Cyrano de Bergerac: Brněnský balet má velký příběh
S novou premiérou, kterou balet Národního divadla Brno představil jako svou letošní první novinku, přichází na scénu velký příběh světové literatury v taneční podobě. Je…
Georg Friedrich Händel, narozen 23. 2. 1685 v Halle, zemřel 14. 4. 1759 v Londýně, německý hudební skladatel období baroka. Většinu svého života působil v Londýně a proslavil se obzvláště svou operní a oratorní tvorbou.
Georg Friedrich Händel byl synem Georga Händela, lékaře působícího ve službách saského vévody, a Dorothey Taustové, dcery pastora. Händelův otec na výrazný hudební talent svého syna, který se začal projevovat již brzy v dětství, zpočátku nahlížel s určitou skepsí. Původně pro něj zamýšlel povolání právníka. I přesto Georga Friedricha nakonec na doporučení saského vévody poslal do učení k Friedrichu Zachowi, varhaníkovi v Liebfrauenkirche v Halle.
U něj Händel kolem roku 1695 začal studovat hru na varhany, cembalo a kompozici. Zřejmě aby splnil přání svého otce, započal Händel roku 1702 studium práv v Halle. Nicméně ještě stejného roku získal post varhaníka v místním kalvinistickém dómu a rok poté se v hamburské Gänsemarkt-Oper stal druhým houslistou a později cembalistou. V Hamburku se také seznámil s hudebním skladatelem a teoretikem Johannem Matthessonem, zkomponoval a provedl své první dvě opery Almira a Nero (1705).
Pro směřování Händelovy hudební dráhy byla klíčová jeho cesta po Itálii mezi léty 1706-1710. Händel zde navštívil důležitá hudební centra a navázal cenné kontakty. Obzvláště velkými úspěchy byla provedení opery Rodrigo ve Florencii (1707) a oratoria La resurrezione v Římě (1708).
Dalším Händelovým působištěm byl hannoverský dvůr, kde mezi léty 1710-1713 zastával funkci cembalisty a později kapelníka. Velkorysé pracovní podmínky umožňovaly Händelovi také cestovat, a tak roku 1710 poprvé navštívil Londýn. Již v následujícím roce se zde uskutečnila nesmírně úspěšná premiéra jeho Rinalda, vůbec první italské opery zkomponované pro Londýn.
Svou druhou návštěvu Londýna Händel podnikl na podzim 1712, a přestože původně hannoverskému kurfiřtovi slíbil, že se nezdrží déle, usadil se tam nakonec natrvalo.
Následovala kompozice dalších oper a roku 1719 byl Händel pověřen vedením Royal Academy of Music, organizace založené skupinou aristokratů za účelem prosazení italské opery v Londýně. Händelova činnost byla s touto organizací spjatá až do jejího zavření roku 1728.
Obzvláště velký úspěch sklidil svými operami Giulio Caesare in Egitto (1724), Tamerlano a Rodelinda (1725). Zásluhu na něm bezesporu měli hvězdní pěvci jako kastrát Senesino, sopranistka Francesca Cuzzoni a tenor Francesco Borosini, které se Händelovi podařilo získat do Londýna.
V operním podnikání pokračoval Händel i po uzavření Royal Academy of Music roku 1728, tentokrát v Haymarket Theatre. Klíčovou událostí v této souvislosti bylo provedení oratoria Esther (1732). Tento úspěch přivedl Händela k tomu, že se postupně čím dál tím víc odkláněl od operní tvorby a zaměřoval na kompozici oratorií (svou poslední operu zkomponoval roku 1741). Jeho nejproslulejší oratorium Mesiáš bylo roku 1742 s obrovským ohlasem provedeno v Dublinu.
I přes postupně chátrající zdraví v pozdější fázi kariéry a ztrátu zraku Händel neústupně pokračoval ve své intenzivní umělecké činnosti. V posledních letech jej v ní podporoval jeho žák John Christopher Smith junior.
Händel zemřel 14. dubna 1759 ve svém domě v Londýně. Jeho pohřbu 20. dubna ve Westminster Abbey se údajně zúčastnilo kolem 3000 lidí.
Händel patřil k nejvýznamnějším skladatelům období baroka a jednomu z prvních hudebníků vůbec, jejichž činnost nebyla vázána na jakoukoli církevní či dvorskou instituci. V jeho hudební řeči vynikající neobyčejně nápaditou a působivou melodickou invencí je silně patrný vliv jak jeho raného školení v oblasti luteránské duchovní hudby, tak syntézy hlavních evropských hudebních stylů jeho doby. Händelovo dílo je neobyčejně rozsáhlé a zahrnuje téměř všechny tehdy obvyklé hudební žánry.
Z oblasti orchestrální hudby stojí bezesporu za zmínku Vodní hudba (HWV 349) zkomponovaná roku 1717 k příležitosti koncertu na Temži pro krále Jiřího I. a jeho společnost. Ta u krále údajně vzbudila takový ohlas, že musela být provedena hned třikrát. Neméně slavná je Hudba k ohňostroji (HWV 351), která vznikla roku 1749 na objednávku krále Jiřího II. k příležitosti oslav Cášského míru.
Opera seria je spolu s oratoriem nejdůležitějším hudebním žánrem v Händelově tvorbě. Celkem složil 42 oper, z nichž tři nejstarší jsou ztracené. Úspěšné provedení Rinalda roku 1711 bylo jak klíčovou událostí londýnského hudebního života, tak i zásadním mezníkem v Händelově kariéře. Pro pozitivní ohlas u publika byla v danou sezónu opakována patnáctkrát.
