Janáčkovo kvarteto je sedmdesáti lety prověřená kvalita

  1. 1
  2. 2
Janáčkovo kvarteto slaví v těchto dnech sedmdesát let. Po válce, v roce 1947, se studenti konzervatoře chopili iniciativy a založili kvarteto. Až po dvou letech, kdy prokázali, že to myslí vážně, se mohli od 1. září 1949 jmenovat Janáčkovo kvarteto. Studenti to opravdu vážně mysleli a pokračovali v kvartetní činnosti i při studiu na Janáčkově akademii múzických umění, která mimochodem letos také slaví sedmdesáté narozeniny. A kdo že byli tehdy ti odvážní? Jiří Trávníček – 1. housle, Miroslav Matyáš – 2. housle, Jiří Kratochvíl – viola a Karel Kafka – violoncello. Po příchodu nového sekundisty Adolfa Sýkory na místo Miroslava Matyáše na sebe upozornili na zahraničních zájezdech, zejména legendárním záskokem za Smetanovo kvarteto při koncertě v Berlíně. Vzbudili nadšení a zájem Deutsche Grammophon a zahraniční kariéra byla nastartovaná.
Janáčkovo kvarteto – Břetislav Vybíral (violoncello), Jan Řezníček (viola), Richard Kružík (2. housle), Miloš Vacek (1. housle)(zdroj janacekquartet.com)

Když se spojily dva symfonické orchestry – kraje Brněnského a brněnského rozhlasu – a vznikla Filharmonie Brno, stali se členové Janáčkova kvarteta jejími zaměstnanci a kvarteto komorním souborem na plný úvazek. Lidské osudy se během let naplňovaly a dnešní členové Janáčkova kvarteta v době jeho vzniku nebyli ještě na světě. Janáčkovo kvarteto snad dnes zná skutečně každý, kdo je jen trochu obeznámen s českou hudbou. Šíří povědomí o české hudbě doslova po celém světě a nikdo nepochybuje o tom, že jestli někdo ví, jak se hraje hudba Janáčkova, tak je to právě tento soubor. Jak je to možné? Na to (a nejen na to) jsem se zeptala všech čtyř jeho členů – houslistů Miloše Vacka a Richarda Kružíka, violisty Jana Řezníčka a a violoncellisty Břetislava Vybírala.

 

Těžko někomu z vás mohu věřit, že můžete pamatovat Janáčka a tím méně jeho požadavky na interpretaci jeho skladeb. Jak se tedy ta tradice dá udržet?

Interpretace Janáčkových skladeb se traduje podáním. Naštěstí existuje hodně nahrávek z dob minulé činnosti kvarteta a my především těžíme ze zkušeností a hudebního cítění nestora kvarteta, profesora Adolfa Sýkory, který přijal post hráče druhých houslí již jako student Janáčkovy akademie múzických umění v roce 1952 a působil zde do roku 1993, celých neuvěřitelných jednačtyřicet let. Dnes je naším přítelem a prvním fanouškem, občas chodí na naše zkoušky a přísně kontroluje a koriguje naši interpretaci. Je naší zárukou interpretační kontinuity.

Ale on přece taky nezažil Janáčka, jak ví, jak to má vypadat?

Naštěstí Janáček sám dohlížel na interpretaci svých kvartetů a konzultoval to s primáriem Moravského kvarteta Františkem Kudláčkem. To byl vynikající pedagog a vychoval řadu komorních souborů, včetně členů Janáčkova kvarteta. Ti s ním oba kvartety studovali a on jim veškeré Janáčkovy připomínky předal. Hodně připomínek je také zapsáno přímo do partů. A ta jeho hudební představa se tak zaryla do vědomí hráčů, že se předává jako štafeta dál. A my s překvapením zjišťujeme, že s postupem času je právě ta Janáčkova představa posluchačům bližší, než byla kdysi. Proto se stále k té interpretaci vracíme.

Jste také v kontaktu s někým z původního obsazení Janáčkova kvarteta?

Je to úžasné, ale violista Jiří Kratochvíl se stále těší dobré kondici! Bude mu letos třiadevadesát let a my se těšíme, že na náš koncert 27. října do Besedního domu přijde!

Já jako violista mám tu čest, že hraji na jeho nástroj (pochlubil se hrdě violista Jan Řezníček).

Primáriem je dnes Miloš Vacek. Po studiích Janáčkovy akademie múzických umění nastoupil vojenskou službu v Tachově na hranicích, tedy mimo hudbu. Přesto se dokázal zase k houslím vrátit a to tak dobře, že se stal členem a sólistou Warchalova komorního orchestru, kde strávil osm let. Poté začal učit na brněnské Konzervatoři a následně opustil soubor Jiří Novotný a Miloš Vacek nastoupil na jeho místo primária Janáčkova kvarteta.

Co to znamená, být primáriem kvarteta? Nese to povinnosti či nějaká práva?

(Této odpovědi se pochopitelně ujal Miloš Vacek.) Hlavně mám v notovém partu víc kuliček než ti ostatní, což považuji někdy za příkoří. Vést zkoušky někdo musí, ale především je potřeba udržovat při zkouškách a zájezdech dobrou atmosféru, aby nedošlo k těm pověstným ponorkovým stavům. Hrát si na šéfa, to bych si nedovolil, oni by mne stejně přeprali!

Takže lék na ponorkovou nemoc je…

Humor, jednoznačně! Kde je sranda, nemůžou být hádky, ty pramení ze stresu a z blbé nálady. Kvarteto je živý organismus a musí být v pohodě, aby dobře fungoval.

Na postu druhých houslí je Richard Kružík. Studoval na konzervatoři a na Janáčkově akademii múzických umění, na konzervatoři nyní vyučuje. Na post druhých houslí nastoupil do kvarteta po Vítězslavu Zavadilíkovi, když předtím působil a stále působí jako primárius Matysova kvarteta a je v současnosti nejmladším členem. Stále vede Moravský komorní orchestr. Do nástupu do kvarteta byl členem Filharmonie Brno.

Na violu hraje Jan Řezníček – po škole nastoupil do Moravského kvarteta, kde byl dvaadvacet let, pak se stal členem Filharmonie Brno a současně učil na konzervatoři.

Na jednom školním koncertě, kde jsme hráli jako pedagogové, byli přítomní také členové Janáčkova kvarteta a vzápětí mne oslovili, abych přijal post violisty po Ladislavu Kyselákovi, který byl již těžce nemocný. Teď už jsem zde devět let a doufám, že jsme se za tu dobu sžili.

U violoncella je Břetislav Vybíral, a to již od roku 1984 po zemřelém Karlu Krafkovi, a přešel tehdy z operního orchestru, kde byl koncertním mistrem. Hrál ještě se zakládajícím členem kvarteta violistou Jiřím Kratochvílem. Je nestorem kvarteta, ale moc se s tím nechlubí. Prý to není žádná sláva ani zásluha.

Jak je to s pozicí Janáčkova kvarteta dnes? Myslím, je-li to třeba zapsaný spolek?

To ne. Po revoluci se Filharmonie Brno zbavovala všech závazků, které měla vůči svým sólistům, sboru i komorním souborům. Členové kvarteta přestali být jejími zaměstnanci a my jsme dnes pedagogové na konzervatoři a na Janáčkově akademii múzických umění a jako členové kvarteta jsme OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné.

S Filharmonií už tedy nemáte nic společného?

Ale ano, máme přátelskou dohodu, kdy můžeme využívat ke zkouškám místnost za to, že jsme k dispozici pro potřeby Filharmonie.

Máte svého nějakého manažera?  Jak to vlastně funguje ve vztahu k zahraničí?

Pokud jde o zahraničí, máme manažera v Praze, který se stará o naše vystoupení. Na domácích pódiích se musíme postarat sami o sebe. Janáčkovo kvarteto je naštěstí dnes chráněná značka a záruka kvality nejen pro interpretaci Janáčka, ale i další českou i světovou hudbu. Na tom chceme dál stavět a věříme, že se nám bude i nadále dařit.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěšných koncertů!

Reklama
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na