Začínají Olomoucké barokní slavnosti
Letošní ročník dostává novou podobu, došlo k výrazným dramaturgickým změnám. Především jde o to, že se budou během jednoho večera uvádět dva tituly a obecenstvu tak přibyla přestávka. Souvisí tato skutečnost se změnami v týmu Ensemble Damian?
Ensemble Damian se počátkem roku transformoval na zapsaný spolek. Se způsobem produkční práce tato změna ale zásadně nesouvisí. Propagaci festivalu zajišťuje partnersky již tradičně statutární město Olomouc. Stejně důležité je partnerství s Univerzitou Palackého, která poskytuje prostory, zázemí a zajišťuje ubytování účinkujících. Ministerstvo kultury a Olomoucký kraj podporují již tradičně festival granty.
Poměrně zajímavá je nabízená skladba každého festivalového večera. Můžete prozradit něco víc ohledně připravovaných výstav v budově konviktu?
V rámci čtvrtého ročníku Olomouckých barokních slavností zazní tradičně šest různých programů v celkem čtyřiadvaceti večerech. Pět celovečerních programů bude úplně nových a v tradičním festivalovém Endymiovi budou částečně noví zpěváci, kterým byly přizpůsobeny pěvecké party. Po loňské kontratenorové travesti-verzi dostanou letos příležitost ženy. Novinkou je rozsah večerních produkcí, který bude oproti předchozím ročníkům dvojnásobný. V předchozích letech pořadatelé původní barokní opery krátili na zhruba šedesátiminutové jednoaktovky. Krátké, zhruba hodinové, kusy tedy byly doplněny na dvojprogram. Je to tradiční formát kamenných divadel. Letos budou znít rozsáhlejší skladby poprvé v úplnosti. O přestávce bude pro návštěvníky připraveno pohoštění v nově otevřeném Atriu Vlastivědného muzea, které bezprostředně sousedí s Atriem Uměleckého centra Univerzity Palackého. Tam budou opery inscenovány na replice barokního divadla. V chodbách Jezuitského konviktu uměleckého centra Univerzity Palackého budou instalovány výstavy Kulisy divadla ze Sudslavy a velkoformátové zvětšeniny návrhů výzdoby nezachovaného olomouckého barokního orloje.
V rámci festivalu Divadelní Flora jste v květnu uvedli premiéru opery Johanna Adolpha Hasse La Semele, v rámci Smetanovy Litomyšle jste provedli Míčovu Operosu. Obě zazní také na letošních Olomouckých barokních slavnostech. Na které další nové tituly se mohou diváci těšit a co vás vedlo právě k jejich výběru?
Novinkou je uvedení pantomimického Händelova Alchymisty, tedy představení s hudbou, ale poprvé bez zpěváků. Tradičního festivalového Endymiona provedou noví sólisté a ve druhé části večera bude doplněn populárním Torsem.
Dále uvedeme nekrácenou kompletní verzi karnevalového pasticcia Facetum Musicum (Händel, Lotti, Vivaldi) v novém pěveckém obsazení – v hlavní roli se představí Jaromír Nosek. Festival otevře na konci školního roku Caldarova Girlanda z květů, komponovaná původně pro nezletilé zpěváky, v autentickém provedení velmi mladých umělců.
Kteří zahraniční hosté a noví sólisté na festivalu vystoupí?
Endymia bude zpívat kontratenorista Filip Dámec, který loni oslnil svým vysokým sopránem jako Hyacinthus v Mozartově rané opeře. Skvělé pěvecké obsazení má novodobá premiéra gratulační serenaty Františka Antonína Míči Usilovná stavba tří kolosů (Rozsnyó, Kunath, Vylíčilová, Hacek, Nosek). Vrcholem festivalu bude závěrečná La Semele Johanna Adolpha Hasseho. Mimořádné partituře se dostalo skvělého obsazení: Dora Pavlíková jako zhrzená manželka, Martin Ptáček jako hypersexuální záletník Jupiter a Hana Holodňáková jako jeho taktizující milenka. Tito tři v moci alegorických postav Lásky (Šimon Hron) a Pomsty (Sergej Sanža). Novinkou v doposud výhradně operní dramaturgii Olomouckých barokních slavností je melodramatická pantomima – Händelův Alchymista a po pauze Arion Tomáše Hanzlíka v podání Divadla Facka za doprovodu Damian Orchestra.
Stojíte na startovní čáře čtvrtého ročníku Olomouckých barokních slavností, ale zcela jistě již máte v hlavě sny a plány na ročníky příští. Kam se chcete ubírat?
Dramaturgie příštích Olomouckých barokních slavností 2017 je již hotová, rozvíjí stejný směr, tedy neobarokní opery komponované na dochovaná libreta a barokní opery související s moravskými šlechtickými dvory. Na nich se totiž na počátku osmnáctého století provozovala díla italských operních novinek, často i ve světových premiérách.
Děkuji za rozhovor a čtvrtému ročníku Olomouckých barokních slavností chci popřát hodně spokojených diváků a celému realizačnímu týmu hodně sil do tohoto barokního maratonu!
Vizitka:
Tomáš Hanzlík (1972) je uměleckým vedoucím Ensemble Damian (založen 1996) a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach (2004). Absolvoval katedru hudební výchovy Pedagogické fakulty (1995) a muzikologie Filozofické fakulty (1998) Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1998 založil v Olomouci hudební festival Baroko, který se soustavně zaměřuje na uvádění novodobých premiér neznámých děl. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů sedmnáctého a osmnáctého století (Katedra hudební výchovy, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, 2004). České i latinské texty piaristů pak využil i při kompozici řady vlastních děl. Vedle pedagogické činnosti (od roku 2001) se věnuje kritickým edicím staré české hudby (Tomáš Norbert Koutník: Requiem ex Es, Salve Regina Capucinorum ex d, Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C – 1998, Choceňský manuskript – 2000, Hudba piaristických klášterů I. – 2003). V letech 1996–1998 byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu a folklór v Českém rozhlase Olomouc. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory z minimalistického okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava a dalších. Se souborem prezentoval Českou republiku netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. V řadě Barokní opera a oratorium pražského FOK (2004) uvedl operu Johanna Huga Wilderera La Nascita del Diamante (Zrození diamantu) a v rámci festivalu Hudební fórum Hradec Králové (2006) českou premiéru opery Three Tales Steva Reicha.
V roce 2004 premiéroval Hanzlík v projektu Národního divadla Bušení do železné opony vlastní operu Yta innocens (Nevinná Yta). Po jejím úspěchu získal pozvání k dalšímu vystoupení v rámci téhož projektu (Vít Zouhar: Coronide, Zouhar-Hanzlík: Torso; 2004) a objednávku na celovečerní operu pro Národní divadlo. Nejprve rozšířil operu Yta innocens do celovečerního formátu, uvažoval o kompozici opery na námět Šimona Abelese, ale nakonec se rozhodl pro zhudebnění anonymního textu Lacrimae Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého). Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů. Výrazně se také podílí na vizuální stránce produkcí Ensemble Damian, a to jak po stránce pohybové (rétorická barokní gestika), tak výtvarné (návrhy a výroba dekorací a rekvizit z papírmaše) ve spolupráci s kostýmní výtvarnicí Vendulou Johnovou. V roce 2009 obdržel za pořádání festivalu Baroko cenu Olomouckého kraje.
(Zdroj: ensembledamian.com)
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]