Festival Dny soudobé hudby představil autory plzeňské skladatelské školy

Koncert festivalu Dny soudobé hudby proběhl ve spolupráci se Západočeským hudebním centrem Plzeň a Společností pro duchovní hudbu. Představila se nám celá řada skladatelů, kteří byli v minulosti nějakým způsobem spjati se skladatelskou třídou konzervatoře známého plzeňského skladatele – profesora HAMU Jiřího Bezděka, Ph. D.

Koncert otevřela v pražské premiéře skladba nedávno zesnulého autora Jana Slimáčka (1939–2023) in memoriam: Modlitba pro dětský sbor a klavír na verše Marie Slimáčkové, manželky skladatele. Oduševněle psaný text je plný pokory a lásky: “Posiluj naši víru, Pane, to símě v zemi rozpukané čeká na blahodárnost vláhy…” Z textu se odvíjí i čistá hudební linie sborového partu. Dětský pěvecký sbor Mariella řídila sbormistryně Hana Bezděková, která i tímto provedením vzdala hold tvůrci, kterého si nesmírně vážila.

Michaela Augustinová (1996) představila ve světové premiéře Pět a půl písně o nebi (1. Píseň chvály, 2. Píseň vykoupení, 3. Píseň pro beránka, 4. Píseň o Elijášovi, 5. Píseň o bratrské lásce, 6. Půl svaté písně). Písňový cyklus byl silně inspirován knihou Pět a půl dne v nebi Percyho Colletta, který popisuje výjimečný mystický zážitek, během něhož nahlédl do nebes. Autorka po hudební stránce evokuje židovskou hudbu, a to jak použitím modů, tak melodikou částečně odvozenou z motivů jeruzalémské sefardské kantilace. Skladbu citlivě provedla sopranistka Veronika Kaiserová za poučeného doprovodu autorky.

Skladatelka a básnířka Romana Schuldová (1965) překvapila líbeznou skladbou inspirovanou folklórem Osm tanců pro dvoje housle, které bravurně zahrály členky Dua ECO Eva Franců a Pavla Roubíčková Franců. Jednotlivé věty v malých formách spolu s jednoduchostí a průzračnou čistotou harmonií i s kontrastním tempovým rozložením jednotlivých tanců vytvořily půvabný, tektonicky vyvážený celek. Skladba zazněla jako světová premiéra.

Vrcholem první poloviny večera bylo bezesporu skvělé provedení skladby Tomáše Karpíška (1991) Salve Regina pro smíšený sbor a capella v podání Pražských pěvců za řízení Stanislava Mistra. Slyšeli jsme obratně napsanou sborovou kompozici na text mariánské modlitby s výrazným tektonickým vrcholem a v hudební řeči s názvuky gregoriánského chorálu, kvartových akordů i tradičních konsonancí. Pro sborové provedení septimy nejsou nikterak výhodné, ovšem provedení skladby v její pražské premiéře zásluhou jejích interpretů vyznělo naprosto přesvědčivě – dotklo se přímo nitra posluchačů.

Ve druhé polovině koncertu jsme slyšeli ve skladbě Pavla Samiece (1984) skladbu inspirovanou argentinským tangem Milonga pro kontrabas a klavír ve výborném podání Tomáše Karpíška – kontrabas a Adama Stráňavského – klavír. Skladba byla koncipovaná jako třídílný celek, krajní bloky navozovaly lyrickou náladu typu “kdesi v tančírně argentinského tanga…”, prostřední díl byl vystavěn v kontrastu ke krajním dílům se značnými disonancemi, výraznými rytmicko-melodickými motivy s použitím jazzových idiomů. Celkově skladba zajímavě zapůsobila svou originalitou i skvělým interpretačním vkladem. Zazněla jako pražská premiéra.

Skladatele Karla Pexidra (1929) netřeba představovat. Ač je rodák z Prahy, jeho život je úzce spjat s městem Plzeň. Skladba Divertimento pro klarinet a klavír ve virtuózním podání klarinetistky Anny Paulové a klavíristy Petra Nováka byla opět potvrzením, že tento autor přesně ví, co a jak napsat, jaké jsou výrazové možnosti nástroje a kombinace nástrojů. Přesná a vyvážená tektonika, výrazné hudební nápady, důsledná kompoziční technika. Skladba zazněla jako pražská premiéra.

Skladatel Karel Husa (1921-2016) je znám svým neotřelým kompozičním stylem, který často vychází z české a moravské lidové písně nebo se nechává inspirovat českými tématy, které pak zpracovává do monumentálních děl (Hudba pro Prahu apod.). Na koncertě jsme slyšeli 8 Bohemian Duets pro čtyřruční klavír. V této skladbě z roku 1957 autor původně chtěl seznamovat dcery s hudbou své domoviny, ale zamýšlený záměr instruktivní kompozice překročil a tak vzniklo velmi oblíbené dílo, které se po vydání tiskem dočkalo trvalé obliby v amerických hudebních školách. Neodpustím si poznámku o čtyřručním cyklu českého skladatele Jana Nováka (1921–1984) Rustica Musa II z roku 1976 (vydáno Edizioni G. Zanibon, Padova, Italy), který tvoří svým zpracováním lidových písní českých a moravských určitou paralelu k dílu K. Husy. Provedení klavírního dua Petr Novák a Tomáš Hostýnek bylo bravurní.

Závěr večera patřil zvukově zcela neotřelému dílu Karla Janovického (1930) a jeho Fagotovému kvartetu v podání Pavla Langpaula, Petra Němečka, Miloše Wichterleho – fagoty a Radka Olivy – kontrafagot. Tento kvartet skladatel napsal v roce 2013 a byl inspirován jeho skotským přítelem a spolučlenem Dvořákovy Společnosti Petrem Herbertem. Dílo bylo velmi zajímavě zvukově i tektonicky zpracováno do kontrastních tří vět. Passacaglia. Allegretto zvukově navozovala téměř mysteriózní náladu odkazující na skotská témata historie a skotského folkloru. Dílo bylo citlivě interpretováno a na koncertě zaznělo jako česká premiéra.

Dny soudobé hudby
10. října 2023, 19:00 hodin
Kaiserštejnský palác

Program
Jan Slimáček: Modlitba pro dětský sbor a klavír na verše Marie Slimáčkové / pražská premiéra
Michaela Augustinová: Pět a půl písně o nebi / světová premiéra
Romana Schuldová: Osm tanců pro dvoje housle / světová premiéra
Tomáš Karpíšek: Salve Regina pro smíšený sbor a cappella / pražská premiéra
Pavel Samiec: Milonga pro kontrabas a klavír / pražská premiéra
Karel Pexidr: Divertimento pro klarinet a klavír / pražská premiéra
Karel Husa: 8 Bohemian Duets pro 4ruční klavír
Karel Janovický: Fagotový kvartet / česká premiéra

Účinkující
Michaela Augustinová – klavír
Tomáš Hostýnek – klavír
Veronika Kaiserová – soprán
Tomáš Karpíšek – kontrabas
Pavel Langpaul – fagot
Petr Němeček – fagot
Petr Novák – klavír
Radek Oliva – kontrafagot
Anna Paulová – klarinet
Adam Stráňavský – klavír
Miloš Wichterle – fagot

Duo ECO – Eva Franců a Pavla Roubíčková Franců

Dětský pěvecký sbor Mariella
Hana Bezděková – sbormistryně

Pražští pěvci
Stanislav Mist – sbormistr