Prodaná nevěsta v nové podobě otevřela sezónu v Plzni

  1. 1
  2. 2
Po několika měsících uzavřených divadel a absenci divadelních produkcí se na nadcházející sezónu diváci i umělci těší a doufají, že proběhne, jak je naplánována. Divadlo J. K. Tyla v Plzni tu svoji již zahájilo. V neděli 9. srpna ve 14 hodin ve Velkém divadle uvedlo premiéru nové inscenace Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. Hudebně ji nastudoval Jiří Štrunc, režíroval odcházející šéf opery DJKT Tomáš Ondřej Pilař.

DJKT, Prodaná nevěsta 2020: Ivana Veberová (foto Martina Root)

DJKT mělo dosud na repertoáru inscenaci z roku 2015 dirigenta Olivera Dohnányiho a režisérky Jany Kališové. K nové inscenační podobě sáhlo v důsledku koronavirové krize, Smetanova komická opera nahradila původně plánovaného Wagnerova Lohengrina, kterého nebylo možné zkoušet. Řešení to bylo logické – Smetanovu operu umělci DJKT dobře znají právě z minulých nastudování. Jiří Štrunc Prodanou nevěstu v minulosti již dirigoval, Ivana Veberová za roli Mařenky získala Cenu Thálie, do všech rolí mohli být obsazeni osvědčení domácí pěvci a pro roli Jeníka má plzeňská scéna mladého talentovaného tenoristu Amira Khana. Tomáš O. Pilař režíroval v roce 2018 velkou zdařilou open air produkci Prodané nevěsty na plzeňském náměstí (dirigoval Norbert Baxa), která se setkala s příznivým ohlasem Plzeňanů, a bylo možné předpokládat, že se nyní vyvaruje jistých nelogičností, které se v této produkci objevily. Nová ´Prodanka´ ve Velkém divadle, jejíž dopředu deklarovanou devizou měly být plzeňské kroje, tak měla příznivé předpoklady pro zdárné nastudování a uvedení.  Oblíbený titul zřejmě lákal, neboť v době dovolených a v třicetistupňovém horku panujícímu v ulicích města bylo hlediště zcela zaplněno publikem v rouškách. Ani toto nepohodlí diváky od návštěvy opery neodradilo.

Že je operní orchestr v dobré formě, potvrdily první tóny předehry, pro jejíž začátek zvolil Jiří Štrunc velmi rychlé tempo. Hráče vedl s jistotou po celou dobu představení a orchestr podal pod jeho taktovkou kvalitní výkon. V celkovém provedení však na premiéře zanikly některé ze Smetanových fines a v určitých momentech by bylo ku prospěchu důslednější vypracování dynamiky, aby lépe vynikla plastičnost hudebních čísel. V některých okamžicích se hlasy pěvců v orchestru ztrácely.  

DJKT, Prodaná nevěsta 2020 (foto Martina Root)

Pěvci neměli pozici snadnou – srpnové slunce a teplota byly proti nim. Přesto podali vesměs spolehlivé pěvecké výkony, byť byla pro většinu typická často špatná srozumitelnost zpívaného textu.  Amir Khan byl přesvědčivým Jeníkem. Tenorista disponuje znělým, vyrovnaným a barevným hlasem, a i nyní potvrdil své výborné hlasové předpoklady. Je pro plzeňskou operu bezpochyby velkou posilou a příslibem. Ivana Veberová byla se svým jasným znělým sopránem temperamentní Mařenkou. Ovšem ona i Amir Khan nepůsobili na scéně uvolněně; jako by je svazovaly paralelní děje a neustálé tance, na jevišti narežírované. Jevhen Šokalo disponuje stále ještě silným hlasem se znělými hloubkami, ale jeho dohazovači tentokrát chyběla potřebná jiskra. Velmi dobře zpívající Tomáš Kořínek působil v roli Vaška seriózně, i když režie tentokrát k zesměšnění postavy využila nejen dětské lízátko, ale i nezvedence střílející po Vaškovi z praku. Větší důraz na výslovnost by však prospěl nejen jemu, ale i Ivaně Šakové jako Ludmile Krušinové a Janě Foff Tetourové s Janem Hnykem v rolích manželů Míchových. Dalibor Tolaš jako Krušina artikuloval přesně, a právě jemu bylo rozumět každé slovo. Navíc dokázal na jevišti vytvořit charakteristickými gesty skutečnou živou postavu, osobnost, která upoutala působivým hlasem i přirozeným hereckým projevem. Půvabnou Esmeraldou byla Radka Sehnoutková a poněkud extravagantním Principálem Jan Ježek, který rovněž zaujal zřetelnou dikcí. Dobře se v roli Indiána uvedl Rostislav Florian. Sbory zaujaly krásným zvukem, sbormistrem byl Jakub Zicha.

Tomáš Ondřej Pilař vyšel ze své režie open air produkce. Je však problémem zhustit velkou produkci na standardní jeviště a navíc – co ´projde´ na náměstí, je v uzavřeném menším prostoru nepřehlédnutelné. Režijní nelogičnosti nyní v divadle nejen že nezmizely nebo alespoň neubyly, ale naopak nabobtnaly. Celou inscenaci neúměrně zatížily a místy posunuly až na hranu nechtěné parodie.

DJKT, Prodaná nevěsta 2020: Ivana Veberová a Tomáš Kořínek (foto Martina Root)

Tomáš O. Pilař nepracuje s jednotlivci, ale s celky a plochami. Nevyužívá hloubku jeviště, uzavře je pro paralelní děje a taneční akce, pěvci jsou situováni většinou na forbínu, sbor k postranním portálům a na lávky nad orchestrem. Výsledkem je, že se významné výstupy odehrávají mnohdy jakoby na okraji, jaksi mimochodem, a zanikají. Sbory stojí takřka nehnutě, jen se hromadně přemisťují. Herecké akce pěvců se smrskly na minimum, o jejich skutečném vypracování, natož rozehrání nemůže být ani řeči. Jednotlivé postavy nejsou pojaté do hloubky, působí ´nahozeně´.  Např. duet ´Věrné milování´ zpívá Jeník s Mařenkou každý na jiném konci jeviště. A neúměrné protahování Mařenčina vysokého ´c´ v druhém duetu s Jeníkem a vyústění jejich hádky bylo už za hranicí vkusu. Pěvci sice dělali po celou dobu představení co mohli, ale uplatnit své zkušenosti v tomto konceptu bylo obtížné. 

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


2.3 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments