Premiéra oper Tři fragmenty z Juliette a Lidský hlas. Národní divadlo Brno předvedlo strhující inscenaci, na kterou se zapomíná jedině ztrátou paměti

Na Martinů po přestávce navázala operní jednoaktovka Francise Poulenca Lidský hlas. Skutečný Pařížan a typické dítě velkoměsta Poulenc měl originální krédo. Na otázky Clauda Rostanda odpověděl: „Můj kánon je instinkt. Nemám žádné zásady a chlubím se tím. Nedržím se žádného skladebného systému, bohudíky! Inspirace je věc tak tajemná, že je lépe ji nevysvětlovat.“ Lepší vysvětlení protikladných hodnot Poulencovy hudby, v níž se střídá smyslnost i askeze, provokace i úcta, novátorství i francouzská tradice, si nelze představit. Nejoblíbenějším „nástrojem“ Poulenca byl lidský hlas. S oblibou tvořil hudbu na verše moderních francouzských básníků, v jeho písňové tvorbě dominuje melodie, rytmus, harmonická originalita a skvělá provázanost s logikou textu.

Jeho mimořádná schopnost přizpůsobovat styl zvolenému námětu je evidentní také v operní tvorbě, v níž se mu rovněž podařilo vymknout se z konvencí a vytvořit díla významově aktuální a přitom výrazově srozumitelná širokému publiku. Úspěch měla už jeho první operní práce Prsy Tiresiovy, v níž se setkal se svou osudovou interpretkou, sopranistkou Denisou Duvalovou. Pro ni napsal i další hlavní role v operách Dialog karmelitek a Lidský hlas. K posledně jmenovanému dílu se Poulenc odhodlal v posledních letech života. Psychologicky pronikavé monodrama Jeana Cocteaua se skladateli zalíbilo, protože splňovalo požadavky objednávky firmy Ricordi na nové dílo, které mělo být exhibicí operní hvězdy Marie Callasové. Lidský hlas exponuje pouze jedinou postavu – ženu, jejímž partnerem je telefon.

Lidský hlas byl v režii Davida Radoka představen jako kontinuální, bolestný, vášnivý i rezignovaný monolog, který trvá 45 minut, přičemž ani na chvíli nepostrádal dramatické napětí, intenzitu a psychologickou hloubku. Radok velmi pečlivě vysledoval jednotlivé nuance textu, který je citově pestrým itinerářem běžných telefonních promluv, přitakání, otázek, odpovědí, důrazů, až po znepokojivé náznaky a hrozby. Nastudování je mimořádnou příležitostí pro Janu Šrejmu Kačírkovou, která dokázala, že dramatický potenciál a komplexní ponor do psychiky postavy a specifického naturelu díla jsou u ní zcela mimořádné a bezprecedentní.

Sopranistka dokázala vystihnout pocity ženy, která je postavena před citovou ztrátu a snaží se s ní bojovat a vyrovnat. Přitom se v ní mísí pocity viny, nespravedlnosti a touhy s potřebou doteku, kontaktu i jemnými záchvěvy sebedestruktivního násilí (revolver, telefonní šňůra). Všechny zmíněné textové potence Šrejma Kačírková vyjádřila s přirozeností a neokázalým herectvím, které dokázala na důležitých místech vygradovat. Přitom se ukázalo, jaká výrazová síla, pudovost a živočišnost se v ní skrývá, jak dokáže skvěle sladit herecké prostředky a řeč těla. Zpěvní part zvládla s obdivuhodným nadhledem od citově zabarvených frází až k prostým, zdánlivě jednoduchým imitacím mluveného slova. Napětí, pramenící z možnosti slyšet pouze jednu stranu hovoru, výpadky spojení a posléze i potenciální ztráta smyslů v momentech, kdy už mluví sama k sobě nebo do telefonu lže, byly velice sugestivní. Neokázalou a k intencím dramatu velmi ohleduplnou Poulencovu hudbu nasvítil Ivanović s orchestrem v optimálním souladu a hráčské synchronizaci.

Režisér David Radok opět potvrdil svou jedinečnost. Integrace obou oper se ukázala jako funkční a kompatibilní, společná synergie a preciznost všech protagonistů byla přímo vzorová. Novátorská dramaturgická tendence Národního divadla Brno tímto dílem potvrdila svůj evropský formát špičkovou koordinací všech inscenačních složek a schopností invenčního a originálního pojetí a inkorporace obou oper. Jana Šrejma Kačírková svým dech beroucím výkonem v pátek panovala a kralovala a její strhující interpretace zasáhla až do morku kostí.

Jedna z inscenací, na které se zapomíná jedině ztrátou paměti.

Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas
Hudba: Bohuslav Martinů, Francis Poulenc
libreto: Georges Neveux, Jean Cocteau
Hudební nastudování: Marko Ivanović
Režie: David Radok
Scéna: David Radok
Kostýmy: Zuzana Ježková
Světelný design: Přemysl Janda
Asistent režie: Otakar Blaha
Premiéra 14. června 2019 v Janáčkově divadle

Juliette: Jana Šrejma Kačírková
Michel: Magnus Vigilius j. h.
Obchodník se vzpomínkami / Stařec mládí / Noční hlídač /Starý Arab: Roman Hoza
Babička: Eva Novotná j. h.
Dědeček: Josef Škarka j. h.
Mladý Arab: Lily Velková
Lidský hlas – soprán: Jana Šrejma Kačírková

Dirigent představení: Marko Ivanović

Hodnocení: 100%