Cesty za jevištním tancem v operách 17. a 18. století (4)

  1. 1
  2. 2

Na druhé straně jsem mu mohla i já přispět se svou znalostí nefrankofonních pramenů, což ocenil zejména při choreografování slavnostní chaconne v závěru opery. V první polovině osmnáctého století totiž o praxi divadelního tance francouzské prameny mlčí, zatímco němečtí baletní mistři, kteří do Paříže cestovali, vydávali svá svědectví i písemnou formou. Jeden z nich (Samuel Behr, 1713) popisuje, jak se ve scénických chaconnes střídal tanec sólistů se sborem, a to Marca Leclercqa velmi inspirovalo.

Struktura Leclercqových tanců byla stejně propracovaná jako Rameauova partitura. Tančící nastupovali na různé části skladby, střídali se v tanci ve velkém tempu a v pestrých a prostorově velmi propracovaných formacích. Marc Leclercq měl zkušenosti nejen v oblasti klasického tance, ale také v oblasti francouzské avantgardy osmdesátých let dvacátého století – takzvaný danse contemporaine, a byl opravdovým choreografem. Toto potřebuji zdůraznit, neboť dříve i nyní se snaží barokní tanec uvádět na jeviště poměrně dost lidí, ale jen málokdo má takové kompetence, umělecké schopnosti, smysl pro proporce a formu, invenci a muzikálnost, aby mohl být nazván skutečným „choreografem“ a nikoliv jen „lepičem kroků.“

Již v prologu byla taneční suita, složená z osmi tanců: 1ere Gavotte, 2e Gavotte, Gavotte chantée – na árii Lásky „Renais plus brillante…“, 1er Menuet, Tambourin, Menuet chanté – na árii Lásky „Naissez, dons de Flore“, 2e Menuet a opakování Tambourinu, choreograficky ovšem odlišné. Tančilo všech osm tanečnic a tanečníků.

V prvním jednání se jednalo pouze o mužské tance „atletů“, takto byl v libretu pojmenován druh pyrrhických tanců starých Řeků, který se tančil se zbrojí. Marc Leclercq pojednal tyto tance rovněž tak, tančilo se s meči a štíty, taneční výstupy byly celkem tři, jeden z nich na zpěv (Eclatez, fieres…). Tyto tance byly velmi virtuózní, s mnoha obtížnými obraty, ozdobami nohou (takzvaný battus) na způsob trylku a fyzicky byly velmi náročné, rovněž nebylo snadné udržet koordinaci výpadů s meči na způsob šermu a tak dále. K tomu připočtěte rychlé tempo, přísně geometricky rozvržený prostor a velmi často „podivné“ začátky skladby díky trumpetistům, kterým to prostě nehrálo a vyluzovali podivné zvuky, hudbě nepříliš podobné … A pak takové „přízemní“ problémy jako klouzající podrážky u taneční obuvi, zejména když se na podlahu dostal vosk ze svíček, kterými se v režii Eugèna Greena výhradně svítilo! Pánové-atleti to vskutku neměli snadné.

Druhé jednání patřilo naopak dámám, družkám Hébé, a jejich tance byly nesmírně půvabné. Šlo o pátou scénu, ve které se Hébé, představovaná tanečnicí, snaží spolu s „nebeskými potěšeními“ okouzlit Polluxe. Taneční scéna sestávala z jejího příchodu (Entrée v dvoudobém taktu), svůdného tance kolem Polluxe (sbor Qu´Hébé de fleurs…) a sarabandy, ve které se střídá instrumentální část se zpívanou (Voici des Dieux).

Kostýmy tanečnic pro druhé jednání (foto archiv)
Kostýmy tanečnic pro druhé jednání (foto archiv)

Třetí jednání bylo opět doménou tanečníků – tentokrát ve čtvrté scéně v ďábelských převlecích a maskami na obličejích představovali podsvětní hrůzy. Ve dvou rytmicky velmi záludných tancích ohrožovali Polluxe a bojovali s ním. Tyto výstupy byly opět plné virtuózních prvků a ztížené o manipulaci s rekvizitou – palicí na způsob pochodně, kterou bylo nutné držet tu v pravé ruce, tu v levé či v obou. Navíc maska omezuje prostorové vidění a jelikož byla použita i propadla, kterým se museli tanečníci při tanci vyhnout, šlo v potemnělé scéně až o zdraví (francouzský „expert“ na svícení Pierre Bouillon si totiž nevzal příklad ze způsobu osvětlení barokní scény, dochovaného například v Českém Krumlově, a osvětlení bylo nedostatečné, pouze na rampě a v první uličce).

Čtvrté jednání mělo roztančenou druhou scénu na Elysejských polích, kde tančily „šťastné stíny“, opět většinou na zpěv. Scéna obsahovala osm tanců, zprvu jen pro dámy, pak pro pány a nakonec pro páry, a patřila k těm velmi rytmicky i technicky náročným. Na volnější tance typu loure, pro které ale Marc Leclercq koncipoval poměrně rychlé krokové kombinace, navázala velmi rychlá gavotta a nakonec velmi svižný a rytmicky záludný passepied ve dvou verzích. Všechny tance tohoto obrazu se musely provádět ve složitých průpletech mezi zpěvačkami.

Scéna Andrého Lebacqa - 4. jednání - Andrea Miltnerová, Helena Kazárová (foto archiv)
Scéna Andrého Lebacqa – 4. jednání – Andrea Miltnerová, Helena Kazárová (foto archiv)

Po taneční stránce opera vyvrcholila v pátém jednání Entrée des Astres (Výstupem hvězd) v charakteru gigue a následně již zmiňovanou téměř pětiminutovou chaconnou (202 taktů). Dva tanečníci v kostýmech, které kombinovaly měsíční a sluneční aspekt, se střídali s tancem šesti „hvězd“ ve velice složité rytmicko-prostorové struktuře ve shodě s Rameauovou kompozicí. Tuto Leclercqovu choreografii lze bezesporu považovat za mistrovské dílo, které celou tragédie lyrique skutečně korunovalo. Nepochybně by stálo za to ji někdy oživit. Leclercq zapsal všechny své tance v jím upravené Beauchamp-Feuilletově notaci, kterou mám v kopiích a vytvořila jsem k tancům režijní knihy, ze kterých by bylo možné – samozřejmě se souhlasem autora – tyto krásné tance opět nastudovat.

Návrh kostýmu Mariny Harrington (foto archiv)
Návrh kostýmu Mariny Harrington (foto archiv)

Na závěr bych ráda dodala, že podle mého názoru kvalitu tanečních částí Rameauova Castora a Polluxe dosud nepřekonala žádná z následných inscenací, kterou Národní divadlo z oblasti historicky poučené interpretace uvedlo. Možná pamětníci dodají, že i v dalších složkách byl tento projekt jedinečný, samozřejmě i díky uměleckým výkonům: obdivuhodná Isabelle Poulenard jako Télaire, dále Pavla Vykopalová a Hana Jonášová, Adam Zdunikowski v roli Castora a zejména Roman Janál, který získal za roli Polluxe Cenu Thálie za rok 1999. Nádherné byly též kostýmy Mariny Harrington ve skvělém vypracování ateliérů a dílen Národního divadla a diváci byli nadšeni i ručně malovanými dekoracemi, navrženými André Lebacqem.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat