Collegium 1704 oslavilo závěr roku velkolepě

Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks, 30. prosince 2021 (foto Petra Hajská)

Koncerty Collegia 1704 na závěr roku, v minulosti konané i přímo na Silvestra, pomalu získávají status společenské, nejen kulturní události. Tomu dobře odpovídal i velmi slavnostní, čistě instrumentální program sestávající z děl Georga Friedricha Händela a jeho současníků Antonia Caldary a Francesca Barsantiho.

Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks, 30. prosince 2021 (foto Petra Hajská)

Benátčan Antonio Caldara (1670–1736) se učil u slavného Giovanniho Legrenziho. Působil v Mantově, Barceloně a v Římě u knížete Ruspoliho, který byl jen o málo dříve mecenášem Händela během jeho italského pobytu. Posledních dvacet let života strávil jako vícekapelník na vídeňském dvoře Karla VI. Je znám především jako autor oper, kantát, oratorií a chrámové hudby. Collegium 1704 od něj v posledních letech uvádělo oratorium Maddalena ai Piedi di Cristo či mši Missa Matris Dolorosae – její audiovizuální záznam nabídlo posluchačům v květnu 2020. Caldara byl dovedným a invenčním skladatelem i na poli hudby čistě instrumentální, jak ukazuje jeho Sinfonia in C. Bohaté využití sólových nástrojů, především dechových, dodává této třívěté skladbě na efektnosti, jež byla patřičně interpretačně podpořena.

Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks, 30. prosince 2021 (foto Petra Hajská)

Francesco Barsanti (1690–1775) nepatří právě k frekventovaným autorům. Tento Ital působil většinu života na Britských ostrovech v Edinburghu a v Londýně, kde se účastnil i Händelových produkcí. Jeho Concerto grosso op. 3, č. 4 sólově exponuje lesní rohy. Erwin Wieringa a Miroslav Rovenský – hráči Akademie für Alte Musik Berlin, tedy souboru, v němž v minulosti jako sólo hornista působil sám Václav Luks, si vedli suverénně a zvládli i nasazené velmi rychlé až mezní tempo v první větě. Volně plynoucí druhá věta přinášela maximální kontrast. Skladba končí dvojicí menuetů da capo, z nichž ten první evokuje oslavné fanfáry. V Concertu grossu č. 6 ze stejné sbírky, které bylo na programu po přestávce, role sólových nástrojů převzala trubka a hoboje Kathariny Andres a Petry Ambrosi. I tato skladba, včetně fugy ve smyčcích v druhé rychlé větě, vyzněla velmi přesvědčivě.  

Collegium 1704: Královský ohňostroj (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Královský ohňostroj, 30. prosince 2021 (foto Petra Hajská)

Od Georga Friedricha Händela byly na programu Koncert pro dva orchestry HWV 333 a Hudba k ohňostroji HWV 351. V případě první jmenované skladby jde v podstatě o pasticcio starší autorovy hudby pocházející převážně z jeho oratorní tvorby. Právě o přestávkách oratorních koncertů bylo toto dílo také prováděno. „Dvousborovost“ spočívá v zapojení dvou ansámblů dechových nástrojů – po dvou lesních rozích, dvou hobojích a fagotu. Hudba k ohňostroji vznikla roku 1749 pro slavnost vztahující se k uzavření cášského míru, který ukončil války o rakouské dědictví po smrti Karla VI. Ta se podle dobových svědectví příliš nevydařila. Počasí hrozilo deštěm (byl konec dubna), pyrotechnické efekty vázly a část slavnostní instalace dokonce lehla popelem. Händel uvedl o zhruba měsíc později své dílo znovu s větším úspěchem při jiné příležitosti, tentokrát i s obsazením smyčců, které v původní verzi nemohl použít, protože si král přál vojenskou hudbu.

Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks, 30. prosince 2021 (foto Petra Hajská)

Pokud jde o kvality provedení, je třeba vyzdvihnout, že ani v takto opulentním, mohutném celku se nevytrácel smysl pro detail. Provedení nepřinášelo jen jednotvárnou oslňující pompu. Václav Luks měl mohutný aparát pevně v ruce. Energické nasazení s chutí hrajících hudebníků bylo i dobře vidět – ne zcela obvykle totiž i v takto velkém počtu hráli většinou vestoje.

Collegium 1704: Královský ohňostroj (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Královský ohňostroj, 30. prosince 2021 (foto Petra Hajská)

Publikum odměnilo účinkující na závěr koncertu velkými ovacemi a vyžádalo si přídavek, jímž se stala čtvrtá část Hudby k ohňostroji: La Réjouissance. Zdálo se, že Václav Luks si úspěch tentokrát užívá možná o něco intenzivněji než obvykle. I když plánovaná novoroční repríza programu v Drážďanech byla zrušena, Collegium 1704 s ním ještě jednou vystoupí, a to na konci ledna ve Vídni v rámci festivalu Resonanzen. Vzhledem k tomu, že soubor se nyní podílí na nastudování opery Alcina v Národním divadle v Brně, jež má premiéru 5. února 2022, je tak právě na „Händelovské vlně“.

Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Královský ohňostroj – Václav Luks, 30. prosince 2021 (foto Petra Hajská)

Hodnocení autora recenze: 90%

Královský ohňostroj
30. prosince 2021, 19:30 hodin
Rudolfinum

Program:
Antonio Caldara: Sinfonia in C
Francesco Barsanti: Concerti grossi op. 3, č. 4 a č. 6
Georg Friedrich Händel: Koncert pro dva orchestry (Concerto a due cori) HWV 333
Georg Friedrich Händel: Hudba k ohňostroji (Music for the Royal Fireworks) HWV 351

Účinkující:
lesní roh: Erwin Wieringa, Miroslav Rovenský
hoboje: Katharina Andres, Ester van der Peog
trubka / hoboje:  Hans-Martin Rux / Katharina Andres, Petra Ambrosi

Collegium 1704
Václav Luks – dirigent

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments