Dva soprány, dvě gotické harfy a dva obrazy

4. dubna v kapitulní síni minoritského kláštera v Brně a 6. dubna v kostele svatého Martina ve zdi v Praze se uskutečnil další z koncertů cyklu staré hudby Hudební lahůdky, který organizuje Brněnské kulturní centrum. Od ledna se každý měsíc v Brně uskuteční jeden tematicky laděný večer (za námi je již „Čínské baroko“, výlet do Versailles s hudbou Jeana Baptiste Lullyho nebo i do Jižní Ameriky s konfrontací španělské hudby a jejích dozvuků na Novém kontinentu), v polovině případů opakovaný v Praze. V rámci koncertu nalezne své místo nejen hudba, ale třeba také tanec nebo malba. Poslední večer nesl podtitul Per allegreçça, převzatý z názvu písně Francesca Landiniho Pro radost o lásce rozmlouváme. O lásce duchovní a především světské v Itálii pozdního středověku zpívaly sopranistky Barbora Sojková a Hana Blažíková, které se zároveň doprovázely na gotické harfy. Zatímco Hana Blažíková s harfou koncertuje již delší dobu a našim čtenářům a čtenářkám ji nemusím představovat, Barbora Sojková s ní v Brně vystoupila poprvé, nicméně uznávanou interpretkou staré hudby je již také dlouho. Specializuje se na interpretaci gregoriánského chorálu a spolupracuje se všemi předními soubory staré hudby u nás. Během koncertu maloval svůj obraz Vladimír Kiseljov, absolvent JAMU v Brně, kde mimo jiné inscenoval Parsifala jako pohybové divadlo.

Hudba provozovaná na šlechtických dvorech ve 14. století bývá nazývána podle italského názvu tohoto století jako trecento. Typickými formami pro toto období byla ballata (připomínající francouzský útvar virelai, který známe od u nás hraných G. de Machaut nebo G. Dufaye) a dvojhlasý madrigal. Doprovod byl nejčastěji svěřován loutně, harfě nebo přenosným varhanům. Nezpívaly ovšem ženy, ale muži vysokými hlasy. Do první generace skladatelů trecenta patřil Jacopo da Bologna (činný v letech 1340 – 1386), jehož několik skladeb na večeru zaznělo. O jeho životě nevíme takřka vůbec nic: působil na dvorech v Miláně a Veroně, možná vyučoval na univerzitě. Z jeho díla se zachovaly i teoretické spisy o hudbě. O mladším Francescu Landinim (1325/1335 – 1397) je známé, že byl synem malíře z Giottovy dílny. Řemeslo po otci zdědit nemohl, neboť byl od dětství slepý v důsledku onemocnění neštovicemi. Umělecké sklony tedy realizoval v hudbě, hrál na několik nástrojů, zpíval a skládal. Působil jako varhaník v několika městech, užší pouto jej vázalo k Florencii, kde také zemřel a je pohřben. Ohromných úspěchů a uznání se dočkal již za svého života. Zachovalo se přes dvě stě jeho skladeb vyznačujících se tehdy neobvyklou zpěvností.

Francesco Landini

Leták ke koncertu oznamoval „unikátní příležitost slyšet dva andělské hlasy“ a nelhal ani v nejmenším. Již první číslo, Lauda Ave, regina gloriosa, muselo každého očarovat. Zpěvačky stály v protilehlých bočních lodích a zpívaly „proti sobě“. Výsledek byl překrásný. Hana Blažíková a Barbora Sojková mají podobné, lehké a čisté soprány (hlas Sojkové má o trošku tmavší barvu), které se spolu opravdu nádherně pojí. Jednotvárnosti večera zabránila nejen jejich perfektní interpretace, ale též skutečnost, že se obě mladé dámy ve zpěvu i doprovodu střídaly, dvouhlasé madrigaly pak samozřejmě zpívaly společně za společného doprovodu. Hana Blažíková zahrála i několik skladeb čistě instrumentálních, při nichž jsme mohli vychutnat zvláštní zvuk gotické harfy. Abych jmenoval jen některé kusy, jež mne zaujaly: Sotto l´imperio delposente prinçe pro zmiňované andělské spojení hlasů, Lamento di Tristan (Nářek Tristanův) pro dvě harfy nebo Lucente stella, kdy bez doprovodu vynikl hlas Hany Blažíkové v hluboce koncentrovaném podání.

Publikum si vytleskalo dva přídavky a jen nerado pouštělo zpěvačky z pódia. Obě dvě (a ještě osm dalších zpěvaček) si můžete přijít poslechnout 19. dubna do pražského kostela svatých Šimona a Judy, kde Tiburtina Ensemble provede chorální liturgickou hru Navštívení Kristova hrobu z přelomu 13. a 14. století (pořádá Koncertní jednatelství FOK). Další koncert z cyklu Hudební lahůdky se uskuteční 10. května v Křišťálovém sále Staré radnice v Brně a 11. května v Českém muzeu hudby v Praze. Program nese název Orpheus Brittanicus a z díla nejen Henry Purcella zahrají skladby Jan Kvapil (zobcové flétny) a Jan Čižmář (loutny). Závěrečný koncert zazní pouze v Brně, a to 6. června. Marcin Śviątkiewicz bude na klavichord a cembalo hrát Bachova preludia a fugy.

Per allegreçça
Barbora Sojková – soprán, gotická harfa
Hana Blažíková – soprán, gotická malba
Vladimír Kiseljov – malba
4. dubna 2011  kapitulní síň minoritského kláštera v Brně
6. dubna 2011 kostel sv. Martina ve zdi v Praze

program:
Francesco Landini:
– Donna, perchè mi spregi
– Ecco la primavera
– Gram piant´agli ochi
– L´alma mia piange
– Per seguir la sperança
– Per allegreçça
– Angelita biltà
– Cara mie donna Jacopo da Bologna
– Sotto l´imperio del posente prinçe
– Aquil´altera
– Creatura gentile
– Ucel de Dio
Anonymní:
– Lauda: Ave regina gloriosa
– Su la rivera
– Lamento di Tristan/La Rotta
– Lucente stella
– Non formò cristi nato de salute
– Lavandose le mane
– Istanpitta Belicha

www.hudebnilahudky.cz

fotografie pochází ze zkoušky před brněnským koncertem