Rozlučte se s Beethovenem: Vzácný autograf se vrací rodině Petschků

Smyčcové kvartety Ludwiga van Beethovena, zkomponované na sklonku skladatelova života, také známé jako „pozdní“, patří k vrcholným dílům světové hudební literatury, která daleko přesáhla hudební myšlení doby svého vzniku. Mezi ně se řadí i tento šestivětý kvartet, vytvořený v letech 1825 až 1826 na objednávku knížete Nikolaje Golicyna, který měl premiéru v březnu roku 1826 v sále vídeňského Musikvereinu.

O+

Není vzácností, že autografy nejznámějších děl největších hudebních skladatelů mají pohnuté osudy. Některé se nezachovaly vůbec, u jiných zůstaly jen části, z nichž každá má odlišný osud (za všechny jmenujme rukopisy Mozartových oper). Téměř tři sta stran autografu Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur je dnes rozptýleno do pěti zemí. Rukopisy jednotlivých vět opatrují knihovny, archivy a muzea v Polsku, USA, Francii, ČR a v Německu. Nicméně sběratelský příběh rukopisu 4. věty kvartetu je i v tomto kontextu mimořádně zajímavý a dramatický.

Započal jej před téměř dvěma sty lety Ludwig van Beethoven darem svému příteli a sekretáři Karlu Holzovi. Následujících sto let se stal autograf majetkem postupně dvou dalších vídeňských vlastníků. Po první světové válce jej získává rodina Petschků, v té době nejbohatší průmyslníci a finančníci střední Evropy. S nástupem nacismu a okupací Československa však rodina židovského původu uprchla ze země a pokus vyvézt Beethovenův autograf byl neúspěšný. Zadržely jej německé úřady, zajímalo se o něj i Gestapo a jen díky prozřetelnosti a odvaze některých Čechů se podařilo ponechat rukopis v Moravském zemském muzeu v Brně.

Po druhé světové válce se majitel František Petschek pokusil z amerického exilu získat nejvzácnější části své sbírky umění zpět. Beethovenův autograf se mu ale nepodařilo dostat přes železnou oponu a do rukou jeho rodiny se tak vrací až nyní, v rámci zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holokaustem.

V pěti dnech na přelomu listopadu a prosince tak budou mít návštěvníci doslova jedinečnou příležitost uvidět tuto výjimečnou památku, rukopis Ludwiga van Beethovena, a dozvědět se více o jejím fascinujícím sběratelském příběhu.

Spolu s autografem 4. věty smyčcového kvartetu B-dur op. 130 (alla Danza tedesca), bude vystaveno  několik dobových opisů jiných Beethovenových skladeb ze sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea.