Lednicko-valtický hudební festival začne mimořádným prologem ve Vídni

Lednicko-valtický hudební festival 2021 odstartuje 23. září koncertem v Lichtenštejnském zahradním paláci ve Vídni a nabídne nejen největší evropskou přehlídku tvorby Antonia Vivaldiho za posledních padesát let, ale i novodobou světovou premiéru skladby Johanna Melchiora Pichlera.

Herkulův sál Lichtenštejnského paláce ve Vídni (zdroj Lednicko-valtický hudební festival, foto Fotomanufaktur Gruenwald)
Herkulův sál Lichtenštejnského paláce ve Vídni (zdroj Lednicko-valtický hudební festival, foto Fotomanufaktur Gruenwald)

Mimořádným prologem odstartuje ve čtvrtek 23. září v Lichtenštejnském zahradním paláci ve Vídni 6. ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu, který letos nabídne největší evropskou přehlídku tvorby Antonia Vivaldiho za posledních padesát let. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 za řízení Václava Lukse zde uvedou duchovní skladby Antonia Vivaldiho a novodobou světovou premiéru Concertina G dur Johanna Melchiora Pichlera. Bonusem k hudebnímu zážitku bude pro všechny návštěvníky koncertu možnost vstoupit do jedné z nejrozsáhlejších soukromých uměleckých sbírek světa, jež obsahuje vzácná díla Petera Paula Rubense, Anthonyho van Dycka, Raffaela Santiho či Rembrandta van Rijn. Festival nabídne přímý přenos koncertu na svých webových stránkách, na svých stránkách facebooku a Youtube kanále.

„Vivaldiho hudba je přístupná, vděčná a mnohotvárná, takže si v ní každý může najít svůj oblíbený repertoár. Co se týče naší české interpretace jeho hudby, řekl bych, že se nacházíme ve velmi podobné situaci, v jaké byly české země v době baroka – na křižovatce stylů. Tehdy byl u nás jednoznačně nejvýraznější živel italský. I z tohoto důvodu se interpretace Vivaldiho hudby souborem Collegium 1704 asi nejvíce blíží temperamentnímu italskému projetí,“ prohlásil umělecký šéf souboru Collegium 1704 Václav Luks.

„Krátký úvodní žalm Laetatus sum je příkladem, jak docílit minimálními prostředky maximálního účinku,“ uvádí první skladbu programu Václav Luks. Mluví-li se o duchovní hudbě období baroka, je dobré zmínit, že tato umělecká epocha si příliš nehýčkala starší verze zhudebněných mešních textů. Byla-li objednávka, vytvářeli skladatelé na stejný text mnohem častěji hudbu zcela novou. To je i případ Laudate pueri RV 600. „Zrovna tento text zhudebnil Vivaldi snad pětkrát: pro sólový soprán s orchestrem s dechovými nástroji, sólový soprán s orchestrem bez dechových nástrojů (verze, která zazní na koncertě), a pak jsou, tuším, tři verze se sborem, z toho jedna dokonce se dvěma sbory. Typický příklad, jak zpracovat stejný text mnoha různými způsoby,“ říká Václav Luks.

Stejný princip najdeme i u Dixit Dominus RV 595. Dlouho se předpokládalo, že existuje pouze jediná Vivaldiho úprava tohoto žalmu uložená v Turíně. V šedesátých letech 20. století bylo ale v Čechách objeveno ještě jedno zpracování, dnes uložené v jediném opisu partitury na světě v archivu rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou v Praze. „Křižovnický kostel sv. Františka byl důležitým centrem pěstování italské hudby v Čechách. Byla to právě tato ‚italská’ tradice, která u nás otevřela cestu k pochopení Mozarta a k nástupu vídeňského klasicismu,“ zamýšlí se Václav Luks. Vivaldi si do svého druhého zhudebnění Dixit Dominus vypůjčil mimo jiné hudbu svého benátského kolegy Antonia Lottiho (1667–1740). Závěrečné Gloria Patris je hudebně naprosto doslovně převzatá, přetextovaná část Lottiho mše.

Do duchovního světa Antonia Vivaldiho vstoupí během večera svou hudbou rakouský skladatel Johann Melchior Pichler (1695–1776), jenž byl stejně jako Vivaldi Maestro di cappella Josefa Jana Adama z Lichtenštejna (1690–1732). „O Pichlerovi se toho příliš neví, ani o jeho Concertinu G dur. Jeho hudební řeč se podobá italským skladatelům přelomu baroka a klasicismu. Na našem území se z jeho tvorby nedochovalo téměř nic, ale některé jeho koncerty a sinfonie najdete ve francouzských pramenech, ze kterých jsem čerpal i já. Způsob, jakým se Pichler do Francie dostal, mi není znám a nepředpokládám, že bychom se to někdy dozvěděli. Jeho skladby se dochovaly ve sbírce různých, převážně italských skladatelů a já se domnívám, že si někdo tento svazek jednoduše opatřil čistě ze sběratelského zájmu, aniž by počítal s tím, že by se tato hudba někdy ve Francii hrála,“ říká Václav Luks. Pichlerovo Concertino G dur zazní ve Vídni ve své novodobé světové premiéře.

Koncert Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
23. září 2021, Lichtenštejnský palác ve Vídni

Program:
Antonio Vivaldi:
Laetatus sum RV 607
Laudate pueri RV 600
I. Laudate pueri
II. Sit nomen Domini
III. A solis ortu usque ad occasum
IV. Excelsus super omnes gentes
V. Quis sicut Dominus
VI. Suscitans a terra inopem
VII. Ut collocet eum
VIII. Gloria Patri
IX. Laudate pueri – Sicut erat in principio
X. Amen

Johann Melchior Pichler:
Concertino G dur (novodobá světová premiéra)
I. Vivace
II. Adagio
III. Allegro
IV. Menuetto I, II

Antonio Vivaldi:
Dixit Dominus RV 595
I. Dixit Dominus, Domino meo
II. Donec ponam inimicos tuos
III. Virgam virtutis tuae
IV. Tecum principium
V. Juravit Dominus
VI. Dominus a dextris tuis
VII. Judicabit in nationibus
VIII. De torrente in via bibet
IX. Gloria Patri
X. Sicut erat in principio
XI. Et in saecula saeculorum

Účinkující:
Sólo: Tereza Zimková, soprán
Helena Hozová, soprán
Kamila Zbořilová, soprán
Aneta Petrasová, alt
Tomáš Lajtkep, tenor
Michal Dembinski, bas
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
Václav Luks, dirigent

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments