Operní panorama Heleny Havlíkové (349) – Stvoření, Poklad Arkádie a Albert Herring

Třikrát netradičně z operní Moravy a Slezska: V Opavě s Haydnovým Stvořením ke „stvoření“ nového publika, v Olomouci s queer hledáním operního Pokladu Arkádie a v Brně s ostýchavostí před satirou Brittenova Alberta Herringa.

• S Haydnovým Stvořením ke „stvoření“ nového publika
• Queer hledání operního pokladu v Arkádii
• Ostýchavost před Brittenovým Albertem Herringem

S Haydnovým Stvořením ke „stvoření“ nového publika

Nejnovější premiérou operního souboru Slezského divadla je oratorium Josepha Haydna Stvoření světa v hudebním nastudování Olivera Dohnányiho. Inscenace je zajímavá z mnoha důvodů: nejen scénickým provedením v režii Ilji Racka, ale i svým cílem získávat nové diváky a mladé interprety. Zaslouží předeslat, že záměr vyšel.

Oratoria známe spíš z koncertních provedení: uvádění v kostelích byla jedna z odlišností mezi oratoriem a operou při vzniku těchto příbuzných žánrů na počátku 17. století. Když se v divadlech nesmělo v postní době hrát, operní představení nahrazovala právě oratoria provozovaná v kostele. Od opery se oratoria také liší duchovními náměty, rolí vypravěče a rozsáhlými sborovými částmi. Nicméně struktura s hudebními čísly, předehrou, áriemi, ansámbly, sbory a recitativy, je opeře velmi podobná. Rozkvět tohoto žánru spadá do období vrcholného baroka a zasloužil se o něj během svého působení v Anglii Georg Friedrich Händel.

S popularitou oratoria v Británii souvisí i podnět, který dostal Joseph Haydn za svého londýnského pobytu spolu s textem určeným původně Händelovi. Rozsáhlé libreto Stvoření světa čerpalo z První knihy Mojžíšovy, biblických žalmů a Miltonova Ztraceného ráje. Haydn si sice anglický text odvezl do Vídně, nakonec ale toto oratorium komponoval na upravený, a do němčiny přeložený, text vídeňského císařského knihovníka, diplomata, mecenáše, ale i hudebního skladatele Gottfrieda van Swieten. Od velmi úspěšné veřejné premiéry v roce 1798 ve Vídni patří Stvoření dodnes k často uváděným Haydnovým dílům, většinou s početným sborem, což odpovídá i Haydnově instrumentaci. Svým námětem právě Haydnovo Stvoření ovšem vyzývá také ke scénickému provádění, což využili nyní i v Opavě.

Slezské divadlo se tímto počinem zapojilo do mezinárodního projektu Let’s Sing Oratorio Music/Zpívejme hudbu oratorií. Má v rámci Evropské unie také podporu kulturního programu Kreativní Evropa. Projekt se snaží reagovat na situaci, kdy tradiční operní publikum stárne a mnozí hledají způsoby, jak získat, a nadchnout, pro klasickou hudbu a operu mladou generaci.

Projekt Let’s Sing Oratorio Music má podobu tvůrčí dílny, která obohacuje výuku hudební výchovy ve školách praktickou zkušeností ze studování hudby – a to jak pro učitele, tak pro žáky. Učitelé se účastní workshopů, díky kterým se naučí, jak se žáky oratorium nastudovat, a dětem se otevírá zážitek z interpretace krásné hudby a z vystoupení v divadle před publikem. Z vlastní dětské zkušenosti vím, že to opravdu může být zážitek na celý život.

Při premiéře Stvoření ve Slezském divadle pěly sborové party děti ze Základní školy Ostrava-Poruba, skvěle připravené sbormistryněmi Lenkou Roupovou a Pavlou Dědičovou. Obdivuhodně zvládly nejen zpěv, ale i herecké akce, když se v teniskách, bílých tričkách, kraťasech nebo sukýnkách zapojovaly do dětských her vycházejících z příběhu o stvoření světa. Při dalších reprízách se představily ještě děti ze Základní školy v Opavě a ze Základní školy Leoše Janáčka v Hukvaldech.

Pro daný účel bylo Stvoření zredukováno z originálního trvání v délce zhruba stovky minut na pouhou hodinu. Základní příběh pohledem křesťanské teologie ovšem zůstal zachován: z chaosu se rozvíjí dějový půdorys, v němž prvního dne Bůh stvoří nebe, zemi a světlo, druhý den pojmenuje oblohu a nebe, pak stvoří zem s trávou, bylinami a stromy, čtvrtý den slunce a měsíc, následující den zvířata, potom ženu a muže. Oratorium pak uzavírá výjev Adama a Evy v ráji.

I když Stvoření zpívají často také amatérské sbory, přece jen bylo i při tak razantním vykrácení stěží představitelné, že by sborové party pro celé spektrum hlasů – soprány, alty, tenory a basy – obsáhly a zvládly školní děti. Bylo dobře, že měly oporu v profesionálním sboru opavské opery. Je však otázka, zda měl tento dospělý sbor skutečně zůstat zcela skrytý za oponou na zadním jevišti, nebo spíše přiznaně, třeba v „civilu“, dotvářet i vizuální stránku inscenace. Zcela zarážející, až matoucí, ale bylo, že se operní sbor divákům neukázal ani při závěrečné děkovačce.

Projekt Let’s Sing Oratorio Music je promyšlený i tím, že je propojen s mezinárodní pěveckou soutěží duchovní hudby pro sólisty do třiceti šesti let. Loňský ročník se konal v Římě a byl zaměřen právě na výběr zpěváků pro sólové role Haydnova Stvoření – sopránového archanděla Gabriela, tenorového Uriela a basového nebo barytonového Raphaela. Vítězové soutěže se zapojují do uvádění Haydnova Stvoření, které se po Opavě bude konat také v Itálii, v Řecku a v Rumunsku. Z vítězů soutěže se při opavské premiéře představila talentovaná sopranistka Leigh Michelow a vzhledem ke covidovým restrikcím mužské role doplnili mladí, velmi šikovní čeští sólisté – tenorista Vincenc Ignác Novotný a barytonista Michal Marhold.

Hrál orchestr Slezského divadla – v hudebním nastudování Olivera Dohnányiho premiéru řídil dirigent Fabrizio Da Ros. Věřím, že při další sérii celkem devíti představení se jeho výkon ještě usadí, aby byl v orchestru pro všechny děti spolehlivou oporou.