Sponzoři dají státním institucím v kultuře desítky milionů korun ročně

Největší částkou získanou od sponzorů, mecenášů či dárců dokážou ze státních kulturních institucí obohatit své rozpočty Národní divadlo a Česká filharmonie. První česká divadelní scéna má ročně ve svém rozpočtu asi 3,5 procenta takových peněz, což je asi 35 milionů korun. Česká filharmonie loni sponzoringem získala 23 miliony, přičemž hospodařila celkem s 300 miliony korun. Na třicítku těchto institucí ročně stát dává téměř kolem pěti miliard korun.

V letošním rozpočtu ministerstva kultury je suma na příspěvkové organizace 5,877 miliardy korun, z toho 3,7 miliardy je na provoz a miliarda směřuje na Program péče o národní kulturní poklad – tedy na rekonstrukce a novostavby jejich sídel.

Peníze, které si instituce samy najdou u sponzorů, pravděpodobně celkově nepřesáhnou sto milionů korun. K tomu, aby mohly získávat více a obecně volněji hospodařit, chybí zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. Vláda ho slibovala přijmout, ale pravděpodobně se tak do konce volebního období již nestane.

Národní divadlo i filharmonii podporují tradičně velké firmy – Škoda Auto České filharmonii pomáhá už od roku 1993. Vedle toho filharmoniky podporují i Česká spořitelna, ale také PPF, Nadace Agrofert a J&T Banka, která se věnuje ve velké míře také podpoře výtvarného umění financováním soukromých i státních projektů.

K organizacím, jimž se daří získat od sponzorů vyšší částky, patří ještě Národní galerie v Praze. Podle jejího ředitele Jiřího Fajta však tomu tak je až v několika posledních letech. Ve druhé polovině roku 2014 získala Národní galerie sponzorsky 1,8 milionu korun, v roce 2015 to bylo devět milionů a loni 18 milionů korun. Díky sponzorství Komerční banky Národní galerie již několik let nabízí dětem volný vstup do stálých expozic.

Mezi devětadvaceti státními divadly, galeriemi, muzei a dalšími institucemi jsou i takové, které nemají žádné sponzory. Je to třeba Památník národního písemnictví nebo Národní filmový archiv. Se sponzory nepočítá ani Národní památkový ústav – ten je ale ze všech příspěvkových organizací nejvýdělečnější a jeho zisky poslední léta stále rostou. V některých organizacích sponzorské příspěvky rok od roku silně kolísají – záleží to ale také na jejich aktuální aktivitě.

Například Národní knihovna poskytuje kvůli rekonstrukci Klementina již několik let své služby v provizoriu. „S ohledem na tento fakt je výše darů značně snížená. V roce 2016 to byly dary ve výši 153.054 korun, což je 0,4 procenta z rozpočtu. Šlo o účelové dary zejména na realizaci výstav či publikací,” řekla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková. Knihovna výpadek příjmů v oblasti darů a sponzoringu kompenzuje krátkodobými pronájmy Klementina na společenské nebo kulturní akce a pro filmové produkce. Výnosy z této oblasti činily loni více než sedm milionů korun.

Zavřené kvůli opravě je i Národní muzeum – přesto loni získalo sponzorské dary za zhruba 1,6 milionu korun. Rekonstrukce hlavní budovy ale muzeu také vydělává – za léta, kdy je pod lešením, získá muzeum za pronájem reklamní plochy 4,356 milionu korun. „Momentálně hledáme hlavního partnera pro její znovuotevření v roce 2018. Oba uvedené příjmy nepřesáhnou přibližně tři procenta rozpočtu instituce,” uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Finanční dary od různých sponzorů v celkové výši 1.454.059 korun se loni podařilo získat Moravské galerii v Brně. Suma činí 1,5 procenta z rozpočtu. V roce 2015 galerie touto cestou získala 884.000 korun (jedno procento z rozpočtu), v roce 2014 pouze 66.000 korun a v roce 2013 celkem 97.870 korun.

Ostatním organizacím se již tak vysoké příspěvky získávat nedaří – pokud o nich byli jejich zástupci ochotni hovořit. Zejména muzea pak ale do svých sbírek získávají věcné dary, které jim umožňují ušetřit peníze na nákup exponátů. Národní technické muzeum v roce 2015 dostalo od sponzorů něco přes půl milionu korun, ale věcné dary měly hodnotu 3,38 milionu korun. Loni dostalo Národní technické muzeum 590.000 korun a dary za více než milion; nezanedbatelná není ani sbírka na opravu historického kolotoče, který má Národní technické muzeum ve své správě – za oba zmíněné roky na ni získalo přes 1,6 milionu. Finanční a věcné dary tvoří kolem procenta rozpočtu muzea.

Sponzorské příspěvky pro Technické muzeum v Brně jsou nepravidelné a jejich objem se pohybuje mezi 30.000 a 130.000 korun ročně, to činí v posledních letech 0,03 až 0,14 procent z rozpočtu. Také v případě Muzea umění Olomouc hodnota darů dosahuje ročně řádově několik desítek tisíc korun a tyto dary jsou vždy spojené s konkrétními výstavními projekty.