Mezzosopranistka Cecilia Bartoli: Kvalita našeho života je tvořena a formována skrze naši kulturu

Cecilia Bartoli se ovšem angažuje i v oblasti ochrany evropského kulturního dědictví. Po Plácidovi Domingovi se loni stala prezidentkou Europa Nostra. Toto občanské hnutí chce být hlasem všech, kteří věří, že kulturní dědictví je životně důležité pro naši ekonomiku, společnost, kulturu, životní prostředí, blahobyt a pro budoucnost Evropy. A právě Europa Nostra byla hlavním tématem našeho rozhovoru.

Co pro vás znamená funkce prezidentky Europa Nostra?
Jako občanka Evropy a také jako člověk, který věnoval většinu svého života službě kulturnímu dědictví, pociťuji funkci prezidentky Europa Nostra jako ohromné privilegium – být evropským hlasem občanské společnosti, oddané kulturnímu dědictví. Plně jsem se upsala poslání Europa Nostra, které je založeno na přesvědčení, že kulturní dědictví je životně důležité pro naši ekonomiku, kulturu, životní prostředí – aby se nám dobře dařilo a dobrá byla i budoucnost Evropy. To proto, abychom my, jako evropští občané, přijali plnou zodpovědnost za předání našeho kulturního dědictví budoucím generacím. Europa Nostra je organizace, které mě inspiruje a obohacuje mou vlastní profesi hudebníka. Proto jsem potěšena, že mohu přispět k implementaci cílů Europa Nostra ku prospěchu neocenitelného evropského dědictví a také prospěchu evropských občanů.

Váhala jste, jestli tuto funkci při svém nabitém programu přijmout?
Vůbec jsem neváhala, nejsem zvyklá dělat něco polovičatě. Do všeho, co dělám, vkládám celou svou duši. Vnímám profesionální kariéru a své dobrovolné/neplacené závazky, jako je pozice prezidentky Europa Nostra, jako činnosti vzájemně se doplňující. Pozice prezidenta Europa Nostra není exekutivní – a mohu se spolehnout na kompetentní a oddaný tým Europa Nostra, vedený exekutivním prezidentem Prof. Dr. Hermannem Parzingerem a generální tajemnicí Sneškou Quaedvlieg-Mihailović, kteří mi jsou oporou na každém kroku.

Každý, kdo pracuje v oblasti klasické hudby, vám řekne, že vždy musíte pracovat, bádat a úzce spolupracovat s ostatními, abyste vytvořili něco hodnotného, co správně vystihne talent a představy skladatelů, textařů a hudebníků. Umění, hudba a kulturní dědictví nemohou prospívat a vzkvétat v izolaci – všechno, čeho dosáhnete, je vždy založeno na spolupráci a týmovém úsilí. A právě takto funguje Europa Nostra.

V čem vidíte přínos Europa Nostra?
Kulturní dědictví přináší smysl, radost a naději každý jeden den spoustě lidí a míst. Vidím to v očích a úsměvech publika na každém koncertu nebo kulturním projektu, na němž jsem se podílela. Ne vždy si to uvědomujeme, ale kulturní dědictví naplňuje skoro každý aspekt našich životů. Netýká se to jen hudby, literatury, umění nebo pamětihodností. Kulturní dědictví je přítomno všude, je součástí jídel, která jíme, hodnot, pravidel a zákonů, jimiž žijeme, našich tradic a zvyků. Europa Nostra, jako nejvíce reprezentativní organizace evropské občanské společnosti, oslavuje, prosazuje a zastává se kulturního dědictví jako strategického zdroje lepší budoucnosti naší Evropy. Kulturní dědictví je stěžejním základem celého evropského projektu, je esencí smyslu toho být Evropanem. Pokud chceme dosáhnout dlouhodoběji udržitelné, více přístupné a krásnější Evropy, musíme kulturu a kulturní dědictví umístit do centra našich strategií a priorit. Úkolem Europa Nostra je být rozhodným a energickým obhájcem tohoto klíčového poselství. To nejlepší oceňujeme Cenami evropského dědictví/Cenami Europa Nostra, organizovanými společně s Evropskou komisí. Loni byly ceny slavnostně předány koncem září ve věhlasné Státní opeře v Praze jako součást oficiálního programu českého předsednictví Evropské unii. Také v rámci našeho programu Sedmi nejvíce ohrožených vedeme v partnerství s Evropským investičním bankovním institutem kampaň za jejich záchranu. Když to stručně shrnu – přínos Europa Nostra je pro uchování kulturního dědictví podstatný a jsem vděčná, že tomu mohu napomáhat vším, co dovedu.

Máte už představu, jak a kterým směrem byste chtěla činnost Europa Nostra zaměřit?
Jak víte, na poli kultury pracuji už pěkně dlouho. Mohu nazírat Europa Nostra nejen z pohledu výkonného umělce, ale také očima producenta, člověka shánějícího finanční zdroje a kulturního manažera. Doufám, že se mi podaří zužitkovat tuto mnohostrannou zkušenost, inspirovat a upřesňovat vize a budoucí aktivity Europa Nostra. Díky odborným znalostem a oddanosti členů, podporovatelů a partnerů Europa Nostra jsem přesvědčená, že pro nové výzvy máme velmi solidní základy. Klíčem pro naše další úspěchy je na všech úrovních pozvednout uvědomování si a názorné dokládání toho, jak kulturní dědictví – hmotné i nehmotné – může pomáhat budovat lepší a udržitelnější Evropu.

V kontextu tlaku výzev, kterým čelí náš kontinent a celá planeta – od vzrůstajícího ohrožení demokracie, míru a solidarity napříč Evropou po dramatický dopad klimatické změny na společnost a životní prostředí – potřebujeme podpořit „řízení Evropy založené na hodnotách a kultuře“. Přesně to formuluje motto našeho Pražského manifestu, obsahujícího klíčové politické poselství, formulované během loňského Summitu evropského kulturního dědictví, které se konalo v krásném městě Praze, a kde, jak se těším, vystoupím 7. května v nádherné secesní Smetanově koncertní síni.

Strategický plán Europa Nostra „Horizont 2025“ posouvá a upřesňuje naše cíle a ambice pro příští roky. Jedním z našich projektů je vytvoření Center dědictví v několika evropských městech, počínaje Krakovem a Athénami, a doufám, že bude následovat Lisabon a také Benátky, kde 28. a 29. září 2023 oslavíme šedesáté výročí Europa Nostra.

Než jste se stala prezidentkou, měla jste povědomí o existenci Europa Nostra a setkala jste se někdy s výsledky činnosti Europa Nostra? Obávám se, že obecná povědomost o existenci a poslání Europa Nostra je poměrně malá – přitom možnosti, které Europa Nostra nabízí, jsou značné – cítíte také tento „informační deficit“?
Určitě jsem věděla o tom, že Europa Nostra existuje. Je zde spousta významných nositelů Cen evropského dědictví/Cen Europa Nostra v mé rodné Itálii a můj velmi dobrý přítel Léonard Gianadda je hrdým laureátem této ceny, kterou získal ve Švýcarsku. Ale připouštím, že jsem úplně neznala celou rozmanitost a rozsah práce této organizace a bylo pro mě inspirující seznámit se podrobněji s činností a úspěchy Europa Nostra, jakých dosáhla během své téměř šedesátileté existence. Uvědomění si a uznání přínosu Europa Nostra je vysoké v EU a v řadě evropských států, také v Radě Evropy a UNESCO. Europa Nostra je také velmi dobře známa v širší oblasti evropského dědictví: svědčí o tom více než 500 vítězů našich Evropských cen. Ale jistě můžeme a měli bychom dělat více pro to, abychom s naší prací seznámili co nejširší veřejnost – s pomocí médií, jako třeba je to vaše.

Narodila jste se v Itálii, od roku 2012 jste uměleckou ředitelkou salcburského svatodušního festivalu a tato vaše smlouva byla prodloužena až do roku 2026, žijete ve Švýcarsku, vystupujete po celém světě. Cítíte se být Italkou, Rakušankou, Švýcarkou, Evropankou – nebo takové národnostní začleňování nemá smysl?
Mé vlastní kulturní kořeny a vrozené dědictví podstatně poznamenaly moje myšlení, cítění, muzikálnost a celou mou osobnost ještě dříve, než jsem si je začala uvědomovat. V průběhu let jsem měla štěstí, že jsem byla schopná přidávat k původním italským kořenům své identity další kulturní vrstvy: španělskou, francouzskou, švýcarskou, rakouskou a řadu dalších. To mi umožnilo nahlédnout nesmírnou hodnotu našeho sdíleného dědictví, v Evropě tak bohatého, rozmanitého a současně hluboce propojeného. Stejně silně miluji Bacha jako Verdiho nebo Dvořáka, Smetanu jako Lullyho. A pevně věřím, že spousta lidí v Evropě to cítí stejně.

Politici mají někdy tendenci odsouvat kulturu do pozadí. V čem je kultura důležitá?
Ano, kultura bývá vnímána – až příliš často – jako luxus, zatímco je to základní životní potřeba a nezbytnost. Kvalita našeho života a životního prostředí je tvořena a formována skrze naši kulturu a kulturní dědictví. Podstatným posláním Europa Nostra je vkládat kulturní dědictví na pozici, která mu náleží: do samého srdce naší politiky – od lokální úrovně až po tu evropskou.

Jaké jsou podle vašich zkušeností efektivní modely financování kultury?
To je složitá otázka. Je evidentní, že hlavní segmenty kultury a kulturního dědictví potřebují podporu orgánů na lokální, národní i evropské úrovni. Na druhé straně – existuje řada způsobů a cest, jak kulturu a kulturní dědictví podporovat jako součást životaschopného privátního podnikání. Je zřejmé, že investování do kultury a kulturního dědictví přináší řadu benefitů nejen společnosti a komunitám, ale také naší ekonomice. Kulturní organizace a umělci by měli kreativně vytvářet formy veřejnoprávního a privátního partnerství, které by energií svého příkladu inspirovaly další. A doufám, že soukromí donátoři a nadace budou v podpoře kultury pokračovat – jejich štědrá, velkorysá a vizionářská podpora má pro oblast kultury a vzdělání neocenitelnou roli.

Mezi loňskými laureáty Cen evropského dědictví/Cen Europa Nostra je řada dobrovolníků, amatérů, kteří se věnují péči o kulturní dědictví ve svém volném čase jako svému koníčku. Vy jste špičková profesionálka. Z vašeho pohledu – jaká je role těchto nadšenců pro rozvoj kultury a dědictví?
Práce v oblasti kulturního dědictví vyžaduje špičkové profesionály s jejich obrovskými znalostmi a rozmanitými schopnostmi. Současně ale potřebuje dobrovolníky, jejich velkorysost, štědrost, oddané zapálení pro věc. Práce dobrovolníků je páteří celého světa kultury. Mnozí z nich jsou vysoce kvalifikovaní a talentovaní, mnoho z projektů, které získaly naši Cenu, by se neuskutečnilo bez štědré podpory a neúnavného úsilí stovek dobrovolníků. Jako prezidentka Europa Nostra jsem také já zapáleným a nadšeným dobrovolníkem! Všichni členové představenstva a Rady Europa Nostra, všichni členové poroty Cen a také všichni členové našeho poradního panelu Sedmi nejvíce ohrožených pracují jako dobrovolníci. Bez dobrovolníků, jejich nasazení a práce založené na hodnotách, by neziskové organizace jako Europa Nostra nemohly přežít. Mnozí z těchto dobrovolníků jsou rovněž štědrými dárci, ať již individuálními nebo skrze různé formy filantropických organizací. Jejich role je životně důležitá – a také potřebuje větší společenské uznání a povzbuzení.

Pandemie covid-19 a ruské napadení Ukrajiny zasazuje těžké rány i kultuře. Věříte, že se lidé vrátí do divadel, do koncertních síní, do kin, na výstavy, do muzeí, knihoven?
Ovšemže věřím. Nemám žádnou pochybnost. Jak v průběhu našeho summitu Evropského kulturního dědictví v Praze řekla eurokomisařka Mariya Gabriel, kultura je kyslíkem naší společnosti. Pandemie covidu-19 byla pro spoustu lidí pracujících v kulturní oblasti neuvěřitelně obtížná – jak finančně, tak i emocionálně. Byla těžká také pro lidi, kteří nemohli navštěvovat svá oblíbená divadla, koncertní síně, kina. Dnes, jak se postupně vzpamatováváme z toho pandemického období, publikum vítá možnost zapojit se opět do přerušeného kulturního života a navázat na kulturní dědictví. Zůstala mi naděje i víra v odolnost a životaschopnost kulturního sektoru. Jsem hluboce přesvědčena, že humanita nemůže přežít bez tvořivé energie, bez inspirativní a léčivé síly umění, hudby a opory v kulturním dědictví.

Během své hvězdné kariéry jste zažila okamžiky štěstí, ale jistě i obtížné chvíle. Jak jste je překonávala?
Život každé lidské bytosti je utvářen a provázen úspěchy i nezdary, nejen okamžiky štěstí a radosti, ale také momenty zármutku a ztráty. Učíme se z obou těchto poloh prožívání, které společně utvářejí, kým jsme. Co je důležité – nikdy nepřestat být pozitivní a neztrácet naději. A především – je důležité nepřestat mít rád hudbu a těšit se z umění a kulturního dědictví, které nám pomáhá stávat se lepšími a moudřejšími lidmi.
Děkujeme za rozhovor!