Stylově rozmanitý, umělecky znamenitý. Podzimní festival duchovní hudby v Olomouci

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Podzimní festival duchovní hudby je již tradičním svátkem v Olomouci, který zaujímá význačné a respektované místo mezi českými a moravskými kulturními akcemi. Letos se konal již po dvaadvacáté, a to od 20. září do 10. října. Dramaturgická koncentrovanost festivalu na duchovní hudbu se tradičně odrážela i ve volbě sakrálních míst, která souvisí s duchovním životem města a kraje. Své překrásné interiéry nabídly celkem čtyři olomoucké svatostánky – dóm sv. Václava, chrám sv. Michala, chrám Panny Marie Sněžné a chrám sv. Mořice. Jeden z projektů se netradičně a prvně realizoval v kině Metropol. Jednalo se o filmovou vzpomínku na jednoho z významných koncertů minulých let, kdy pod vedením Stanislava Macury zazněla Sedmá symfonie Antona Brucknera. Macura byl spoluzakladatelem Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci, v jehož čele stál plných patnáct let a působil zde jako dramaturg a dirigent. Festival si díky němu získal značné renomé a zařadil se mezi respektované projekty své kategorie u nás. Program celého festivalu přinesl de facto hudbu pěti století a nabídl několik podob – velká vokálně instrumentální provedení, a cappella, recitál s mluveným slovem i zmíněné promítání záznamu z let minulých.

Zahájení festivalu se odehrálo v neděli 20. září v dómu sv. Václava. Program byl složený ze dvou skladeb diametrálně rozdílných ve svém poslání, náplni a závažnosti. Již předem bylo zřejmé velké očekávání především Polní mše Bohuslava Martinů s barytonistou Jiřím Přibylem, sólistou Moravského divadla Olomouc a držitelem Ceny Thálie, dále olomouckému publiku také důvěrně známé Moravské filharmonie Olomouc a Českého filharmonického sboru Brno (pouze mužské hlasy). Pod taktovkou dirigenta Stanislava Vavřínka skvěle plynula hudba komorní části filharmonie (dechové nástroje, bicí, klavír a harmonium), která doplňovala a doprovázela pěvecké výkony sólistů a sboru. Rovněž sólové vstupy jednotlivých nástrojů umocňovaly dojem z perfektního výkonu všech instrumentalistů. Zde je na místě vyzdvihnout výkon sekce trubek, na které byly kladeny velké nároky (hra v pianu, s dusítkem, unisono), klavírních meziher a rovněž velmi zajímavé zapojení meziher a doprovodu harmonia. Škoda jen, že z technického důvodu nemohlo být použito pravého harmonia, protože jeho zvuk a určitá organičnost jsou jedinečné. Jiří Přibyl svým projevem a prožitkem přednášených úryvků okamžitě nadchl k přesvědčení, že volba tohoto zpěváka byla správná pro jeho mladý a jasný hlas.

Jiří Přibyl - Podzimní festival duchovní hudby 2015 (foto archiv Musica Viva)
Jiří Přibyl – Podzimní festival duchovní hudby 2015 (foto archiv Musica Viva)

Jeho praxe z divadelního prostředí byla znát na sugestivním vyjádření sólové role – jedince, vojáka na stráži, který nesmí usnout, jeho prosby za klid a myšlenky na domov a mír. Sborové vstupy připomínající davy vojáků příjemně překvapily svou zřetelnou výslovností, ačkoliv sborové komentáře byly spíše tlumenější a temnější, avšak v některých dynamicky vypjatých místech se trošku textová zřetelnost ztrácela v důsledku akustiky chrámu. Celé dílo svou naléhavostí skrytou v samotné hudbě a pomocí textů dokonale pohltilo většinu přítomných, a jelikož její původ odrážel jistou autorovu reakci na začátek druhé světové války, použil v ní Martinů hudebně účelně vše, co připomíná válečné dění (početné bicí nástroje připomínající svou rytmizací vojenské pochody, trumpety ohlašující fanfáry a signály, sbor – neklidný dav, sólista – osamocený jedinec a podobně). Ačkoliv název skladby v sobě nese označení mše, jde o kantátu, dokonce o jedno z vrcholných děl české kantátové tvorby, a posluchači se v neděli mohli díky výborné interpretaci a umělcům přesvědčit o této skutečnosti.

Druhá půlka večera přinesla myšlenkové odlehčení v podobě Variací na Mozartovo téma Maxe Regera. Téma variací vycházelo z téměř notoricky známé klavírní sonáty A dur, proto bylo lehce zapamatovatelné. V průběhu osmi následujících variací bylo možné toto téma zaslechnout, jak je různě deformováno, někde se i dokonce vytratilo, ale ve spleti komplikované regerovské harmonie a důmyslné orchestrace vnímavý posluchač mohl nějaké úryvky postřehnout. Zpočátku téma zaznělo v líbezných dřevěných nástrojích, až dokonce připomínalo samotné Mozartovo zpracování pro dechové harmonie a zopakováno ve smyčcích. Vyvrcholením a závěrem všech osmi variací byla dvojitá fuga, což jen dokládá Regerovu mistrnost kontrapunktické práce a barvitou orchestraci. Zajímavé bylo umístění této skladby do chrámového prostoru, který díky svým akustickým možnostem dodal celému dílu ještě navíc velkou dávku duchovní hloubky.

Chrám sv. Michala byl místem, kde se odehrály dva znamenité koncerty s mimořádným nadšeným ohlasem návštěvníků těchto koncertů. Ve středu 30. září hostil festival známou osobnost, herce a moderátora Marka Ebena.

Marek Eben - Podzimní festival duchovní hudby 2015 (foto archiv Musica Viva)
Marek Eben – Podzimní festival duchovní hudby 2015 (foto archiv Musica Viva)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář