Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Zahajovací koncert ve znamení evropských ideálů

  1. 1
  2. 2
Zahajovací koncert sezóny Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK proběhl 21. září 2022 pod řízením šéfdirigenta Tomáše Braunera. Podle jeho slov zahajovací koncert „předurčí evropské téma celé sezóny“ orchestru v souvislosti s předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie. Spjatost Prahy s evropskými ideály vyjádřila dramaturgie koncertu v propojení orchestrem objednané skladby Jana Ryanta Dřízala (1986) Praga Arcana se symbolikou vyjádřenou v 9. symfonii Ludwiga van Beethovena, jejíž Óda na radost je od roku 1985 přijata jako hymna Evropské unie.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Óda na radost – Zahajovací koncert sezóny – Český filharmonický sbor, Sophia Brommer, Václava Krejčí Housková, Tomáš Brauner, Tomáš Juhás, Łukasz Konieczny, 21. září 2022, Rudolfinum (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK)
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Óda na radost – Zahajovací koncert sezóny – Český filharmonický sbor, Sophia Brommer, Václava Krejčí Housková, Tomáš Brauner, Tomáš Juhás, Łukasz Konieczny, 21. září 2022, Obecní dům (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK)

Jan Ryant Dřízal (*1986) patří k osobitým a úspěšným mladým českým autorům s širším mezinárodním školením. Tituly svých skladeb odkazuje k různým mimohudebním zdrojům a kontextům. To, mimo jiné, vypovídá o jeho potřebě širokého a hlubšího humanitního vzdělání. To může být u autorů přínosem, pokud se jim poznání podaří přetavit do organického uměleckého tvaru, nebo komplikujícím faktorem, který vyústí v intelektuální konceptualismus.

U Otomara Kvěcha na konzervatoři a Hanuše Bartoně na HAMU získal Jan Dřízal (jméno Ryant převzal z příjmení své matky) beze sporu solidní základ skladatelského řemesla, které rozvíjí osobitým způsobem i v závislosti na daném tématu. Zásadně upoutal pozornost vítěznou skladbou prvního ročníku skladatelské soutěže České filharmonie Kuře melancholik s premiérou v roce 2015 pod vedením Jiřího Bělohlávka. Skladba odkazuje k známé (i zfilmované) povídce naturalisty Karla Josefa Šlejhara pod stejným názvem. U skladby komise ocenila „tektonickou a formální soudržnost se skrytými překvapeními, barevnou představivost vyjádřenou suverénní, náročnou a krajní instrumentací, širokodechou harmonii, dramatické napětí, sdělnost, jednoznačnost a přímočarost výpovědi, podanou soudobým hudebním jazykem“. Samotný skladatel nechce omezovat a priori své výrazové prostředky. Jeho záměrem je, podle vlastních slov, vytvářet hudbu „organickou“. Z tohoto důvodu je také úspěšným autorem filmové hudby a hudby k činohře.

Jan Ryant Dřízal (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK)
Jan Ryant Dřízal (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK)

Zkomponovat skladbu, která by vyjádřila vrstevnatost pražské kultury, její paměti, je ambiciózním úkolem. Je obtížné se k ní vyjadřovat po jednom poslechu. Skladatel se rozhodl, podobně jako Umberto Eco v literatuře, pracovat se symboly a citacemi děl jednotlivých kultur a období spjatých významně v tomto případě s Prahou. Stejně jako u Eca (nebo v inspiraci následně i Pierra Bouleze) si pak v důsledku tvůrčí strategie mohou svoji vrstvu významů najít jak lidé v kultuře speciálně vzdělaní, tak neobeznámení, kteří dílo přijmou bezprostředně smyslově a intuitivně. I pro ně musí být (a v případě Dřízala je) z tohoto hlediska něčím přitažlivé. Je to ovšem velmi náročný úkol, má-li být kompozice skutečně „organická“ v hudebním smyslu slova tak, aby z ní mimohudební koncept místy netrčel.

Symbolika skladby pracuje nejen s hudebním materiálem dobových písní, ale i textů, přičemž tyto segmenty se vynořují z vlastního zpracování do doslovnosti a naopak. K jednotlivým částem autor přiřadil podtituly. Praga mystica/Mystická Praha má podtitul Caelestis Jerusalem/Nebeský Jerusalem, který odkazuje k záměru Karla IV. pojmout Prahu dispozičně založením klíčových církevních staveb do kříže jako „nebeský Jeruzalem.“ Dřízal v této části využil odkaz ke křesťanské středověké vánoční písni In natali Domino z Franusova kancionálu (1505) s incipitem textu „Z narození Páně se radují všichni andělé“ a (podle skladatele) šeptanou formuli alchymistů Visita Inferiora Terrae Rectificando Invenies Occultum Lapidem/V.I.T.R.I.O.L., v překladu Navštiv nitro země, očištěním najdeš skrytý kámen (míněno Kámen mudrců) – což nebylo slyšet. Podle slov autora v programu byla Praha schopna unést soužití křesťanství a hermetismu.

Skladba navazuje částí Praga Astrologica/Astrologická Praha s podtitulem Musica mundana/Hudba sfér. „Hudba sfér“ byla součástí středověké ontologie, kterou ukotvil ve svém díle na dlouhou dobu Boëthius (5.–6. století). Slyšitelná hudba (Musica humana) byla vnímána jako žádoucí smyslový projev tehdy, pokud byla v souladu s matematicky vyjádřitelnými harmonickými poměry, které se předpokládaly i pro „hudbu sfér“. Z této analogie čerpala i „musica humana“ svůj patos a postavení v rámci quadrivia vyšším matematických věd.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Óda na radost – Zahajovací koncert sezóny – Tomáš Brauner, 21. září 2022, Rudolfinum (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK)
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Óda na radost – Zahajovací koncert sezóny – Tomáš Brauner, 21. září 2022, Obecní dům (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK)

Skladatel orchestrálně zpracoval krásné pětihlasé moteto s odvážnými harmoniemi Jacoba Handla Galla z roku 1590 Mirabile Mysterium/Nádherné-zázračné mysterium. Instrumentace zdůrazňuje zvláštní harmonie v podivném znění, moteto lze obtížně identifikovat. Vzhledem k tématu autor připomíná odkaz Johannese Keplera, který v Praze formuloval dva ze tří tak zvaných Keplerových zákonů, a astronoma Rudolfa II Tycho de Brahe.

Praga alchymica/Alchymistická Praha s podtitulem Panta Rhei/Vše plyne (v programu zapsáno nepřesně Pantha Rei), je údajným výrokem Herakleita (6.–5. století před naším letopočtem), jehož myšlenku Dřízal vtěluje do plynoucí fugy a odkazuje k dílu alchymistů Edwarda Kellyho a Johna Dee, kteří se snažili ovládnout transmutaci hmoty i duše. Tato část si přes svou složitou barevnou impresivnost a myšlení v pásmech zachovává organičnost a vyznívá harmonicky.

Praga masonica/Praha zednářská s podtitulem Gnóthi seauton / Poznej sám sebe (řecký nápis v Delfách) začíná tajemně v nízké poloze a rezonanci, z níž se vynořuje sólo melodie trubky znázorňující (dle slov autora) vnitřní hlas hledající „Světlo Rozumu“ (odkaz na zednářskou píseň Finden Sie das Licht/Najdi Světlo). Trubka ústí do klasicizující tradiční melodie – snad z důvodu vyjádření zmíněného „Rozumu“. Ale nemá to být tak jednoduché. Sebepoznání se odehrává, stejně jako hudba, ve vlnách a cyklech. Autor v programu připomíná odkaz Ignáce Antonína Borna (1742–1791), který jako vědec a svobodný zednář působil v Čechách a přispěl k první „akademii věd“ u nás v letech 1773–1774.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Óda na radost – Zahajovací koncert sezóny – Český filharmonický sbor, 21. září 2022, Rudolfinum (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK)
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Óda na radost – Zahajovací koncert sezóny – Český filharmonický sbor, 21. září 2022, Obecní dům (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


4 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments