Operní panorama Heleny Havlíkové (338) – Lisette Oropesa v záři i stínu Mozartových koncertních árií

  1. 1
  2. 2
Lisette Oropesa bude další operní hvězda, na jejíž recitálový debut se můžeme – po dvou odkladech kvůli covidovým restrikcím – 5. října ve Smetanově síni Obecního domu těšit. Na programu bude italsko-francouzská kombinace písní a operních árií. U nás známe tuto sopranistku z přenosů z Metropolitní opery. A její pěvecké umění můžeme nyní poznat i díky jejímu novému kompaktnímu disku s názvem Ombra Compagna, na který se souborem il Pomo d’Oro pod vedením Antonella Manacordy vybrala deset Mozartových koncertních árií.

Lisette Oropesa (zdroj Lisette Oropesa)
Lisette Oropesa (zdroj Lisette Oropesa)

Lisette Oropesu, americkou sopranistku s kubánskými kořeny, znají diváci díky přímým přenosům z Metropolitní opery jako Lisettu v Pucciniho Vlaštovce, Woglindu ve Zlatu Rýna, Mirandu v Kouzelném ostrově, Nannetu ve Falstaffovi, Sophii v Massenetově Wertherovi nebo jeho Manon. To je ale jen malá část rolí, které Lisette Oropesa během patnácti let své dosavadní mimořádné kariéry obsáhla. Vytvořila Mozartovu Zuzanku, Paminu nebo Konstanci, excelovala v rolích Donizettiho Adiny, Noriny, Marie v Dceři pluku i Lucie z Lammermooru. Její repertoár zahrnuje také Verdiho Gildu, Violettu, Amalii v Loupežnících nebo Nannettu ve Falstaffovi. Stylová šíře její působnosti je ovšem ještě mnohem větší – byla také Händelovou Rodelindou nebo Leïlou v Bizetových Lovcích perel. Výčet rolí by mohl pokračovat nad čtyřicítku postav.

Ačkoli se Lisette Oropesamusela zpočátku v rodné Lousianě těžce protloukat z chudých poměrů rodiny kubánských emigrantů do USA, měla hudební zázemí ve své mamince, zpěvačce a učitelce hudby, a dostala se do Lindemannova programu, v němž se Metropolitní opera systematicky stará o rozvoj mladých talentů. Svou kariéru nastartovala v pouhých dvaadvaceti letech rovnou v Metropolitní opeře, kde od té doby účinkovala ve sto třiceti dvou představeních! A vzápětí se „prozpívala“ nejen na další americké operní scény, ale pronikla i do Evropy. Prvooborové role lyrického koloraturního sopránu jí svěřovaly operní domy nebo festivaly v Mnichově, Paříži, Barceloně, Bruselu, Lausanne, Pesaru, Miláně, Veroně, Londýně, Madridu nebo Glyndebourne. Takto se také podílela na téměř dvou desítkách videonahrávek operních inscenací.

Samostatných nahrávek má ale Lisette Oropesa pohříchu málo (záznamy koncertů Within/Without z roku 2017 a Aux filles du désert z roku 2018), takže lze uvítat, že jí Pentatone vydal debutové sólové album Ombra Compagna s koncertními áriemi Wolfganga Amadea Mozarta. Jak sama říká (rozhovor s Lisette Oropesou pro Opera Plus zde), návrh na tento repertoár vzešel od orchestru il Pomo d’Oro. A v té době ji zároveň oslovil label Pentatone. Takže měla producenta i projekt, který konvenoval její lásce právě k Mozartovi a který zaštítil Antonello Manacorda, italský dirigent se zkušenostmi koncertního mistra v Mahlerově komorním orchestru, ale i s nastudováním Mozartových oper mimo jiné v benátském divadle La Fenice.

Interpretace Mozartových sopránových koncertních árií je pro každou sólistku výzva. Z mnoha důvodů. Zahrnují nejen „náhradní“ árie, které Mozart psal dle dobové praxe pro ambiciózní zpěvačky místo původních hudebních čísel v operách jiných skladatelů, ale i rozsáhlé operní scény, mini-dramata s úvodními doprovázenými recitativy, takže jejich rozsah přesahuje deset minut. Tehdy oblíbený žánr komponoval Mozart od svých devíti let během celého života, často „na tělo“ sopranistkám s různými přednostmi i limity tak, aby se mohly blýsknout svým mistrovstvím. A není snadné obsáhnout zároveň umění Josefíny Duškové s rozsahem do hlubokých poloh, která se zaměřovala na koncertní vystupování, pěvecké mistrovství Mozartovy lásky Aloysie Weberové (aby si pak vzal její starší sestru Constanzi), proslulé „technikářky“ s úspěšnou pěveckou kariérou ve Vídni, dovednosti Louisy Villeneuve, která zpívala Dorabellu při premiéře jeho opery Così fan tutte ve vídeňském Burgtheateru, nebo hraběnky Marie Josephy von Paumgarten.

Jak se Oropesa svěřuje v průvodním slově ke svému kompaktnímu disku, Mozarta si oblíbila ještě dřív, než se začala věnovat zpěvu – když jako mladá flétnistka hrála jeho koncerty. A má pravdu, že mnohé Mozartovy koncertní árie jsou psané podobným způsobem, jakým komponoval instrumentální hudbu – včetně technické náročnosti, vyžadující i při zpěvu velký rozsah, dechovou kontrolu, širokou škálu dynamiky a brilantní techniku.

Lisette Oropesa vybrala z téměř čtyřicítky Mozartových koncertních árií pro soprán deset, těch nejnáročnějších. V pomyslném centru jejího kompaktního disku je rozsáhlá, patnácti minutová scéna Ah, lo previdi…Ah, t’invola, KV 272 (1777), kterou Mozart napsal pro Josefínu Duškovou do opery Andromeda. A byla to právě tato scéna, která Oropesu inspirovala k názvu jejího sólového alba Ombra Compagna ve smyslu stínu jako útěšného společníka v těžkých okamžicích, kdy uniká duše člověka. Oropesa jako Andromeda v ní provází posluchače na cestě mezi životem smrtí s dramaticky vášnivým vztekem, že jí určený snoubenec zabil Persea, kterého miluje, i smutkem, když vidí ducha svého milovaného a touží ho doprovodit do podsvětí.

Oropesa svůj kompaktní disk zahajuje recitativem a árií A Berenice … Sol Nascente, KV 70 (1767 nebo 1769) s jásavým závěrečným holdem k narozeninám salcburského arcibiskupa Sigismunda von Schrattenbacha, který pravděpodobně završil operu Giuseppe Sartiho Vologeso. Oropesa v ní prostřednictvím hudebního obrazu vycházejícího slunce evokuje v záři trylků a koloratur vznešenost a majestát, jak se tehdy teprve třináctiletý Mozart vyrovnával s útvarem označovaným jako licence.

Během osmdesáti minut se ovšem Lisette Oropesa na svém kompaktním disku vtěluje do řady dalších postav, které se ocitají ve složitých, ba extrémních situacích.

V recitativu a árii Alcandro, lo confesso … Non sò d’onde viene, KV 294 (1778), psaných pro Aloysii Weberovou, Oropesa na sebe bere mužskou podobu řeckého krále Clistena – ve chvíli, kdy prožívá zvláštní emoční tíseň a chvění srdce, protože netuší, že mladý muž, kterého odsoudil k smrti, je jeho dlouho hledaný syn.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


2.3 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments