Štítek: Bedřich Smetana

Bedřich Smetana byl český skladatel, klavírista, dirigent, sbormistr, hudební pedagog a hudební kritik. Narodil se 2. března 1824 v Litomyšli, zemřel 12. května 1884 v Praze. Položil svou tvorbou základy moderní české hudby. Ovlivnil tehdejší hudební život a zásadně ovlivnil utváření novodobého domácího hudebního života.

Život a tvorba

Bedřich Smetana se narodil 2.3. 1824 v rodině pivovarníka sládku Františku Smetanovi (1777 – 1857) a Barboře roz. Lynkové (1791 – 1864) v Litomyšli. Rod otce pochází ze Sádové, matčin rod z Miletína. Ze tří manželství otce bude v rodině celkem 11 dětí (7 dalších zemřelo předčasně).

V letech 1828 – 1830 učil otec chlapce na housle, základy hry na klavír dává litomyšlský učitel Jan Chmelík.

Roku 1829 vstoupil do 1. třídy školy v Litomyšli. Při domácím koncertu hraje pětiletý hoch part prvních houslí v jednom z kvartetů Josepha Haydna.

V červeneci 1831 se Smetanovi stěhují do Jindřichova Hradce, kde si otec najal pivovar. Bedřich Smetana absolvuje 2. a 3. třídu “hlavní školy”, primu a částečně sekundu gymnázia. Dále se učí hudbě u regenschoriho Františka Ikavce.

Roku 1832 skládá Smetana svou první skladbu – Kvapík D dur pro klavír.

Otec Bedřicha Smetany kupuje roku 1835 statek v Růžkových Lhoticích, rodina se tam stěhuje. Bedřich kvůli špatným studijním výsledkům opakuje sekundu na gymnáziu v Jihlavě. Jeho učitelem hudby je zde Viktorin Maťocha.

V lednu 1836 má Bedřich na pololetním vysvědčení v Jihlavě má všechny známky nedostatečné. V září téhož roku nastupuje do gymnázia v Německém (Havlíčkově) Brodě znovu do primy společně s bratrem Antonínem. Otec mu zakazuje hudební produkce. Prospěch Smetana se zlepšuje.

O prázdninách v roce 1837 se Bedřich dále hudebně vzdělává u čechtického učitele Jana Syrového.

Roku 1839 si Bedřich doma vymůže přestup do Prahy. Místo studia na akademickém gymnáziu se však věnuje svobodnému životu a hudbě. Hudbu zde studuje u Jana Nepomuka Batky. Brzy nato, 13.5 1840 oznamuje řediteli gymnázia J. Jungmannovi, že opouští studia.

V létě téhož roku Smetana komponuje Louisinu polku Es dur (pro obdivovanou sestřenici), Jiřinkovou polku D dur a další menší skladby a 27.9. vystupuje na akademii v Čechticích poprvé jako klavírista s orchestrem.

V říjnu rozhodl otec, aby Bedřich dokončil gymnázium v Plzni pod dohledem bratrance prof. dr. Františka Smetany.

Smetana se 1842 v Plzni citově sbližuje s Kateřinou Kolářovou (1827 – 1859), kterou poznal už v Jindřichově Hradci – hrají spolu čtyřručně na klavír a Smetana u Kolářových bydlí. Komponuje polku Ze studentského života. Pokouší se též poprvé o instrumentaci – Galop bajadérek, Menuet.

Smetana hraje 5.7. 1843 v Plzni s houslistou Arnoštem Nesvatbou, poprvé o jeho klavírní hře píše novinová kritika. Za nedovolené vystoupení je mu zhoršena známka z chování, jinak je však jeho prospěch dostatečný. Studentský pobyt v Plzni zakončil 8.8. téhož roku.

Po roztržce s otcem odchází Smetana do Prahy věnovat se výhradně hudbě. Pro začátek dostává jen 20 zlatých. V Praze žije bez prostředků. Po Duu beze slov komponuje Vzpomínku na Plzeň – oboje věnuje Kateřině Kolářové. V prosinci dostává s pomocí přátel několik kompozičních lekcí od Josefa Proksche.

Na doporučení Jana Bedřicha Kittla získává Smetana 18.1. 1844 místo učitele hudby v rodině hraběte Thuna – plat 300 zlatých ročně. Dokončil kompozice osmi klavírních Bagatell a Impromptus, a píše další příležitostné skladby.

V létě 1845 zahajuje díky lepší finanční situaci soustavné soukromé studium skladby u Josefa Proksche v Praze (až do roku 1847).

Roku 1847 končí učitelské působení u Thunů a studium u Proksche. Pokouší se o koncertní dráhu v Plzni (s úspěchem) a v Chebu, kde se však setká s nezájmem publika. Zadlužuje se a ztrácí chuť komponovat.

Dne 23.3. 1848 píše v zoufalé situaci obdivovanému Franzi Lisztovi. Popíše svá hudební studia, k dopisu přiloží Šest charakteristických kusů a žádá o půjčku 400 zlatých. Liszt odpovídá – zaslané skladby se mu líbí, ale obnos půjčit nemůže. Jeho zájem o neznámého skladatele je však značný.

Pod jejich dojmem revolučních událostí 1848 Smetana komponuje Pochod studentských legií pražské university a Pochod Národní gardy či Píseň svobody podle Josefa Jiřího Kolára.

Téhož roku pomocí přátel otvírá Smetana vlastní hudební školu (v Praze na rohu Staroměstského náměstí a Železné ulice). Je zde úspěšný.

Dne 5.3. 1849 dokončil první vážnou orchestrální skladbu Slavnostní předehra D dur a 25.3. je Šest charakteristických kusů, op. 1 poprvé provedeno veřejně.

Dne 29.8. se Smetana oženil s Kateřinou Kolářovou u sv. Štěpána v Praze. Během téhož roku píše ke svatbě své žačky Marie Thunové cyklus tří svatebních scén.

V lednu 1850 se Smetanovi stěhují do nového bytu v ulici V Jámě, čp. 696. Na doporučení Josefa Proksche se Smetana stává osobním klavíristou bývalého císaře Ferdinanda V.

Dne 7.1.1851 se manželům Smetanovým narodila dcera Bedřiška. Projeví se u ní zřejmé hudební nadání, brzy však umírá. O rok později 26.2. 1852 se narodila druhá dcera Gabriela (v rodině zvaná Jelčinka) a 24.5. 1853 třetí dcera Žofie.

Smetana komponuje k poctě sňatku císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou Triumfální symfonii a zasílá ji do Vídně, neobdrží však odpověď.

Dne 9.7. 1854 zemřela dcera Gabriela.

Smetana 26.2. 1855 pořádá v Konviktě první samostatný orchestrální koncert – diriguje premiéru Triumfální symfonie a hraje svá i cizí klavírní díla.

Téhož roku 6.9. zemřela dcera Bedřiška. Pod dojmem této ztráty komponuje Smetana Trio g moll pro klavír, housle a violoncello. Trio mělo premiéru 3.12.

Během Lisztovy návštěvy 8.8.1855 v Praze přenechá klavírní virtuos Dreyschock Smetana nabídku na místo ředitele Filharmonické společnosti v Göteborgu ve Švédsku. Smetana tak 11.10. odjíždí do Göteborgu, cesta trvá pět dní. 23.10. zde má první koncert. Bude zde vyučovat, koncertovat a komponovat.

V létě 1858 se Smetana nevrací domů, pobývá s rodinou v lázních na švédském ostrově Särö. Také kreslí. Dokončuje zde symfonickou báseň Richard III. Dne 1.9. se Smetana vrací do Göteborgu a píše druhou symfonickou báseň – Valdštýnův tábor. Následující rok se však Smetana rozhodl kvůli vážné nemoci své ženy ukončit své působení v Göteborgu a v tento den pořádá koncert na rozloučenou. Leč, 19.4. manželka Kateřina umírá cestou domů v Drážďanech na plicní tuberkulózu.

V létě tráví Smetana prázdniny s dcerou Žofií u svého bratra Karla v Chlomku u Obříství. Z příbuzenstva švagrové Albertiny se zde Smetana setká s Betty (Barborou) Ferdinandiovou (1840 – 1908), se kterou se citově sblíží.

Z existenčních důvodů se Smetana rozhodl pro návrat do Švédska. Na cestu bere jako společníka Jana Rysa (z Chlomku). Komponuje na přání Betty Ferdinandiové Bettinu polku. Dále píše klavírní skicu Macbeth a čarodějnice.

Na začátku roku 1860 komponuje Smetana symfonickou báseň Hakon Jarl a na výzvu dr. Ludevíta Procházky uvažuje o kompozici sborů na české texty. Vzniká první verze Písně české na slova Jana z Hvězdy.

Dne 10.7. se žení s Betty Ferdinandiovou v Obříství. Následují prázdniny na Lamberku a svatební cesta do Kamýku u Litoměřic. V září se Smetana již po popáté vrací do Göteborgu; nyní s ním přijíždí i Betty. Pod dojmem zpráv o oživení kulturního života v Praze a o přípravách k založení samostatného českého divadla se Smetana rozhodne roku 1861 k návratu do Prahy. Následuje několik koncertů na rozloučenou se Švédskem. Smetana se 19.5. vrací do Prahy, kde se 25.9. narodila dcera Zdenka (pro Smetana pátá, pro Bettinu první).

V únoru 1862 Smetana získává od Karla Sabiny libreto ke své první opeře Braniboři v Čechách. Názorově se rozchází s F. L. Riegrem v pohledu na povahu a budoucnost české národní hudby. Na jaře podniká poslední krátkou cestu do Göteborgu kvůli vyrovnání dluhu za pražský koncert.

Časopis Slavoj uveřejňuje 1.10. článek O našich koncertech, kde Smetana kriticky hodnotí hudební život v Praze, navrhuje založit abonentní koncerty a předkládá jasný dramaturgický záměr provádět díla skladatelů mnoha různých národů a zvláště autorů slovanských. Na konci roku Smetana komponuje Branibory v Čechách.

Smetana je 28.1.1863 zvolen na přípravné schůzi Umělecké besedy Smetana zvolen do čela hudební skupiny. Dne 23.4. dokončil partituru Braniborů v Čechách do soutěže hraběte Harracha. 5.7. Karel Sabina posílá Smetanovi libreto ke komické opeře, Smetany se bude jmenovat Prodaná nevěsta.

Z existenční nutnosti Smetana téhož roku otevírá znovu hudební školu, společně s přítelem, skladatelem a sbormistrem Ferdinandem Hellerem, v Lažanského paláci, kam se s rodinou přestěhoval. Dne 30.10. se stává sbormistrem Hlaholu. V této funkci byl až do roku 1865.

V Národních listech postupně vychází 73 Smetanových kritických článků o opeře v Praze. Smetana především poukazuje na jednostranný repertoár. V dalších fejetonech ze zastává české tvorby.

V roce 1865 Smetana začíná komponovat operu Dalibor a následujícího roku 5.1. 1866 se koná premiéra Braniborů v Čechách v Prozatímním divadle. Smetana za operu získává první cenu hraběte Harracha (před Pokladem Ad. Pozděny a Horymírovým skokem J. N. Maýra). 30.5. se uskutečnila premiéra Prodané nevěsty v Prozatímním divadle a 13.9. se stává Smetana kapelníkem Prozatímního divadla (s platem 1200 zlatých ročně). Jako první diriguje 28.9. Weberova Čarostřelce.

V den položení základního kamene Národního divadla 16.5. 1868 poklepal po F. Palackém Smetana se slovy: “V hudbě život Čechů!” Večer v Novoměstském divadle zazněla premiéra Dalibora. Před ní se hraje Slavnostní předehra C dur.

V srpnu 1869 Smetana začíná komponovat operu Libuše. Premiéru bude mít až za devět let – Smetana dílo určil až k otevření Národního divadla.

V srpnu 1874 se objevují první příznaky sluchové choroby BS. Stav se rychle zhoršuje, 7.9. na příkaz lékaře žádá Smetana o zproštění povinností v divadle. Divadelní družstvo přizná Smetanovi penzi 1200 zlatých ročně. V září začíná komponovat symfonickou báseň Vyšehrad. Oboustranná ztráta sluchu na skladatele doléhá 20.10. Navzdory krutému zdravotnímu stavu dokončuje 18.11. symfonickou báseň Vyšehrad. O dva dny později začíná komponovat Vltavu.

Mezi Smetanou a jeho ženou Betty se prohlubuje odcizení. Dne 3.6. 1876 se Smetana definitivně rozchází s Betty; odjíždí z Prahy do Jabkenic k rodině Schwarzových. Zde začíná komponovat smyčcový kvartet Z mého života. V Jabkenicích 16.6. 1877. Ztratil poslední zbytky sluchových vjemů. V létě pracuje na nové úpravě Dvou vdov a obdržel též od E. Krásnohorské libreto k opeře Tajemství. Partituru dokončil 31.5. a předehru přidal 15.7. 1878. Premiéra se konala 18.9. v Novém českém divadle.

Smetana 9.3. 1879 dokončil partituru symfonické básně Blaník a tím i završil cyklus symfonických básní Má vlast.

Národní divadlo je 18.11.1883 po požáru znovu otevřeno Libuší.

Smetana naposledy komponuje 25.2. 1884. Choroba však přechází do kritického stadia a 22.4. je Smetana převezen do Prahy do ústavu pro choromyslné, kde 12.5. umírá. O několik dní později 15.5. má pohřeb na Vyšehradě.

Zajímavosti

Spory o to, jestli Bedřich Smetana trpěl syfilidou, začaly ve dvacátých letech dvacátého století. Část odborníků se přikláněla k diagnóze syfilis, jiní spíše k diagnóze demence způsobené kornatěním tepen v mozku.

Dnes je těžké odborně rozhodnout, protože se nedochoval mozek, který byl při pitvě Smetanovi vyjmut. Ztratil se i jeho chorobopis.

V roce 1987 musel být hrob Bedřicha Smetany na Vyšehradě otevřen, protože do hrobky pronikala vlhkost. Rodina dala souhlas k ohledání, které vedl Emanuel Vlček, zkušený odborník, který zkoumal pozůstatky mnoha historických osobností.

Profesor Vlček se na základě rozboru ostatků přiklonil k názoru, že hudebník trpěl progresivní paralýzou. Využil k tomu i moderní test na protilátky, kterými lidský imunitní systém reaguje na přítomnost bakterií syfilidy. Test přítomnost bakterií této pohlavní nemoci ve Smetanově těle prokázal.

Jiný člen odborného týmu, stomatochirurg Jiří Ramba, pozvaný i na středeční seminář, však má jiný názor. Už dříve jej popsal i ve své knize Slavné české lebky.

Galerie

Literatura

BERKOVEC, Jiří. Tematický katalog skladeb Bedřicha Smetany. Strojopis (Praha 1999, Dílo a život Bedřicha Smetany 7).
BUDIŠ, Ratibor a Věra KAFKOVÁ. Bedřich Smetana: výběrová bibliografie. Praha: Kniha, 1963.
MOJŽÍŠOVÁ, Olga a Milan POSPÍŠIL. Bedřich Smetana a jeho korespondence: Bedřich Smetana and his correspondence. Praha: Národní muzeum, 2011. ISBN 978-80-7036-306-5.
ŠTĚDROŇ, Bohumír, Zdenko NOVÁČEK a Gracian ČERNUŠÁK (eds.). Československý hudební slovník osob a institucí. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963 (heslo Bedřich Smetana).
TEIGE, Karel. Příspěvky k životopisu a umělecké činnosti Mistra Bedřicha Smetany 1-2. Praha: Fr. A. Urbánek, 1893 (I), 1896 (II). 155 s.
Grove’s Dictionary of Music and Musicians, vol. IV, New York 1945, s. 785–790.

CLAPHAM, John. Smetana. (Master Musician). London / New York : J M Dent & Sons Ltd, 1972. ISBN 978-0-460-03133-3. (anglicky)
HOLZKNECHT, Václav. Bedřich Smetana: život a dílo. 2., rozš. a upr. vyd. Praha: Panton, 1984.
HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu. 1. vyd. Praha : Jan Laichter, 1901. 150 s.
KRAUS, Arnošt Vilém. Smetana v Göteborgu. Praha: J. Otto, 1925.
LARGE, Brian. Smetana. London: Gerald Duckworth & Co Ltd, 1970. 496 s. ISBN 978-0-7156-0512-7. (anglicky)
NEJEDLÝ, Zdeněk. Bedřich Smetana 1-7. 1 / 2. vyd. Praha: Orbis, 1924–33 / 1950–54.
SÉQUARDTOVÁ, Hana. Bedřich Smetana. Praha: Editio Supraphon, 1988. 236 s.
ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci: průvodce. Praha: Supraphon, 1983.
TEICHMAN, Josef. Bedřich Smetana: život a dílo. Praha: Orbis, 1944.
VLČEK, Emanuel. Bedřich Smetana: fyzická osobnost a hluchota. Praha: Vesmír, 2001. 94 s. ISBN 80-85977-46-X.