Operní panorama Heleny Havlíkové (132)

Týden od 9. do 15. září 2013
– Verdiho Requiem s Fabiem Luisim
– Inspirace na dny příští
*** 

Program Dvořákovy Prahy pokračoval v neděli Verdiho Requiem. Pokud se nyní nebudu zabývat otazníky nad dramaturgickým profilováním tohoto ambiciózního mezinárodního festivalu, jehož nové vedení Markem Vrabcem se programově plně projeví až v následujícím ročníku, a zaměřím se na koncert jako takový, měla Verdiho mše za zemřelé v Chrámu sv. Víta mimořádnou atmosféru, podobně jako v případě ouvertury festivalu s Lužanskou mší přímo v kapli zámku. Komorní intimnost Lužan tentokrát ovšem vystřídala monumentalita zcela zaplněné katedrály s mohutným obsazením České filharmonie i téměř devadesátičlenného Pražského filharmonického sboru pod vedením Lukáše Vasilka.

Díky festivalu do Prahy přijel Fabio Luisi a vůbec poprvé stanul před Českou filharmonií. Luisiho známe v poslední době jako všestranného dirigenta z mnoha přímých přenosů z Metropolitní opery, kde působí už třetí sezonu jako šéfdirigent. V rozhovorech řekl, že k Verdiho Requiem má velmi hluboký osobní vztah (exkluzivní rozhovor pro Operu Plus najdete zde), zdůrazňoval jeho spiritualitu, kterou uvedení v chrámovém prostoru přes problémy s akustikou podle něj ještě umocní.To vše se Luisimu podařilo svrchovaně naplnit s umělci plně koncentrovanými na vyjádření architektury celku i detaily zejména při choulostivých nástupech v nejslabší představitelné dynamice a plastickém modelování frází. Pod Luisiho vedením se toto Verdiho vrcholné dílo vzepjalo od potlačovaného šepotu a vroucnosti prosby o boží smilování a věčný klid v křehkém pianissimu ke smršti hrůzy posledního soudu s hrozivým duněním tympánů a průrazností žesťů s akustickým efektem jejich rozmístění i na protilehlý kůr. Hudební poryvy hrůzy, zoufalství a úzkosti, vystupňované do katastrofické extáze přes další peripetie úzkosti, ponížení, modliteb za odpuštění, ale i jásavého lesku žesťových nástrojů v kontrastním Sanctus a opětovného běsnění v Dies irae vyústily do katarze věčného odpočinutí se smírnou nadějí na vykoupení.

Akustika dokáže být na různých místech svatovítské katedrály v případě takto velkolepého a zároveň z hlediska dynamiky bohatě rozvrstveného díla velice zrádná. Prostor zhruba uprostřed se při umístění účinkujících před oltářem zdá být akusticky optimální. Z tohoto místa znělo napětí i soudržnost celku ve vyrovnaném zvuku s prolínáním pěveckých i nástrojových barev v mnoha dynamických nuancích. K tomu přispěli i všichni sólisté, kteří se uplatnili nejen v samostatných výstupech, ale pojili se do ucelené zvukové soudržnosti – ruská sopranistka Evelina Dobračeva s nádherně plnými hloubkami, rumunská mezzosopranistka Ruxandra Donose s kantabilitou i průrazností, když se její hlas nesl i nad plně hrajícím orchestrem, italský tenorista Massimo Giordano se suverénními výškami a český basista Jan Martiník, který předvedl, že právem patří k našim dalším mladým sólistům, kteří se prosadili v zahraničí – on v berlínské Státní opeře Pod lipami.

Jakkoli se Fabio Luisi na Dvořákově Praze představil jako špičkový dirigent, který si dokáže získat respekt a inspirovat k mimořádnému výkonu, nelze nevzpomenout charismatické vyzařování Jiřího Kouta, z jehož intepretace Verdiho Requiem na závěr koncertní sezony FOK v červnu 2010 se neslo v plné síle i poselství svobody a naděje.

Inspirace na dny příští

Adam Plachetka – basbaryton, Gary Matthewman – klavír. Recitál. Antonín Dvořák: Cigánské melodie, op. 55, Richard Strauss: písně, árie z oper Wolfganga Amadea Mozarta, Gioacchina Rossiniho, Gaetana Donizettiho. Koncert v rámci festivalu Dvořákova Praha, Rudolfinum, Dvořákova síň úterý 17. září 2013 ve 20.00 hodin.

Aleš Březina: Toufar. Dirigent Jiří Štrunc, režie Petr Zelenka, scéna Nikola Tempír, kostýmy Vladimíra Fomínová, pohybová spolupráce Klára Lidová, sbormistr Kühnova dětského sboru Petr Louženský. Obsazení: Soňa Červená – alt, Jan Mikušek – kontratenor, David Steigerwald – mluvená role, Kühnův dětský sbor. Světová premiéra Divadlo Kolowrat, středa 18. září 2013 v 19.00 hodin.

Giuseppe Verdi: Rigoletto. Dirigent: Gianandrea Noseda, režie: Robert Carsen, scéna: Radu Boruzescu, kostýmy: Miruna Boruzescu, světlo: Robert Carsen a Peter van Praet, choreografie: Philippe Giraudeau. Rigoletto – George Gagnidze, Gilda – Irina Lungu, Vévoda z Mantovy – Arturo Chacon Cruz, Sparafucile – Gábor Bretz, Maddalena – José Maria Lo Monaco. Záznam inscenace z festivalu Aix-en-Provence 12. červnu 2013. Francouzský kulturní institut – Kino 35, čtvrtek 19. září 2013 v 18.30 h.

Nicola Antonio Porpora: Siface. Sólisté a barokní orchestr Hof-Musici, režie a barokní gestika Zuzana Vrbová, od cembala řídí Ondřej Macek. V rámci VI. ročníku Festivalu barokních umění Český Krumlov, zámecké barokní divadlo pátek 20. září 18.00 h, sobota a neděle 22. září v 17.00 hodin.

Dvořákova Praha 2013
Giuseppe Verdi:
Requiem
Dirigent: Fabio Luisi
Evelina Dobračeva (soprán)
Ruxandra Donose (mezzosoprán)
Massimo Giordano (tenor)
Jan Martiník (bas)
Česká filharmonie
Pražský filharmonický sbor 
Sbormistr: Lukáš Vasilek
15. září 2013 Katedrála sv. Víta Praha

www.dvorakovapraha.cz

Připravujeme ve spolupráci s Českým rozhlasem-Vltava
Zvukovou podobu rozhlasové verze Operního panoramatu Heleny Havlíkové najdete zde

Foto Petra Hajská