Operní panorama Heleny Havlíkové (340) – dvě národní divadla, dvě premiéry

  1. 1
  2. 2
  3. 3

David Radok ovšem Petera Grimese neinscenoval poprvé. Režíroval ho už v roce 1993 v Královském divadle v Kodani a viděla jsem v roce 1998 jeho nastudování ve Finské národní opeře Helsinkách se scénografkou Tazeenou Firth, na kterou odkazuje i brněnská inscenace jako na autorku původního scénografického konceptu. Pro brněnské nastudování Radok se svým týmem – světelným designerem Přemyslem Jandou, autorem projekcí Jakubem Nekvasilem, ale i kostýmní výtvarnicí Zuzanou Ježkovou dobře vyposlouchali, jak Britten hudbou velmi přesně a sdělně „kreslí“ situace, charaktery postav, nálady, atmosféru. A snažili se dát širší platnost příběhu jednotlivce – podivína, tvrdohlavého samotáře, který se vymyká ostatním a stane se snadnou kořistí masové agresivní hysterie. I když koupě chlapce z chudobince časově ukotvuje operu do času negativních dopadů viktoriánské epochy, jak lze dovodit z kostýmů, děj opery inscenátoři přesadili do doby Brittenovy kompozice na konci druhé světové války. Aby tak zvýraznili, že téma odmítání jinakosti není vázané pouze na počátek 19. století, doby vzniku básně George Crabbea The Borough, která je předlouhou této Brittenovy opery.

Jednoduchou scénu se sešikmenou podlahou jeviště členily jen posuvné stěny hostince nebo Grimesova příbytku, které umožňovaly rychlé změny místa děje. Velká pneumatika však působila v jinak oproštěném prostoru nepřípadně. Spoře osvětlená obecní místnost s lavicemi, židlemi a zábradlím pro vyslýchaného Grimese je nacpaná k prasknutí: drsní rybáři, sedřené ženské, místní honorace i mírná, ale názorově pevná učitelka vdova Ellen, ti všichni chtějí být u toho, když soudce vyslýchá Grimese podezřelého ze smrti mladého pomocníka. V auditoriu to vře – vždyť mají tohoto nerudného mlčenlivého podivína za surovce a prchlivce. Hlasy těch několika málo Grimesových zastánců zanikají v pokřiku a spílání davu. A třebaže se nepodařilo Grimesovu vinu prokázat, odnáší si cejch vyvrhele. Pak se zadní část jeviště otevře průhledem na moře. Je studené šedé ráno s mračnou oblohou. Městečko by žilo svým všedním životem s přípravami na rybolov, nákupy, tlacháním, koketováním mladých a zábavou v krčmě, kdyby si „zase ten Grimes“ nepřevzal dalšího sirotka jako pomocníka. Jen vdova Ellen tuší, že ten hrubý mrzout zároveň sní o rodinném štěstí – aniž rozpozná, že bohatství není onou cenou za jeho naplnění. Ruce Grimese a Ellen se sice na chvíli na okraji výslechového zábradlí neobratně dotknou, ale každé jejich další setkání je zároveň míjením. Dokonce vygraduje tím, že prchlivý Grimes Ellen, která se mu tolik snaží pomoci, uhodí. A tím vůči sobě vystupňuje další nenávist davu.

Peter Grimes, 9. října 2021, Janáčkovo divadlo, Národní divadlo Brno
Peter Grimes, 9. října 2021, Janáčkovo divadlo, Národní divadlo Brno

Brittenova opera má tři hlavní protagonisty. Titulní postavu Petera Grimese, komunitu anglického přímořského městečka a moře. Petera Grimese vytvořil v brněnské inscenaci švédský tenorista Joachim Böckström, který je obsazován do prvooborových tenorových rolí především v Malmö a v Göteborgu. Až se nechtělo věřit, že Grimese s tak náročným vysoko posazeným partem vytvořil v Brně poprvé ve své dosavadní kariéře. Komplikovaný propletenec vztahů k Ellen, dalším obyvatelům městečka, svému učni a hlavně k sobě samotnému, napovrch drsně strohému, uvnitř zranitelnému, vyjádřil se strhující věrohodností. Z jeho přechodů mezi surovým hromotlukem a něžným snílkem o rodinném životě prostřednictvím jemných pianissim v jemných výškách šel mráz po zádech. A nenarušovaly je žádné náznaky Grimesova erotického vztahu k chlapci, k nimž inscenátory této opery někdy ponouká skladatelova sexuální orientace a původní, Brittenem nakonec zavržený koncept díla.

Grimesova protihráče tvoří místní honorace starosty a soudce, vysloužilého kapitána, lékárníka, faráře, vedle majitelky hostince a jejích frivolních neteří nebo všetečné vdovy, které se sice vzájemně hašteří, sledují své vlastní cíle, ale dokáží se semknout ve svém odporu vůči podivínskému grobiánovi. Pro všechny tyto vyhraněné typy našli v Brně přesně odpovídající sólisty – především Janu Šrejmu Kačírkovou jako Ellen, Svatopluka Sema jako Balstroda, kapitána ve výslužbě, který se snaží nepodléhat masové hysterii a Grimese alespoň trochu pochopit, ale i Jiřího Hájka jako Neda Keena, který také projevuje ochotu Grimesovi pomoci a sehnal mu nového učedníka, Janu Hrochovou, která odlehčuje atmosféru praktickými starostmi hostinské, Jana Šťávu jako přísně uměřeného soudce nebo Davida Nykla, nerudného a neochotného poslíčka. V tomto kontextu až do zbytečně ostré karikatury vyhrotila Jitka Sapara Fischerová postavu pokrytecky zlé klevetnice Nabob Sedleyové, která nevybíravě kritizuje ostatní a sama skrývá svou závislost na opiu.

Radok skvěle pracoval s tempy hereckých akcí zpomalených do napětí až k prasknutí a hekticky zrychlených – nejen sólistů, ale i vynikajícího sboru. Vršila se tak osudová nevyvratitelnost situace, kdy se základní hodnoty morálky člověka rozplynou v pohodlném nevědomí lidského davu, kdy řádní lidé podlehnou vášni násilné agrese vůči subjektu, označenému jako odlišný.

Třetím protagonistou této Brittenovy opery je moře jako zdroj obživy i krutý smrtící živel, jako neuchopitelná fatální moc, která formuje, destruuje i očišťuje. Majestátnost tohoto přírodního živlu v konfrontaci s každodenním rytmem života lidí žijících na pobřeží ostatně Britten znal z vlastní zkušenosti a v opeře ho vyjádřil i v symfonických mezihrách. A bylo to hudební nastudování Marko Ivanoviće, které svou barevností a výrazovou mnohotvárností vyvažovalo ponurné černo-šedé ladění scény a drsnému baladickému příběhu dodalo onu pro Brittena tak důležitou vrstvu soucitu. V závěru se uštvaný Grimes podvoluje trestu – v měkkém světle ranního mlhavého rozbřesku mizí vstříc očišťujícímu živlu.

Nastudováním Brittenovy opery Peter Grimes se opět naplnily vysoké ambice brněnského Národního divadla.

Benjamin Britten: Peter Grimes
Janáčkovo divadlo, premiéra 9. října 2021, recenzováno představení 13. října 2021.

Hudební nastudování Marko Ivanović, režie a scéna David Radok, kostýmy Zuzana Ježková, světelný design Přemysl Janda, sbormistr Pavel Koňárek, Klára Složilová Roztočilová, dramaturgie Patricie Částková.

Osoby a obsazení: Peter Grimes – Joachim Bäckströ, Ellen Orford – Jana Šrejma Kačírková, Tetička – Jana Hrochová, Neteř 1 – Andrea Široká, Neteř 2 – Tereza Kyzlinková, Balstrode – Svatopluk Sem, Paní Nabob Sedley – Jitka Sapara Fischerová, Swallow – Jan Šťáva, Ned Keene – Jiří Hájek, Bob Boles – Vít Nosek, Rev Horace Adams – Petr Levíček, Hobson – David Nykl.

Sbor a orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno, kompars.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


2.6 5 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments