S Alžbětou Poláčkovou nejen o její nové Bystroušce

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Pěvecké umění by mělo v opeře vždy zůstat na prvním místě. Ovšem velmi důležitou roli hraje právě herectví, zjev i agentura a právě ony „známosti“. Úplně ideální je, když je vše dokonale vyváženo! Důležité je umět jít s kůží na trh, nebát se, umět přijmout kritiku, ale na druhé straně umět se ozvat, když s něčím nesouhlasím. V našem oboru se s úspěchy, ale právě i s neúspěchy, setkáváme dennodenně a je moc důležité vzít si z obojího motivaci pro další práci.

Co je pro vás důležité při rozhodování o tom, které další role budete zpívat? A odmítla jste nějakou?

Nejdůležitějším kritériem pro výběr rolí je vždy pěvecká stránka. Projdu si sama klavírní výtah, poslechnu nahrávky (pokud věc neznám), zkonzultuji s lidmi, kterým věřím. Měla jsem dosud štěstí na šéfy opery právě v Národním divadle, protože velká většina nabídek, které jsem dostala, byla šťastná. Pro pěvce je velmi důležité postupně se „prozpívávat“ rolemi, držet se svého oboru a „poslouchat“ svůj hlas. Velkou oporou mi byl vždy profesor René Tuček a posledních pět let spolupracuji opět se svou učitelkou zpěvu paní Veronikou Duchoslavovou, u které jsem začala zpívat na ZUŠ v deseti letech. Po porodu druhého dítěte jsem cítila, že bych potřebovala pravidelnou kontrolu a hlavně systematickou práci. Jsem ráda, že výsledky se dostavily.Jak důležité je pro vás rodinné zázemí?

Nedokážu si představit život pouze s pěveckou kariérou. Nikdo z nás neví, jak dlouho budeme „na výsluní“, jsme přece jenom loutkami hráčů, kteří o nás rozhodují. Beru svou práci velmi zodpovědně, ale vždy bude pro mě na prvním místě rodina.

Máte dvě děti – jak se vám daří skloubit nároky pěvecké profese s rolí matky?

Skloubit roli matky s rolí pěvkyně je někdy opravdu složité. Snažím se nic neošidit, často se tedy stává, že se musím záměrně nutit do odpočinku, abych to své tělo úplně nezničila. Nejtěžší jsou rána, kdy po opravdu těžkém představení nebo často po několika představeních za sebou zazvoní v půl sedmé budík. V tu chvíli mozek nefunguje a tělo odmítá spolupracovat. Po roli pěvkyně přichází role matky, připravit snídaně, svačiny, rozvézt do školy a školky. Kolem osmé se vracím domů, zkoušky v divadle jsou od deseti hodin, takže mám hodinu pro sebe, kterou si opravdu užívám. Naučila jsem se prostě stíhat víc věcí najednou a nedělat si hlavu z maličkostí.

Stíháte, ba užíváte si své neoperní aktivity – lyžování, cyklistiku?

Musím sice plánovat hodně dopředu, ale nikdy nezapomenu naplánovat si v diáři nějaký ten relax. Zrovna před týdnem jsem si odskočila s rodinou na víkend mezi zkouškami Lišky Bystroušky do rakouských Alp. Bylo nádherné počasí, tři metry sněhu, pro snowboard skvělé podmínky. Během dvou dnů jsem si krásně vyčistila hlavu. Nedávno jsem si vyzkoušela také kiteboarding a aktuálně si dělám řidičák na motorku. Zájmů mám opravdu hodně, jenom bych někdy potřebovala trochu nafouknout den…

Děkujeme za rozhovor a zlomte vaz!

Vizitka:
Alžběta Poláčková (1979) vystudovala zpěv na pražské Hudební fakultě Akademie múzických umění ve třídě profesora René Tučka. S velkým úspěchem se zúčastnila několika mezinárodních pěveckých soutěží. Mimo jiné získala první cenu a cenu Emy Destinnové v Londýně na soutěži Anglo Czechoslovak Trust a cenu Národního divadla v soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2002). Touto cenou jí bylo nabídnuto hostování v Národním divadle, kde nastudovala roli Zerliny (Mozart: Don Giovanni).

Od roku 2003 zde získala stálé angažmá. V Národním divadle nastudovala role, jako jsou Maria, Mariken a Soprán (Martinů: Hry o Marii), Kristina (Janáček: Věc Makropulos), Mozartova Pamina (Kouzelná flétna), Barbarina (Figarova svatba), Zerlina a donna Elvira (Don Giovanni), Komorná (Dvořák: Čert a Káča), Hostinská (Smetana: Tajemství), Mařenka (Smetana: Prodaná nevěsta), Giannetta (Donizetti: Nápoj lásky), Druhá žínka (Dvořák: Rusalka), Terinka (Dvořák: Jakobín), Mluvící kniha a Mořská panna (Ivanović: Čarokraj), Eurydika (Gluck: Orfeus a Eurydika) a Micaela (Bizet: Carmen).

V červnu 2011 vyvolala mimořádnou pozornost jako Lise v opeře Philipa Glasse Les Enfants terribles. Pro Severočeské divadlo v Ústí nad Labem nastudovala roli Marie v Bernsteinově West Side Story a roli Paminy pro Štátné divadlo v Košicích. V roce 2003 vystoupila na festivalu Smetanova mladá Litomyšl v roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě. V divadle Inspirace nastudovala Silvii v Mascagniho opeře Zanetto a roli Dívky v opeře Marka Ivanoviće Dívka a smrt.

V divadle Archa se podílela na projektu Danse macabre. Koncertně vystoupila například ve Vídni v rámci festivalu Musikerlebnis Mitteleuropa a v Krakově na Österreichische Europa-Tage. Dále spolupracuje s orchestrem Virtuosi di Praga, se zlínskou Filharmonií Bohuslava Martinů a dalšími. Dále zpívala sopránové party ve Stabat Mater Antonína Dvořáka a Giovanniho Battisty Pergolesiho. Vystupovala několikrát v rámci festivalu Pražské jaro.

V roce 2006 měla v rámci tohoto festivalu recitál – matiné. Spolu s ArteMiss triem natočila CD Dmitrije Šostakoviče Vokálně instrumentální suitu na slova Alexandra Bloka. Spolupracovala s řadou významných dirigentů, například s Jiřím Bělohlávkem, Asherem Fishem, Tomášem Netopilem, Oliverem Dohnányim, Ondrejem Lenárdem, Jakubem Hrůšou, Tomášem Hanusem.

(Zdroj: www.narodni-divadlo.cz)

www.alzbetapolackova.com

Foto Ilona Sochorová, Hana Smejkalová, archiv Alžběty Poláčkové, ND

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat