Janáčkova Její pastorkyňa uchvátila Geru

Před necelými dvěma týdny byla na Opeře Plus avizována mimo jiné zajímavými fotografiemi nová inscenace tohoto Janáčkova nejhranějšího díla na scéně duryňského města Gera (článek najdete zde). Zdejší divadelní soubor je spojen a hraje v divadle v nedalekém Altenburku, kde se inscenace z Gery přejímají a současná Jenůfa se tam objeví v únoru příštího roku. Jeviště obou divadel jsou prakticky stejně veliká, čímž nevznikají žádné scénografické problémy. Theater und Philharmonie Thüringen zastřešuje operní, baletní a činoherní soubor, filharmonický orchestr a také loutkové divadlo.Sluncem pěkně nasvětlená a fotogenickými mraky orámovaná klasicistní budova divadla vítala nedělní odpolední návštěvníky velkým transparentem s nápisem „Oper von Leoš Janáček Jenůfa in deutscher Sprache“, který visel nad hlavním vchodem.Janáčkovu operu nastudoval intendant zdejšího divadla Kay Kunze, který je operním režisérem a má bohatou praxi z řady německých divadel. Jeho inscenátorské pojetí díla oproti některým velmi kontroverzním inscenacím, které jsem na německých scénách viděl, je i pro konzervativního diváka srozumitelné a také vkusné. Nepostrádalo vysokou dramatičnost celého námětu, režisér doslova „vydupal“ ze všech aktérů výrazné herecké výkony. Jejich zpěv také naprosto odpovídal obsahu textu. Škoda jen, že se zpívalo v německém překladu Maxe Broda, z jehož podnětu se opera nehraje pod jménem Její pastorkyňa (Ihre Ziehtochter), ale s již celosvětově zavedeným názvem Jenůfa. Na menších scénách v německy mluvících oblastech se uvádí většinou právě v překladu.Režisérovu záměru odpovídala scéna a kostýmy šéfa výpravy v nejsevernější německé scéně ve Flensburku, Martina Fischera. Je to v podstatě veliká dřevěná konstrukce, připomínající dozadu se zvedající tunel s velikým ventilátorem v pozadí. Onen jakoby válec je pobitý dřevěnými prkny s většími nebo menšími mezerami a vedou do něj různé vchody. Jeho vnitřek bývá podle dramatických událostí na scéně zajímavě nasvícen. Je to jakýsi symbolický mlýn času a osudu. Rychlost otáčení lamel se opět liší dle dramatičnosti dějových expresí.V prvním dějství je celá konstrukce natočena na otáčivém jevišti z boku a znázorňuje tak exteriér celé stavby. Na pravé straně, těsně za portálem, je nastojato umístěna půlka malého dřevěného člunu, na jehož sedačkách jsou umístěny knihy (asociace jak Jenůfka pomáhá pasáčku Janovi – Anja Elz), učit se číst.

Jenůfu v Geře nastudoval hudební ředitel divadla francouzský dirigent Laurent Wagner a svým temperamentem a také precizností podnítil Filharmonický orchestr a nejenom ten k velmi kvalitnímu výkonu. V prvním dějství zaujme krásně zabarveným altem Judith Christ jako stará Buryjovka a také Stárek Johannese Becka neméně znělým barytonem. Představí se nám také Jenůfka, mladá trochu robustnější, ale velmi ženská Anne Preuss, hlavní opora místního operního ansámblu. Její pěkný, někdy možná trochu ostřejší soprán a vynikající frázování ji předurčují jako takřka ideální Jenůfku. Angličan Jeff Stewart (zpívá zde také Brittenova Petera Grimese) sice pojímá Lacu dobře výrazově a se zpěvem nemá problémy; při premiéře, bohužel přišel o hlas a jen hrál, v portále pak zpíval urychleně zaskočivší Uwe Eikötter z Mannheimu. Jeho hlas ale není až tak velký a spíše lyričtějšího zaměření. Števu ztvárňuje Max An z Jižní Koreje, má velmi pěkný nosný tenor a se svým partem nemá problémy a jistě by byl výtečným Lacou.Poslední, snad nejdůležitější protagonistkou opery, která přeruší veselí rekrutské scény, je Kostelnička. Její úvodní výstup ve většině případů dá tušit, jak si povede ve své nesmírně náročné roli. Úvodní vstup její představitelky v Geře, štíhlé hostující Béely Müller (působí také jako docentka zpěvu v salzburgském Mozarteu) mi nepřipadal dost razantní. Ale zdání klame a její další prezentace až do konce byla výtečná.

Pár slov k detailu, který není obvyklý. Laca zpívá „Kostelničko, upadl vám šátek…“, zdvíhá jej a podává. Zde však Kostelničce upadne rukavice. V nadcházejícím druhém dějství se scéna otočí a dostáváme se do interiéru prostorné dekorace. Teď jednoznačně dominuje pěvecky i výrazově Béela Müller jako Kostelnička a Jenůfka Anne Preuss velmi procítěně zpívá motlitbu k panence Marii za doprovodu houslistky, která hraje výborně vedle ní na jevišti. A opět jedna zvláštnůstka, které jsem nerozuměl: ve zpěvu Jenůfky a i v německých titulcích nad portálem se najednou poprvé objevuje jediné přejaté české slovo mamička (s dobře vyslovenou hláskou č). Sugestivně pak působí závěr dějství, kdy se Jenůfa smiřuje se ztrátou děťátka a souhlasí se sňatkem s Lacou. Vezme kovovou nádobu na praní, dává do ní prádlo svého zemřelého robátka a zapaluje je. Tím končí jedna smutná kapitola jejího života.Po dosti dlouhé pauze se otevírá opona a vidíme v podstatě stejnou dekoraci, jen v popředí je prostřený stůl a vzadu další menší stůl s kupou dárků k Jenůfčině svatbě. Mezi svatebními hosty se nám představí mimo jiné velmi pěkně zpívající Karolka v podání mladé Japonky Akiho Tsujii. Rychtáře zpíval Kai Wefer a jeho ženu Eleonora Wacchi z Thüringenského operního studia. Kostelnička se nedlouho před tím, než je objevena mrtvolka děťátka, nervózně zakrývá bílou peřinou. V závěru se pak také objevuje uprostřed mezi komparsem malá bílá rakvička. O něco více než dvacetičlenný sbor, který na menší ploše jeviště a složité dekoraci vypadal početnější, nastudoval Holger Krause. Divadlo sice nebylo zcela naplněno, ale opon po konci bylo nepočítaně a aplaus, nadšené výkřiky a dupání byly tak silné, že jsem si připadal jako někde v Itálii v plném sále po premiéře. Síla Janáčkovy hudby je prostě obrovská.

Hodnocení autora recenze: 80 %

Leoš Janáček:
Jenůfa
Hudební nastudování a dirigent: Laurent Wagner
Režie: Kay Kuntze
Scéna, kostýmy: Martin Fischer
Sbormistr: Holger Krause
Dramaturgie: Felix Eckerle
Philharmonisches Orchester Altenburg-Gera
Opernchor von Theater und Philharmonie Thüringen
Premiéra 27. března 2015 Grosses Haus – Bühnen der Stadt Gera
(psáno z reprízy 5. 4. 2015)

Die alte Buryja – Judith Christ
Laca Klemen – Jeff Stewart
Stewa Buryja – Max An
Die Küsterin Buryja – Béela Müller
Jenůfa – Anne Preuss
Altgesell – Johannes Beck
Dorfrichter – Kai Wefer
Die Frau des Dorfrichters – Eleonora Vacchi
Karolka – Akiho Tsujii
Eine Magd – Sin Ae Choi
Barena / eine Magd – Sin Ae Choi
Jano – Anja Elz
Tante – Claudia Müller

www.tpthueringen.de

Foto Pavel Horník, Stephan Walzi