Meditace obětem tsunami 11.3. zazní v Besedním domě v české premiéře. Není o zármutku, jde v ní o úctu k přírodě, říká Liebreich

Dva dny zbývají do české premiéry skladby Meditace obětem tsunami 11.3. Jeden z nejrespektovanějších současných autorů Toshio Hosokawa v ní reaguje na následky živelné katastrofy, která zasáhla severovýchodní pobřeží Japonska v roce 2011. Přestože je Meditace koncipována jako jednovětý hudební proud, rozčlenil ji Hosokawa do několika pasáží, jejichž povahu postihl programními názvy vepsanými do partitury: Dunění země (údery basového bubnu vyjadřující kosmickou pulsaci), Kaligrafie (melodie evokující orientální krasopis), Meditace, Elegie (žalozpěv), Obavy (žesťové a bicí nástroje v pozadí jako hrozba blížícího se živlu) a Modlitba. „Sledoval jsem televizní reportáž o matkách, jež přišly během katastrofy o děti. Vlna tsunami zasáhla základní školu a smetla všechny žáky jedné třídy. Jejich těla dosud nebyla vylovena z moře. Ačkoliv od katastrofy uplynulo už několik měsíců, jedna matka stále chodí každý den k moři a hledá své dítě,“ popisuje své pohnutky k vytvoření díla Hosokawa. Paralelu k tomuto reálnému příběhu nalezl v tradičním japonském divadle nó, v dramatu Řeka Sumida (Sumidagawa), v němž je zpracován podobný námět: matka se vydává na dlouhou pouť hledat svého syna; po příchodu k řece se dozvídá tragickou zprávu o smrti svého dítěte a ze zármutku zešílí.

Skladbu v Brně provede Alexander Liebreich, který ji u autora objednal a dirigoval ve světové premiéře. „Tsunami je vlastně přirozený jev a my jako lidé musíme být trochu skromní. Jsme někdy příliš arogantní, protože si myslíme: je to přírodní katastrofa… Ale ne. Je to normální přírodní jev, který je katastrofou pro nás, neboť jsme na přírodě závislí. Toshiova skladba není o zármutku, i když vznikla na paměť obětem, ale jde v ní vlastně o úctu k přírodě, která je větší než my sami, o úctu s trochou strachu. Není to lamentace nebo melancholie, ale meditace, klid, je to přirozeně něco asijského, zenového a taoistického,“ řekl Liebreich v rozhovoru pro Český rozhlas.

Po čtvrthodinové skladbě následuje stejně dlouhý Zimmermannův Koncert pro hoboj a malý orchestr z roku 1952, který tvoří spolu s koncerty Richarda Strausse (1945) a Bohuslava Martinů (1955) trojici klíčových děl hobojové koncertantní literatury 20. století. Jeho značně virtuózní pojetí posunulo technické i výrazové možnosti hoboje, jemuž tak po vzmachu v éře baroka a klasicismu a jisté stagnaci v době romantismu byla navrácena důstojná role sólového nástroje. V brněnském programu se představí jeden z nejlepších českých hobojistů Vilém Veverka, který skladbu provedl již několikrát, mj. dvakrát s Tokijskou filharmonií; v roce 2004 se také postaral o českou premiéru díla.

V druhé polovině večera se posluchači přenesou o 200 let zpět do období klasicismu. „Jsou připravena dvě díla, která složil papá Haydn ve svém období „bouře a vzdoru“: dramatická předehra k opeře Opuštěný ostrov, která rozvíjí příběh dvou sester – trosečnic, a ranná symfonie nazývaná někdy Smuteční – nejspíš kvůli Haydnovu přání nechat si na pohřbu zahrát Adagio z této symfonie,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.

Čtvrteční koncert vysílá Český rozhlas Vltava a přebírají rozhlasy sítě Eurorádia (EBU) v rámci řady Euroradio Premium Concerts. Ozvláštněním večera bude to, že posluchači v sále uslyší komentář moderátorky i z reproduktorů v sále, což nebývá zvykem.