Daniel Dvořák: Rozhodnutí musí učinit zřizovatel

Otevřené dopisy, petice, výzvy k odstoupení, emoce, obavy z toho, co bude dál. O tom všem se mluví v s souvislosti s brněnskou Janáčkovou operou v posledních dnech. V návaznosti na naše dosavadní informace přinášíme rozhovor s ředitelem Národního divadla Brno Danielem Dvořákem.

Začněme od avizovaného snížení příspěvku na provoz o celou pětinu. Jak vám jako řediteli město tento krok vysvětlilo? Chápete důvody, které k tomu vedly?

Město deklarovalo dva důvody. Menší výběr daní. Pro Brno to znamená minus devět set milionů. A jedinou velikou investiční akci týkající se kanalizace. Aby město získalo z Evropské unie zhruba osm set milionů, musí kofinancovat ve výši jeden a půl miliardy. Tomu lze rozumět. Pro příspěvkovou sféru to znamená minus 150 milionů, šetří se tedy všude. Na přímý dotaz proč si tuto částku nemůže půjčit město, jsme obdrželi od primátora odpověď, že by vyšší zadluženost snížila rating města a to by se opět odrazilo na zhoršené finanční situaci.

Jak dlouho jste ve vedení divadla zvažovali, kde peníze ušetřit a proč jste nakonec sáhli zrovna propuštění lidí z dílen? Jejich propuštění ušetří jen zhruba čtvrtinu z toho, co byste potřebovali. Kde jinde budete škrtat? Jak se to v provozu divadla projeví?

Dostali jsme čtrnáct dnů na přípravu rozpočtu, s poznámkou, že musí být sestaven mimo jiné jako vyrovnaný. Vedení divadla udělalo důkladnou analýzu možností, i když v podstatě zbytečnou. Úspora v případě Národního divadla Brno činí téměř 84 milionů během let 2012 – 2013. Náš reálný příspěvek činí 210 milionů korun a 90% z něj činí částka určená na platy. Když odečteme náklady na alespoň základní údržbu městského majetku, který spravujeme, vyjde vám, že na vše ostatní zejména na umělecký program si musíme vydělat. Škrtat a šetřit budeme všude. Bez snižování počtu zaměstnanců se to ale neobejde. Cílem je nepřerušit kontinuitu, co nejméně poškodit umělecký program a stránku tržeb. Vážíme si svých diváků a nechceme je zklamat.

Zaměstnanci divadla jsou nespokojeni s tím, že k rozhodnutí o propuštění pěti desítek lidí došlo „bez varování a jakékoli vnitrodivadelní diskuse“. Jak tyto jejich výtky vidíte? Nepodcenili jste přece jen v téhle věci komunikaci uvnitř divadla?

Dosud oznámená propouštění byla řádně projednána včetně zástupců odborů, oznámení na pracovní úřad a podobně. Je to dokonce stanovené Zákoníkem práce.

Jasně a opakovaně jsem spolupracovníkům sdělil, že jsem zaslal magistrátu možná krajní řešení úspor: úvěr na jedné a odstávku na druhé straně. Výsledné řešení se bude pohybovat na této úsečce. Také jsem řekl, že výsledné řešení může být stanoveno až po rozhodnutí ve věci pokračování rekonstrukce Janáčkova divadla. Racionálně uvažujícímu člověku musí být jasné, že toto je úhelný kámen všech dalších kroků. Na rekonstrukci totiž zoufale čeká Mahenovo divadlo, které je dnes v mnohem horším stavu než Janáčkovo, jehož oprava je oproti původnímu plánu ve skluzu zhruba v objemu 120 milionů korun.


Především během svého působení v pražském Národním divadle jste získal pověst ředitele, velmi úspěšného při shánění sponzorů. Když už mluvíme o financích – jak se vám daří shánění sponzorů v Brně?

Za tuto otázku Vám velmi děkuji. V současnosti probíhá proces schvalování zákona o přesměrování povinného odvodu z loterijního podnikání na charitu, přímo do státního rozpočtu. Nezisková sféra tak přijde o 3,5 miliardy ročně. My jsme z těchto prostředků získali od Synotu 7 milionů za poslední dva roky. Jak to, že tohle není předmětem veřejné nespokojenosti odborářů? O co se jim ve skutečnosti jedná?

Á propos, za mého působení získalo naše divadlo od partnerů a sponzorů v hmotném i peněžním plnění více než 30 milionů korun. V historii Národního divadla Brno je to rekord.

Zpět k současnosti. Jak to je s dalšími fázemi rekonstrukce Janáčkova divadla? Vaši lidé se bojí, že Janáčkova opera nejméně na sedm měsíců skončí, což podle nich poškodí úroveň i pověst především souboru. A poukazují i na hrozící nedodržení již dohodnutých smluv s hostujícími umělci. Jaké jsou aktuální informace? Nehrozí uzavření divadla? Popřípadě neplacené volno některým zaměstnancům?

Jak už jsem uvedl. Eventuální pokračování rekonstrukce zásadně ovlivní další kroky. Rozhodnutí o výsledných opatřeních je politické a musí ho učinit zřizovatel. Aby celá věc dávala smysl je potřeba hrát a plnit plán tržeb. Nikdo nechce rušit nebo jinak likvidovat operní soubor. Na druhé straně 42 milionůročně se nějak ušetřit zřejmě bude muset. Vidím to jako memento především pro ty, kteří kvalitativně nedosahují potřebné úrovně a to se pochopitelně týká i opery.

Objevují se názory, že by stálo za úvahu operu a balet na Moravě transformovat – ve smyslu vzniku jednoho operního a jednoho baletního souboru, se sídly v Ostravě, resp. Brně, s tím, že do ostatních divadel by zajížděli. Co si o tom myslíte? Není to cesta, jak získat pro kvalitní operu či balet víc peněz?

Magistrát deklaroval, že od roku 2014 bychom se měli vrátit k dosavadní výši příspěvku. To mimo jiné. vede mé úvahy k tomu, jak bude vypadat Národní divadlo Brno v budoucnosti. Nepodepíšu se pod taková úsporná řešení, která by nebyla vratná. Aby náhodou některé politiky nenapadlo, že to bez těch 42 milionů půjde i nadále. Ze zkušenosti vím, že tady je zakopané skutečné čertovo kopyto budoucí kontinuity, umělecké úrovně a všeho důležitého. Tím hodláme i čelit eventuelním úvahám, které naznačujete. Při výběrovém řízení na místo ředitele jsem uvedl, že jsou pouze dvě možnosti. Buď, chceme velké reprezentativní národní divadlo a jsme schopni pro něj vygenerovat odpovídající prostředky. Nebo si řekneme, kolik peněz ve skutečnosti máme a budeme hledat řešení jak velké a schopné divadlo za ně můžeme mít. Každý kdo se chce k dané věci vyjadřovat, musí mít v tomto jasno.

Děkujeme za rozhovor.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
60 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments