Operní panorama Heleny Havlíkové (392) – Posmutnělá scénická Rybovka v Budějovicích

  1. 1
  2. 2
V Jihočeském divadle zahájili advent premiérou inscenace nazvané Hej Mistře, v níž scénickou verzi České mše vánoční Jakuba Jana Ryby zkombinovali s koncertním uvedením výběru písní z kancionálů Adama Michny z Otradovic. Autorem scénáře a režisérem je umělecký šéf zdejšího operního souboru Tomáš Ondřej Pilař, hudebního nastudování se ujal budějovický šéfdirigent David Švec.

Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)

Hned název inscenace Hej Mistře vyvolává spojení s Českou mší vánoční Jakuba Jana Ryby (1765–1815). Často jí tak říkáme podle prvních slov tenorového sóla – „Hej mistře, vstaň bystře“, jimiž mladší pastýř budí staršího mistra, aby vzhlédl na jasnost a uhlídal hvězdy ještě krásnější, přelibé cvrlikání ptáčků a další neobyčejné nebes švarnosti. Originální název Rybovky, jak jsme si vánoční mši rožmitálského kantora často také familiárně překřtili, je však v latině a dle úzu osmnáctého století květnatě dlouhý: Missa solemnis Festis Nativitatis D. J. Ch. acomodata in linguam bohemicam musicam – que redacta per Jac. Joa. Ryba / Slavnostní mše ku svátku Narození Páně Ježíše Krista v jazyk český uzpůsobena – kterou složil Jakub Jan Ryba.

Jihočeské divadlo tak chce oživlým příběhem jihočeských Vánoc založit novou tradici. Od premiéry 27. listopadu je do konce prosince naplánováno ještě devět představení v podvečerním i večerním čase. Připomeňme, že v podobném konceptu připravil Tomáš Ondřej Pilař scénickou verzi Rybovy mše vánoční už v roce 2020 za svého působení v Divadle J. K. Tyla, uvedení se kvůli proticovidovým restrikcím posunulo až na rok 2021.

Jakub Jan Ryba Českou mši vánoční komponoval v roce 1796 jako hudbu pro tento církevní obřad mše a pro mnoho lidí tradičně o půlnoci završuje Štědrý den. V předvánočním čase se Rybovka stala také součástí setrvalého zvukového smogu obchodních center. Bývá často uváděna i scénicky nebo jako živé obrazy. I když je členěná podle ordinária tradiční mše – Kyrie, Gloria až po Agnus Dei a závěr, má vlastně podobu jesličkové hry s příběhem o zvěstování Kristova narození, chystání darů, cestě pastýřů do Betléma, klanění Ježíškovi a oslavování jeho narození jako Spasitele.

Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)

Režisér budějovické inscenace Tomáš Ondřej Pilař, též autor scénáře, tento příběh pro divadelní ztvárnění mše zachoval, včetně české tradice nikoli betlémských palem, ale zasněžených Vánoc. S výtvarníkem scény a kostýmů Petrem Vítkem se drželi pastýřských motivů, stylizace krojů s plédy, vestami a huňatými svetry, přírodních materiálů včetně svíček, jablek a jejich překrajování nebo větví, které měly vypadat jako trnkové a šípkové. Základ scény tvořila stěna s průhledy vyřezanými do tvaru hvězd, podsvícené makety chalup a kostela a dřevěné jesličky. Z takového konceptu se ale vymykala dvojice andělů, v Rybově mši sopránové a altové sólo, zde ve zdobných dámských šatech moderního střihu – nikoli však bílých, jak bychom očekávali, ale šedivých. Tomáš Ondřej Pilař totiž do jesličkového příběhu radostného zvěstování příchodu Spasitele vsunul životní příběh Jakuba Jana Ryby, který byl spíše trudný. Rybovy snahy jako učitele v Rožmitále pod Třemšínem o zlepšení výuky zdejších dětí narážely na nepochopení až odpor, byl vystavován v beztak bídném postavení venkovského kantora ústrkům a příkořím a musel se vyrovnávat se smrtí svých dětí. Ve věku 49 let spáchal sebevraždu.

Tomáš Ondřej Pilař Rybův životní příběh do inscenace vložil prostřednictvím postav Jakuba Jana Ryby a jeho manželky Anny, které v provedení činoherců Marka Pavlíčka a Aniky Menclové procházejí dějem jako němé role, z nichž je zřejmý jejich neustálý smutek. Téma smrti dětí manželů Rybových režisér vyjádřil také symbolem hřebů, které jim předává kovář, sólista tenorového partu v mši. A zopakoval ho v závěru, kdy kovář pokládá hřeby k jesličkám.

Tyto vážné vrstvy inscenace zatěžkávají ještě verše Bohuslava Reynka – nesourodé s lidově prostou poetikou Rybovky a z hlediska doby Rybova života anachronické. Jejich výběr je sice také nesený adventním a vánočním tématem, ale v příliš patetickém přednesu Pavla Pavlovského z reproduktorů nepůsobí jako kontrast, ale společně s chmurně pojatou postavou Jana Ryby a jeho manželky vlastně zeslabují, ba téměř boří radostný charakter Rybovy vánoční mše. To nemůže zachránit na konci ani zjevení Anny Rybové jako madony – Reginy, královny nebes s korunou na hlavě ve tvaru aury.

Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)

Atmosféru inscenace ovšem prosvětlují děti Dětského pěveckého sboru Jitřenka, šikovné i pěvecky díky vedení Elvíry Gadžijevy. A radostné zvěstování narození Ježíška znělo z Rybovy hudby. I díky tomu, že hudební nastudování vychází z vydání, v němž Vojtěch Spurný jako editor rekonstruoval partituru podle nejstaršího zachovaného opisu, tedy v podobě co možná nejbližší nezachovanému originálu.

A budějovičtí v komorním rozměru vymezeném Jihočeským divadlem respektovali pojetí Rybovy vánoční mše nikoli jako velkolepého díla pro velký sbor a orchestr, ale skladby pro malou kruchtu rožmitálského kostela. Orchestr opery Jihočeského divadla sice nehrál na historické nástroje, ale dirigent David Švec hudebně putoval k Betlému „s chutí velikou, libým hraním, velebením duchem pokorným, radostným plesáním, veselostí a srdcem spokojeným“, když si pro charakteristiku jeho nastudování vypůjčím Rybův půvabný český text. A když si ještě vypomůžu citací z Rybova textu – pozval nejen všecky „dobré hudce a hodné trubce“, ale i dobré zpěváky – sopranistku Markétu Klaudovou, mezzosopranistku Markétu Cukrovou, tenoristu Marka Žihlu a basistu Josefa Kovačiče. Dobře se uplatnil i Sbor opery Jihočeského divadla nastudovaný Martinem Veselým.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


2 4 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments