Český filharmonický sbor Brno? Raketové tempo

Rozhovor s ředitelem a hlavním sbormistrem Petrem Fialou 

Pár prvních týdnů této sezony je za vámi, ale to hlavní z ní teprve čeká: Jaká je pro Český filharmonický sbor Brno? Co všechno v kalendáři sboru je?

Nová koncertní sezona pro Český filharmonický sbor Brno začala ve velmi „raketovém“ tempu. Na přelomu srpna a září jsme zpívali na zahajovacích koncertech tří českých hudebních festivalů: na Slavnostech Emy Destinové v Českých Budějovicích (dvořákovský program), na Festivalu Václava Hudečka v Moravských Budějovicích (Orffova kantáta Carmina Burana) a na Svatováclavském festivalu v Ostravě Dvořákovo Requiem s Jakubem Hrůšou a Janáčkovou filharmonií Ostrava. Poté jsme v bazilice v Eberbach u Wiesbadenu, na velmi renomovaném Rheingaufestivalu, provedli kantátu Hectora Berlioze Romeo a Julie. Je pro nás velkým oceněním, že na tento významný festival, kde vystupují nejlepší orchestry, sólisté a dirigenti z celého světa, jsme každoročně zváni již patnáct let.

Náš  zářijový program potom pokračoval v Saarbrücken, kde jsme zpívali Devátou symfonii Ludviga van Beethovena s dirigentem Karlem Markem Chichonem, a přímo ze Saarbrücken jsme cestovali do Prahy, kde jsme se podíleli na náročném natáčení Dvořákovy opery Alfred, kterou jsme pak provedli na koncertě festivalu Dvořákova Praha. Poslední dekádu září jsme hostovali v Belgii, kde jsme na koncertech v Bruselu a Liége uvedli dvakrát Janáčkovu Glagolskou mši, Sibeliovu Finlandii a sborový koncert ze skladeb Francise Poulenca, Henryka Góreckého, Bohuslava Martinů, Antona Brucknera a Petra Fialy. Ihned po návratu z Belgie jsme zpívali ve Smetanově síni Obecního domu v Praze na slavnostním koncertě Pražské komorní filharmonie k dvacátému výročí jejich trvání.

Sezona 2014–2015 je naší dvacátou čtvrtou koncertní sezonou. Čeká nás asi devadesát koncertů u nás i v zahraničí. Vedle spoluúčinkování na koncertech všech českých symfonických orchestrů (bohužel v této sezoně bez České filharmonie) hostujeme u mnohých významných evropských orchestrů, spolupracujeme s řadou renomovaných dirigentů a sólistů, pořádáme již devátý ročník Cyklu abonentních koncertů v Brně v Besedním domě, kam zveme ke spoluúčasti řadu známých, ale i začínajících zpěváků, dirigentů i instrumentalistů, a jsme velice rádi, že se nám podařilo pro realizaci tohoto cyklu získat generálního partnera, firmu Tescan Orsay Holding, a.s.

Vedle řady repertoárových titulů se těšíme na provedení kantáty Bohuslava Martinů: Epos o Gilgamešovi, Snitkeho Faustovskou kantátu a chceme se také co nejvíce zaměřit na čistě sborové – a cappella programy, protože takovéto koncerty a příprava na ně, jsou velmi důležitou „pěveckou hygienou“ pro každý sbor. Už dnes máme dva takovéto koncerty za sebou a těšíme se na další.

Vyjmenovávat všechny koncerty sezony 2014–2015 by znamenalo dlouhý seznam míst a titulů, a tak jenom zmíním, že na závěr této sezony budeme hostovat na jednom významném německém operním festivalu, kde budeme zpívat na dvanácti představeních Verdiho operu Macbeth.Jak těžké je vůbec dnes pro sbor vybudovat si a udržet patřičné renomé a najít uplatnění, práci, dostatek koncertů?

Vybudovat a hlavně udržet vysokou uměleckou úroveň sboru a tím i vysoké renomé je možno jen a jen každodenní náročnou a zodpovědnou přípravou každé interpretované skladby. To, že Český filharmonický sbor Brno odzpívá každoročně osmdesát až devadesát koncertů u nás i v zahraničí, a že jeho pracovní tempo je skutečně velmi vysoké a někdy až vyčerpávající, i skutečnost, že významné orchestry a umělecké agentury vědí o kvalitách Českého filharmonického sboru Brno, že výkony sboru jsou vysoce hodnoceny v recenzích a komentářích k jednotlivým koncertům a že sbor je dnes po dvaceti čtyřech letech existence považován za špičkové evropské sborové těleso, to vše – ale i skvělá práce naší agentury Ars/Koncert s.r.o. – zajišťuje dostatek kvalitních i umělecky zajímavých pracovních příležitostí.

Jak to vypadá s úrovní adeptů, ze kterých svoje řady doplňujete? A jaký je vůbec zájem o sborové zpívání u nás? Mění se nějak výrazněji situace v posledních letech v tomto směru?

Český filharmonický sbor Brno pracuje s trvalým základním pěveckým kádrem. Samozřejmě občas dochází k doplňování členů sboru z různých důvodů. Celkově však musím konstatovat, že pěvecká a hudební úroveň zájemců o angažmá v našem sboru není bohužel příliš vysoká, i když občas přicházejí i velmi dobře připravení jedinci. V současné době probíhají konkurzy na doplnění skupiny tenorů a basů a jsem mile překvapen poměrně vysokým zájmem o práci v našem sboru.Kterého z četných úspěchů Českého filharmonického sboru Brno v posledních letech si nejvíc považujete?

Nemám příliš v lásce vyjmenovávání jednotlivých úspěchů sboru. Pro mne je úspěchem každý dobře a zodpovědně odvedený koncert, kdy vidíte, cítíte i slyšíte radost a uspokojení jak u samotných zpěváků, tak – a to určitě především – i v publiku, poněvadž posluchač dovede dát výrazně najevo, jaký zážitek mu umělecké těleso připravilo.

Ale abych řekl alespoň několik skutečností, kterých si určitě vážím: Je radost spolupracovat s nejlepšími evropskými orchestry a dirigenty, je radost být rezidenčním sborem tak skvělých orchestrů, jako je například Budapest Festival Orchestra nebo Stuttgartská filharmonie. Je radost být reprezentantem českého sborového umění ve světě, je příjemné vysoké hodnocení našich výkonů a další pozvání k umělecké spolupráci.S jakým rozpočtem v současné době pracujete a z jakých zdrojů pocházejí příjmy? A jak na tom ve srovnatelných ekonomikách jsou se svým financováním zahraniční sbory obdobného profilu, jako je váš?

Ekonomická situace Českého filharmonického sboru Brno po čtyřiadvaceti letech umělecké činnosti je bohužel velmi neradostná a složitá. Protože nemáme ve sboru správního ředitele, musím se – vedle své náročné každodenní umělecké práce – otázce zajištění existence sboru věnovat sám. Myslím, že v takové složité a ne úplně přirozené situaci není žádné profesionální umělecké těleso u nás ani v zahraničí. Důvody tohoto stavu nebudu dál rozebírat, i když si myslím, že jsou jasné. Nemáme prostředky, abychom angažovali schopného správního ředitele.

Sbor pracuje s rozpočtem 26 až 28 milionů korun ročně. Protože pracujeme jako obecně prospěšná společnost, nemáme ze zákona nárok na pravidelné státní dotace. Každoročně žádáme o granty a příspěvky město Brno (letos dva miliony korun), Ministerstvo kultury (letos 3,3 milionu korun) a s Jihomoravským krajem máme již několik let smlouvu na dobu neurčitou s ročním příspěvkem 6,5 milionu korun. Snažíme se vyvíjet řadu sponzorských aktivit, bohužel s ne příliš velkým úspěchem. Jedinou výjimkou je zatím náš generální partner Tescan Orsay Holding, a.s.

Z těchto faktů vyplývá, že naše finanční soběstačnost se pohybuje kolem šedesáti procent, což představuje obrovské pracovní nasazení, abychom těch chybějících patnáct až šestnáct milionů korun získali svojí činností (především v zahraničí). Vedu již řadu let jednání s ministerstvem kultury o výraznější podporu naší existence, na základě nezpochybnitelné reprezentace českého umění u nás i v zahraničí, ale bohužel zatím k žádnému významnému posunu v této otázce nedošlo. Pražský filharmonický sbor, který je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, dostává ročně 30 milionů korun na svoji činnost, což mu přejeme, ale považujeme tuto skutečnost za nespravedlivou, protože oba sbory jsou dnes umělecky srovnatelné.

O finanční situaci profesionálních sborů v zahraničí nemám dostatečné informace, ale podle jejich provozu usuzuji, že jsou dobře zabezpečeny. Například na jejich zahraniční angažmá jim cesty platí město nebo stát, což jim výrazně usnadňuje situaci.Ve vašem oboru se pohybujete už hodně dlouho, a proto můžete dobře srovnávat. Povězte, jak na tom podle vás česká společnost ve vztahu k takzvané vážné hudbě v současné době je? A dokázal byste odhadnout, jak na tom v tomto ohledu u nás budeme za dalších dvacet třicet let?

Opravdu se v oblasti sborového umění pohybuji více než čtyřicet let. Myslím si, že klasická hudba vždy patřila a bude jistě patřit i nadále ke kultuře národa. Zájem o ni je věc velmi složitá, jsou určitá období většího zájmu (například po roce 1989) a zase období výrazného poklesu zájmu. Dnes se ve jménu zvýšení zájmu o klasickou hudbu objevují i snahy rozšířit repertoár stávajících uměleckých těles o programy z oblasti populární hudby. Některé tyto projekty mají svoje opodstatnění i úroveň, některé se bohužel až příliš podbízejí a tím zákonitě ztrácí svoji kvalitu. Jak se v této oblasti bude situace dál vyvíjet, nedokáži odhadnout, to je námět pro sociologickou studii.

Jak dlouho ještě chcete v čele Českého filharmonického sboru Brno vydržet? Máte už vyhlédnutého nějakého svého nástupce? Čím Petr Fiala regeneruje své síly? U čeho si nejlépe odpočine? A kolik času mu na to zbývá?

Český filharmonický sbor Brno jsem před čtyřiadvaceti lety založil, a otázkou mého nástupce se již delší dobu zabývám. Práce sbormistra je velmi náročná jak lidsky, tak i umělecky. Sbormistr, na rozdíl od dirigenta, pracuje se svým sborem denně, musí řešit mnoho situací uměleckých i lidských, musí být dobrý pedagog i psycholog. Navíc jeho práce není tak výrazně vidět jako u dirigenta orchestru, a tak ne každý je ochoten tuto náročnou a někdy i nevděčnou práci vykonávat. Jak dlouho vydržím v čele Českého filharmonického sboru Brno, záleží, jak mi milý Pán Bůh dá dostatek zdraví a síly a také radosti z krásné hudby. Na regeneraci příliš prostoru nemám, ale v rámci možností rád užívám klidu a odpočívám v kruhu rodiny na chalupě na Vysočině.

Ať je i tato sezona pro vás a váš sbor úspěšná.

Vizitka:
Petr Fiala (1943) vystudoval brněnskou Konzervatoř (hra na klavír, kompozice, dirigování) a v roce 1971 ukončil JAMU ve třídě profesora Jana Kapra.

Jako skladatel byl v době studií ovlivněn dílem Arthura Honeggera, Bély Bartóka, Sergeje Prokofjeva, Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka. Po absolutoriu JAMU se zařadil mezi autory usilující o syntézu nových postupů (zejména zvukově barevných) s nejlepšími tradicemi klasiků dvacátého století. Díky citlivému sloučení tradice se současností nacházejí jeho skladby vděčné interprety i širokou posluchačskou odezvu. Z jeho díla jmenujme alespoň řadu vokálních a instrumentálních cyklů pro děti a mládež, množství skladeb sólových (pro klavír, akordeon, kytaru, housle, violoncello, trubku, trombón a tak dále), pět smyčcových kvartetů, řadu skladeb komorních, koncerty pro varhany, klavír, akordeon, violu a orchestr, tři symfonie, množství sborových cyklů, písňové cykly, oratoria a kantáty a dvě díla hudebně dramatická: balet Hořící kámen a celovečerní operu podle hry Františka Hrubína Kráska a zvíře.

Vedle činnosti pedagogické (byl profesorem brněnské Konzervatoře) a kompoziční (je autorem asi sto osmdesáti skladeb) se již čtyřicet pět let intenzivně věnuje činnosti sbormistrovské a dirigentské. Jako skladatel i jako dirigent je Petr Fiala laureátem řady národních i mezinárodních soutěží, působí jako lektor dirigentských kurzů i jako člen mezinárodních porot. Je zván jako hostující dirigent k našim i zahraničním orchestrům a sborům při provádění vokálně-instrumentálních skladeb. Patří na poli kompozičním i interpretačním k uznávaným osobnostem. Vyniká smyslem pro stavbu velkých ploch a jejich vnitřní kontrastnost. V roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno, který se pod jeho vedením propracoval mezi nejlepší evropská sborová tělesa.

V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti, která je úzce spjata se současnou duchovní hudbou a s kantátami k poctě českých národních patronů.

V roce 2013 obdržel Petr Fiala Cenu města Brna v oboru hudba za dlouholetou uměleckou činnost a reprezentaci města Brna.

(Zdroj: Český filharmonický sbor Brno)

www.choirphilharmonic.cz

Foto archiv ČFS Brno, Martin Divíšek