Po smrti svého manžela 20. září 1600 se Kateřina z Redernu stala správkyní rodového majetku Redernů jménem svého tehdy nezletilého syna Kryštofa. Kateřina prokázala vynikající schopnosti úspěšně hospodařit na rodových panstvích Frýdlant, Liberec a Zawidów (dnes na území Polska). Dostává se však do sporu s měšťany ve Frýdlantu, se svým superintendantem Martinem Nusslerem a v operním libretu nakonec i se svým synem, který se na čas dostává pod vliv konjunkturálně uvažujícího Albrechta z Valdštejna a matku považuje za neschopnou pochopit „novou dobu“. Ta je plná výbušného napětí, po období relativní náboženské svobody pro většinové protestanty v Čechách za Rudolfa II., přichází Bílá hora a Ferdinand II. postupuje vůči nekatolíkům naprosto nekompromisně. Syn Kryštof nakonec zjišťuje pravou tvář Albrechta z Valdštejna, pokorně se vrací k matce a prosí o odpuštění. Matka jej i pastora Martina Nusslera vyprovází do exilu, sama zůstává a chce umřít se svojí vírou v Čechách.

Vaše „hudební řeč“? Použité výrazové prostředky? Náročnost na provedení? Jak hodně jste při komponování brala v úvahu možnosti oblastního divadla?

Snažila jsem se partituru příliš nekomplikovat, ale když jsem se dostala do víru práce, už mne zajímal jenom definitivní tvar. Pro liberecké divadlo to zcela jistě není jednoduchý oříšek, zejména proto, že v divadle se soudobou tvorbou nemají zkušenost. Moje hudební řeč představuje syntézu mnoha postupů od atonálních a témbrových ploch až k historizujícím neorenesančním tvarům. Objevují se zde i inspirace tvorbou dobových autorů, jako byl Demantius, Praetorius, případně citace husitského chorálu. Důležitou úlohu hraje sbor a balet, proto má Legenda o Kateřině v podtitulu „baletní opera“. Dílo je určitě interpretačně (jak instrumentální, tak vokální složka s výraznou úlohou baletu) velmi náročné, zejména rytmicky, objevuje se časté posouvání a synkopace, offbeat a další postupy, které podle mého názoru vytvářejí most mezi dobou počátku sedmnáctého století a naší současností. Velmi důležitou úlohu mají bicí nástroje.Jak jste s přípravami libereckého provedení spokojena? Se scénickou podobou a hudebním nastudováním? Měla jste v tomto ohledu nějaká přání, požadavky – ať už směrem k režii či obsazení rolí?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Bodorová: Legenda o Kateřině z Redernu (DFXŠ Liberec)

[Celkem: 4    Průměr: 5/5]

Související články


Napsat komentář

Reklama