Kontratenorista Vojtěch Pelka: Zpěv je pro mě největším darem

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V Plzni jste v roce 2018 vystupoval v inscenaci Moteverdiho Orfea v celé sérii menších postav (Alt, Pastore, Speranza, Proserpina, Eco) a pak jste zde v inscenaci Monteverdiho Korunovace Poppey (premiéra 2020) získal už velkou roli Nerona, vše v hudebním nastudování Vojtěcha Spurného a v režii Tomáše Ondřej Pilaře. Jak jste k roli římského císaře, v Monteverdiho opeře krutého a zhýralého tyrana i milovníka rozkoší a umění s inscenátory přistoupili?
Režisér Tomáš Ondřej Pilař měl jasnou představu ztvárnění císaře Nerona. Ten působí v této inscenaci majestátně, nedostupně a odměřeně, přesto však je schopný hlubokého citu a zamilovanosti. Velkým bonusem této inscenace byla zvolená scéna, kostýmy a barokní ztvárnění citové vypjatosti a emotivnosti. Podařilo se mu výborně vylíčit vášnivý a dramatický příběh. Celkově vše dokreslila podařená jevištní koncepce. Dirigent Vojtěch Spurný měl velké nároky na přesné provedení všech hudebních partů. Zpěv musel být naprosto čistý, koloratury precizní a vše bylo v souladu s principy interpretace barokní hudby.

Slezské divadlo Opava, Figarova svatba: Vojtěch Pelka – role Cherubín a Katarína Jorda (foto Slezské divadlo Opava)
Slezské divadlo Opava, Figarova svatba: Vojtěch Pelka – role Cherubín a
Katarína Jorda (foto Slezské divadlo Opava)

Kontratenoři se dnes uplatňují především v barokních operách v rolích psaných původně pro kastráty. Do těchto rolí jsou ovšem často obsazovány také ženy. Jaké jsou přednosti a naopak nevýhody jednoho a druhého způsobu náhrady kastrátů při soudobé interpretaci barokních oper?
Jak jsem už říkal v souvislosti s Cherubínem, podle mě je správné, když role napsané pro muže zpívá muž. I když je to neobvyklý hlasový obor, tak si myslím, že v dnešní době již není potřeba, aby mužské role zpívaly ženy. Máte pravdu v tom, že do rolí původně napsané pro kastráty jsou většinou obsazovány ženské hlasy, avšak to se děje pouze u nás. V zahraničí jsou tyto role normálně zpívány kontratenory.

Role v barokních operách seria jsou vyhlášené virtuozitou koloratur s dlouhými perlivými frázemi v rychlém tempu, skoky, trylky a dalšími ozdobami. Je obtížné se to učit?
Samozřejmě je nutné stále provádět hlasová cvičení, která vás na tyto barokní ozdoby připraví. Ať je to trylek, mordent a nebo portamento, vše se dá díky cviku zvládnout. Současně s tím jde ruku v ruce správná dechová opora.

Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)
Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)

Pro pěvecké party opery seria s opakováním částí v áriích jsou typické také ozdoby, které si sólisté přidávají. V současné praxi historicky poučené interpretace se můžeme setkat s různými přístupy – velmi bohatým zdobením, pod kterým se původní skladatelova melodie až ztrácí, ale i se střídmým. Jaký je váš názor na tuto interpretační specifičnost opery seria?
Každý pěvec dotváří celkovou podobu dané role a každý tedy přistupuje k vlastní interpretaci po svém. Já osobně mám rád, když je melodie bohatě zdobená osobitými kadencemi.

Role vašeho hlasového oboru jsou většinou v italštině. Je důležité umět italsky?
Snažím se na tento jazyk soustředit snad co možná nejvíce. Díky spolupráci na překladech starých libret s profesorkou Marií Kronbergerovou či každoročním návštěvám dlouholetých rodinných přátel sídlících asi hodinu od Neapole v městečku Belvedere Marittimo se stále více zdokonaluji.

Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)
Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)

Stále ještě převládá názor, že příběhy oper seria jsou chatrné, schematické, a struktura s parlandovými recitativy, během nichž se posunuje děj, a áriemi, které se zastaví na nějaké situaci a emocích, které v tu chvíli daná postava prožívá, je schematická a málo dramatická. Jak to vnímáte vy?
V současné době se značná část oper zkracuje, což kvituji kladně. Upřímně nemám moc v oblibě nekonečné parlandové recitativy. Je normální, že ne každé dílo je povedené, nicméně barokní opera dokáže dostatečně vykreslit pocity, vzbudit hluboké emoce a být dostatečně dramatická stejně tak jako opery z jiných slohových období.

Barokní hudba zažívá v posledních desetiletích obrovský boom. Čím to podle vás je?
Stalo se tak odezvou na období, kdy jsme byly zahlceni romantickou operou, navíc současná hudba také není pro každého, a proto jsme se navrátili k barokní hudbě, která nabízí bohatou instrumentaci, virtuosní zpěv plný koloratur a dojemných, lamentujících árií. Pro mě osobně jde o posouvání hranic možností v hlasové technice a interpretaci.

Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)
Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)

Dokážete se s pocity postav oper seria, skladateli zamýšlených pro kastráty, při jejich interpretaci ztotožnit?
Interpretačně se ztotožňuji s rolí, a ne s tím, pro koho byla napsána.

Věřme, že pandemie brzy pomine – jaké máte plány do budoucna a čeho byste si přál dosáhnout?
V současné době se účastním konkurzu na roli Alexandra Velikého, na který jsem byl pozván Bayreuthským festivalem, kde by se měla v roce 2022 uskutečnit opera od Leonarda Vinciho Alessandro nell’Indie. Rozhodně bych se chtěl dále pěvecky zdokonalovat, nabývat zkušenosti a vědomosti. Přál bych si natočit sólové album vybraných árií a celkově rozšířit tento hlasový obor do širšího povědomí veřejnosti. Asi jako každý jiný zpěvák sním o tom, že jednou vystoupím i v takových operních domech jako je například Královská opera v Londýně, opera Garnier v Paříži, Teatro Real v Madridu a nebo Teatro La Fenice v Benátkách… Z rolí které bych si přál jednou ztvárnit – rozhodně Händelův Sesto z opery Giulio Cesare. Budu doufat, že se mi tyto sny, za kterými stojí dlouhá cesta a značná část dřiny, jednou vyplní. Moc bych si přál, aby nepříznivá doba, která teď momentálně panuje, už co nejdříve pominula a já bych mohl konečně opět moci vystoupit před publikum, předávat radost, štěstí a vzbuzovat emoce, které nám hudba dává. Moc mi to chybí…

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 5 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments