Ifigenie v Aulidě – Gluck nebo Wagner?

Připomeňme historii tématu Gluckovy Ifigenie v Aulidě: Euripidovo drama z roku čtyři sta pět před naším letopočtem či před Kristem, Racinova tragédie (1674), další francouzské pokračování v libretu Françoise-Louise Ganda Le Blanc Du Roullet ke Gluckově opeře s baletními čísly (1774) a nakonec ještě hudební a textová úprava opery Richardem Wagnerem z roku 1847. Autor hudebního nastudování a dirigent Zdeněk Klauda volbu Wagnerovy adaptace Gluckovy Ifigenie obhajuje přesvědčivě a logicky. A přece i on sám v programu připomíná, že „Wagnerovo zpracování Gluckovy Ifigenie v Aulidě bývá nejčastěji metaforicky připodobňováno ke kolorování kresby“ a že „do jisté míry s tím lze souhlasit.“ Vypočítává hlavní přínosy Wagnerovy verze – dramaturgickou úpravu opery s vynecháním baletních částí, obohacení instrumentace, prokomponování Gluckovy hudby do jednolitého celku, v němž můžeme těžko rozeznat, „kde končí práce jednoho a začíná práce druhého skladatele“.

Musím přiznat, že právě to mne na ostravské inscenaci zklamalo nejvíc. Ani Gluck, ani Wagner. Jakási studijní práce Richarda Wagnera, jak by on sám zkomponoval Gluckovu Ifigenii, kdyby byl Gluckem. Postupoval by v reformě opery daleko revolučněji. Hm. Jistě, existuje mnoho transkripcí nejrůznějších skladeb těmi nejroztodivnějšími způsoby a některé z nich se pustí do díla opravdu z gruntu.

Reprízu 18. prosince dirigoval František Macek, krále Agamemnona, otce Ifigenie, zpíval v indispozici Jiří Hájek, aby umožnil představení. Jaká škoda, přišli jsme o veškerou dramatickou architekturu role. Ifigenii (Iphigenii) zpívala velmi talentovaně Michaela Kušteková, přesvědčivým Achillem byl James Kryshak, matkou královnou Klytaimnestrou (Klytemnestrou) Markéta Cukrová, veleknězem Kalchasem David Szendiuch. Sbor tentokrát nezněl vždy tak sezpívaně, jak tomu bývá jindy, orchestr hrál velmi dobře. Inscenátorský tým k nám přicestoval z Polska, režíroval Michał Znaniecki a scénografii mu vytvořil Luigi Scoglio, s nímž spolupracuje už dvacet let.

Předehru rušily líté a velmi halasné zápasy neznámého davu, který se později projevil jako zdivočelá vojenská čeládka krále Agamemnona, marně očekávající příznivý vítr, aby mohla odplout k Tróji a pomstít se za nevěrnou Helenu, manželku krále Menelaa. Hlavním scénografickým objektem na točně je zeď zdevastovaná, zeď „mramorová“ a zeď jatek, v nichž se chystá poprava Ifigenie, Agamemnonovy oběti k uchlácholení bohyně Artemis. Jaká ironie – Ifigenie je odhodlána dobrovolně z vlastenectví podstoupit smrt, aby desetiletá trojská válka mohla začít. Spletité intriky, jimiž chce král Agamemnon napřed umožnit a posléze znemožnit obětování své dcery Ifigenie, neschopnost Achillova bojovat o víc než o své vlastní postavení, bezmoc Klytaimnestry, věrolomnost velekněze Kalchase a nakonec objevení bohyně ex machina Artemis v plné až směšně oslnivé zbroji. Na jevišti probíhá předstíraná operní hra, která divákům nepomáhá ani v orientaci ve vztazích mezi postavami, natož aby vzbuzovala myšlenky o nesmyslnosti válek a marných obětí. Vložení dvou protismyslných přestávek, které průběh vskutku velmi zestručněné opery jen rozmělní, dokonalo dílo zkázy. Mnoho práce vyznělo málem do ztracena.

Zarazila mne rozpolcenost textu v programu k inscenaci. Na jedné straně ukázky z Euripidovy tragédie, úvahy Evy Stehlíkové o zásadních společenských otázkách antiky i současnosti a vedle toho podivná snaha o humor – fotografie ze zkoušek s rádoby vtipnými podtitulky. Například: „…’maminka’ Markéta Cukrová (Klytemnestra) uklidňuje ‘svou dceru’ Karolínu Plickovou (Iphigenia) a slibuje, že jí místo medvídka brzy koupí aspoň prasátko.“

Hodnocení autorky recenze: 70 %

Christoph Willibald Gluck:
Ifigenie v Aulidě
Hudební nastudování: Zdeněk Klauda
Dirigent: František Macek
Režie: Michał Znaniecki
Scéna: Luigi Scoglio
Kostýmy: Joanna Medyńska
Světelný design: Bogumił Palewicz
Sbormistr: Jurij Galatenko
Dramaturgie: Eva Mikulášková
Orchestr a sbor opery NDM Ostrava
Premiéra 14. a 16. prosince 2017 Divadlo Antonína Dvořáka Ostrava
(psáno z reprízy 18. 12. 2017)

Agamemnon – Jiří Hájek
Klytemnestra – Markéta Cukrová
Iphigenia – Michaela Popik Kušteková
Achilles – James Kryshak
Kalchas – David Szendiuch
Arkas – Erik Ondruš
Artemis – Marcela Gurbaľová
Velitel thesalských – Roman Vlkovič

www.ndm.cz