Lidé utrácejí hlavně za televizi, rozhlas, kino a knihy, daleko méně za divadlo a koncerty

Podíl podniků na financování kultury v České republice klesá, přesto zůstává nejvyšším zdrojem peněz. Na finanční i nefinanční podniky připadají téměř dvě třetiny zdrojů financování kultury. V roce 2015 činily veškeré zdroje více než 226,6 miliardy. Meziročně to bylo o 800 milionů, tedy o přibližně 0,4 procenta více. Údaje vyplývají ze satelitního účtu kultury za rok 2015, který nyní zveřejnily Národní a poradenské středisko pro kulturu a Český statistický úřad.

Veřejné rozpočty jsou až třetím zdrojem, jejich podíl na financování kultury ale roste, stejně jako podíl domácností. Téměř na polovinu za léta 2010 až 2015 klesl podíl neziskových organizací.

Rozpočet ministerstva kultury činil v roce 2015 zhruba 11 miliard korun, od té doby řádově o stamiliony ročně roste a na příští rok se zatím počítá s částkou 13,2 miliardy korun. Účet kultury označuje za zdroje financování veškeré provozní příjmy (snížené o zaplacené daně), investiční dotace, přijaté úvěry a půjčky i dary získané institucemi s převažujícími kulturními aktivitami.

Zdroje financování jsou v různých oblastech kultury rozdílné. Zatímco v kulturním dědictví, interpretačním umění či v uměleckém vzdělávání jsou rozhodující veřejné rozpočty se zhruba dvoutřetinovým podílem, v tržně orientovaných odvětvích, za které zpráva označuje výtvarné umění, tisk, média, architekturu a reklamu, to jsou zdroje podniků a domácností.

Z veřejných rozpočtů šlo v roce 2015 na kulturu téměř 34,3 miliardy korun, což bylo o 1,6 miliardy, a tedy o 4,5 procenta méně než v roce předcházejícím. Částka zahrnuje výdaje ministerstva kultury i dalších ministerstev, krajů, obcí a měst i státních fondů jako třeba fondu kultury a fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Ze sumy, které na kulturu dává stát, kraje a města, šlo šest miliard na investice a celých 28 miliard činily provozní náklady. Ministerstvo kultury například ze svého rozpočtu dává ročně přibližně polovinu peněz na provoz tří desítek svých příspěvkových organizací.

Nejvíce peněz provozních i nákladních bylo z obecních a městských rozpočtů (téměř 49 procent), a to zejména do kulturního dědictví, interpretačního umění a uměleckého vzdělávání. Celková částka věnovaná kultuře v roce 2015 představovala 1,93 procenta veřejných rozpočtů.

Výdaje domácností na kulturu v roce 2015 meziročně klesly o 1,5 procenta a dosáhly 44,9 miliardy korun. Jejich váha v celkových finančních zdrojích kultury v posledních pěti letech rostla. Lidé utráceli zejména za televizi, rozhlas, kino, knihy a tisk, celkem 31,4 miliardy korun. Mnohem méně peněz lidé utratí za návštěvy divadel, koncertů či výstav nebo nákup uměleckých děl i za případné další věci s nimi spojené jako nákup upomínkových předmětů. Je to celkem 8,5 miliardy korun. Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových výdajích domácností byl v roce 2015 zhruba 3,2 procenta, uvádí zpráva.