Naživo, nebo ze záznamu aneb Opera a média

  1. 1
  2. 2
Již přes čtyři sta let opera těší své příznivce. Za tu dlouhou dobu se vztah společnosti k opeře různě měnil a ozývaly se i hlasy, že opera nepřežije rok 2000. Opera přežila! Svědčí o tom nejen zájem diváků o operní představení v divadlech, ale i neustále vznikající nová díla.
Ilustrační foto – Wiener Staatsoper (zdroj commons.wikimedia.org/foto Jorge Royan)

Protože opera – jako každé interpretační umění – je umění pomíjivé, člověk toužil zachytit a nějakým způsobem uchovat ty nejkrásnější operní zážitky pro budoucnost. S vynálezem gramofonové desky se již na konci devatenáctého století nahrávaly jednotlivé operní árie, ze začátku dvacátého století pak máme první kompletní nahrávky oper. Vynález dlouhohrající gramofonové desky na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století se příznivě projevil zejména v nahrávání oper, protože nové LP desky měly až půlhodinovou hrací dobu jedné strany bez přerušení. Technický pokrok pak přišel ještě s vynálezem sterea. V osmdesátých letech minulého století LP desky vytlačily kompaktní disky s hrací dobou až 80 minut. V posledních letech se LP zase začínají lisovat a mají své příznivce.

Opera je ovšem útvar divadelní a součástí její interpretace není jen hudební, ale též divadelní složka. Tak se v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století začaly opery vydávat na VHS kazetách, které se výrobci snažili neustále zdokonalovat. Laserdisc se moc neujal, podobně jako v audio záznamech minidisky, boom záznamů operních představení začal až s příchodem DVD a později Blu-ray, ale to jsme již v našem jedenadvacátém století. Jak gramofonové firmy začaly ustupovat od studiových nahrávek, tak začaly snímat operní představení ve světových operních domech a na mezinárodních festivalech. Množství oper, zachycených na těchto nosičích, je již nesmírně početné, ty nejznámější opery můžeme vidět v desítkách inscenací. Protože většinou již dnes doma máme velkoplošné televize a kvalitní zvukovou aparaturu, můžeme si v našem domově uspořádat operní představení podle vlastního výběru a alespoň na několik hodin se přenést na ty nejprestižnější operní scény světa.

Ilustrační foto (zdroj pixabay.com)

Osobně si však myslím, že sebedokonalejší záznam nenahradí návštěvu živého operního představení. Ovšem tyto záznamy nám dávají často možnost seznámit se s díly, která v našich divadlech nevidíme, a také s nejnovějšími režijními trendy, které se nám mohou, ale i nemusí líbit. V neposlední řadě můžeme slyšet a vidět zpěváky, kteří u nás běžně nezpívají. DVD a Blu-ray nosiče navíc mají tu výhodu, že si můžeme zvolit z titulků v několika jazycích a „naučit“ se operu, kterou dobře neznáme (vždyť i naše nejmenší divadla dnes většinou hrají vše v originále). Při dalších sledováních můžeme již titulky vypnout. A že se nám některá inscenace „okouká“? Pak jednoduše vypneme obraz a posloucháme jenom zvuk.

A to není všechno! Dnes má milovník opery ještě další možnosti, jak sledovat operní představení ve světových divadlech, aniž by tam musel jet a platit poměrně hodně peněz za vstupenky. Intendant Metropolitní opery v New Yorku Peter Gelb přišel s geniálním nápadem, že vybraná představení z Metropolitní opery bude pomocí satelitu šířit do kin na celém světě. Samozřejmě kina, která tato představení přenášejí, musí mít pro to odpovídající technické vybavení. Gelbův nápad získal obrovskou popularitu u operních fandů. Od prvního přenosu Kouzelné flétny 30. prosince 2006 byly odvysílány desítky představení a zájem o přenosy z Met stále trvá.

Lincoln Center New York (zdroj pixabay. com)

Opera se tak ve špičkové kvalitě dostává i do měst, kde běžně divák nemůže operní představení vidět živě, u nás je to například v Benešově, České Lípě, Děčíně, Chomutově, Chotěboři, Kutné Hoře, Náchodě, Semilech nebo Žatci. Přenosy operních představení z Met, většinou deset v sezoně, můžeme u nás sledovat téměř v sedmdesáti městech. Mnohé z těchto záznamů byly vydány na DVD a jsou běžně dostupné. Po vzoru Metropolitní opery začaly i další operní scény, zejména londýnská Covent Garden nebo Národní pařížská opera, vysílat přenosy svých vybraných operních, ale i baletních představení do kin.

Milovník opery ovšem může najít také záznamy operních představení na YouTube (nejsem si jist, zda všechna představení jsou tam k dispozici zcela legálně), která ovšem nemají vždy tu nejlepší kvalitu. Navíc tam můžeme najít i školní představení, například z amerických univerzit, případně operu v provedení ochotníků. Ale není problém se na takové představení nedívat. Zcela legálně naopak můžeme sledovat operní představení z nejrůznějších divadel na The Opera Platform, kde je v současné době k vidění třináct inscenací z nejrůznějších divadel. Fenoménem poslední doby jsou i takzvané livestreamy z operních divadel, kdy se vybraná představení dají sledovat přes internet. Většinou ovšem jen v daný okamžik přenosu.

Ilustrační foto (zdroj pixabay.com)

Například Vídeňská státní opera přenáší v každé sezoně pětačtyřicet operních a baletních představení, jejichž sledování je ovšem zpoplatněno. Dá se koupit jednotlivý přenos nebo celoroční abonmá, což je samozřejmě finančně výhodnější. Navíc je zde možnost vidět i již odvysílaná představení z archivu. Od září do prosince letošního roku odvysílá Vídeňská státní opera dvacet operních představení. Mezi nimi najdeme i české opery Rusalka a Káťa Kabanová a vedle repertoárových oper i díla u nás málo hraná, například Chovanštinu (Musorgskij), Hráče (Prokofjev), Pelléa a Mélisandu (Debussy) nebo Lulu (Berg). Silvestra můžeme oslavit přenosem Straussova Netopýra.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


2
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
jamka

Je to skutočne chvála doby, koľkými rôznymi spôsobmi si môžeme vychutnávať umelecké zážitky. I ja, podobne ako autor, však dávam na prvé miesto živé predstavenie v divadle, alebo koncert v koncetrnej sále.
……….
Ešte jedna veta k veľkým, open air predstaveniam… Niekedy majú úžasnú atmosféru…

JP

Pěkné shrnutí, stačí se podívat i jen deset let zpátky, co všechno se od té doby v možnostech zájemců o operu změnilo. Druhý fakt je ten, že spousta diváků zpohodlněla a pokud se vůbec do divadla vypraví, pak nesmyslně srovnává s technicky “vylepšenými” záznamy na nosičích nebo ze zážitky z kina, kde hlasy znějí už úplně jinak, než ve skutečnosti. Živé představení nic nenahradí!