O lidské velikosti a malosti. V Brně chystají poctu Alfrédu Radokovi, s hudbou Martinů

Umělecky ambiciózní poctu režiséru Alfrédu Radokovi připravuje v roce čtyřicátého výročí jeho smrti brněnské Národní divadlo. V inscenaci nazvané Otvírání studánek Alfréda Radoka spojí motivy z jeho života s hudbou Bohuslava Martinů a Víta Zouhara. Významné místo v představení dostane také tanec, stejně jako videoprojekce. Jde o jeden z provozně nejnáročnějších počinů Mahenovy činohry pod současným uměleckým vedením, avizovalo vedení souboru.

Alfréd Radok (foto archiv)
Alfréd Radok (foto archiv)

I přes výpravnost a silný multimediální rozměr by měl základem představení zůstat v podstatě komorní příběh lidské velikosti a malosti, věrnosti a zrady, a hlavně lásky dvou lidí vypuzených z vlasti. V úloze Radoka se představí Dušan Hřebíček, jeho manželku ztvární Eva Novotná.

„Z dostupných pramenů sice víme, jací manželé Radokovi byli, budeme k nim však hledat vlastní cestu. Provokativní pak bude nahlížení slavných osobností a okamžiků našeho národa skrze Radokův osud,“ uvedl na zahajovací zkoušce režisér Jan Antonín Pitínský.

Alfréd Radok s manželkou Marií (foto archiv)
Alfréd Radok s manželkou Marií (foto archiv)

Pro autora a současně i dramaturga souboru Martina Sládečka je Radok geniálním umělcem, byť širokou veřejností stále není zcela doceněný. Mezi postavami jeho hry jsou také někdejší Radokovi spolupracovníci — Miloš Forman, Ján Roháč a Vladimír Svitáček. Jako figury typických soudruhů dovedené až do groteskního rozměru vystupují v představení komunistický politik Václav Kopecký a kulturní ideolog Ladislav Štoll.

První část představení, které má premiéru 29. dubna, tvoří inscenace Sládečkovy hry se Zouharovou hudbou. Po přestávce diváci vyslechnou a zhlédnou celou kantátu Otvírání studánek od Martinů v podání divadelního orchestru, filharmonického sboru Kantiléna a pěveckých sólistů. Autorem tanečního ztvárnění kantáty je Jiří Bartovanec.

Bohuslav Martinů (foto archiv)
Bohuslav Martinů (foto archiv)

Alfréd Radok, jenž žil v letech 1914 až 1976, patří k legendám českého divadla. Do jeho kariéry ovšem opakovaně zasahovaly politické události. Několikrát musel odejít z Národního divadla v Praze. Natočil také několik filmů, založil Laternu magiku. V roce 1968 emigroval, působil pak zejména v Göteborgu. Zemřel ve Vídni, kde měl režírovat v Burgtheatru.

Alfréd Radok (foto archiv)
Alfréd Radok (foto archiv)

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na