Přibližně kolem roku 1739 začal Händel svou pozornost od opery obracet výhradně na anglické oratorium. Vycházeje z italského oratoria v kombinaci s anglickými vzory dal tímto vznik nové a samostatné tradici anglického oratoria. Obzvláště Samson, Juda Makabejský a Mesiáš byly za Händelova života tak oblíbenými díly, že se již tehdy staly pevnou součástí koncertního repertoáru. Zejména poslední ze jmenovaných děl mělo klíčový význam, neboť jeho velice úspěšná premiéra v Dublinu mu po několika nezdarech v operním podnikání z předchozích let znovu dodala odvahu a směr v tvůrčí činnosti.
V následujících letech v postní době pořádal v londýnském Covent Garden Theatre řadu koncertů, při kterých zaznívala téměř výhradně oratoria. Händelův kreativní proces a umělecké “zmrtvýchvstání” při kompozici Mesiáše, který vznikl za pouhé tři týdny, líčí barvitě Stefan Zweig ve svých Hvězdných hodinách lidstva.
Händel patřil v Anglii již v posledním desetiletí svého života ke “klasickým autorům”. Obzvláště pravidelné uvádění jeho oratorií přispělo ke kanonizaci jeho děl v 19. století a jejich prosazení i mimo Anglii.
Jedno z mnohých center pěstování Händelovy hudby v 19. století se nacházelo i v Čechách, a to konkrétně v Náměšti nad Oslavou, sídle rodiny Haugwitzů. Händel patřil k nejoblíbenějším skladatelům Jindřicha Viléma Haugwitze. Kromě uvádění jeho hudby také nakupoval edice jeho skladeb a sám překládal libreta k jeho dílům. Jen roku 1837 bylo v Náměšti nad Oslavou provedeno 12 různých Händelových oratorií.
Georg Friedrich Händel velice často a ve všech hudebních žánrech znovu zpracovával svůj starší hudební materiál i ten jiných skladatelů. Pravděpodobně i kvůli tomu, že u žádného ze skladatelů jeho doby se tzv. hudební parodie nebo borrowing neobjevuje v podobné intenzitě, je tento fenomén již od 19. století jednou z kontroverzí Händelovského výzkumu. Pohledy na tuto problematiku se pohybují od odsuzování této praxe jakožto plagiátorství až k obhajobě jeho “svobodného génia”.
Dixit Dominus, 1707
„Utrechtské“ Te Deum, 1713
Il trionfo del Tempo e del Disinganno, 1707
La resurrezione, 1708
Esther, 1718, 1732
Saul, 1738
Messiah, 1741
Rodrigo, 1707
Agrippina, 1709
Rinaldo, 1710
Radamisto, 1720
Giulio Cesare in Egitto, 1724
Tamerlano, 1724
Rodelinda, 1725
Orlando, 1733
Ariodane, 1735
Alcina, 1735
Aci, Galatea e Polifemo, 1708
Zadok the Priest, 1727
Vodní hudba, 1717
Hudba k ohňostroji, 1749
Water Music, The English Concert (Trevor Pinnock), Archiv Production 1983.
Susanna, Lorraine Hunt, Drew Minter, Jennifer Lane, Jeffrey Thomas, David Thomas; Philharmonia Baroque Orchestra (Nicholas McGegan), Harmonia Mundi 1990.
The Musick for the Royal Fireworks, Ensemble Zefiro (Alfredo Bernardini), Arcana 2008.
Organ concertos Op. 7, Academy of Ancient Music (Richard Egarr), Harmonia Mundi 2009.
Coronation Anthems, The Sixteen (Harry Christophers), Coro 2009.
Utrecht Te Deum, Utrecht Jubilate, Netherlands Bach Society (Jos van Veldhoven), Channel Classics 2010.
Bach: Magnificat – Handel: Dixit Dominus, Vox Luminis (Lionel Meunier), Alpha Classics 2017.
Italian Cantatas, Sabine Devielhe, Lea Desandre, Le Concert d’Astrée (Emmanuelle Haïm), Erato 2018.
Italian Cantatas Vols. 1-7, La Risonanza (Fabio Bonizzoni), Glossa 2006-2019.
Concerti grossi Op. 6, Akademie für Alte Musik Berlin (Bernhard Forck), Pentatone 2019.
Concerti grossi Op. 3, Akademie für Alte Musik Berlin (Georg Kallweit), Pentatone 2020.
Agrippina, Joyce DiDonato, Elsa Benoit, Luca Pisaroni, Franco Fagioli, Jakub Józef Orliński, Andrea Mastroni , Carlo Vistoli, Biagio Pizzuti, Marie-Nicole Lemieux, Il Pomo d’Oro (Maxim Emelyanychev), Erato 2020.
Messiah, Julia Doyle, Tim Mead, Thomas Hobbs, Roderick Williams, RIAS Kammerchor Berlin, Akademie für Alte Musik Berlin (Justin Doyle), Pentatone 2020.
Hallische Händel-Ausgabe. Kritische Gesamt-Ausgabe im Auftrage der Georg-Friedrich-Händel-Gesellschaft in Halle/Saale (ed.), 5 Sérií, Suppl.: I: Oratorien und große Kantaten, II: Opern, III: Kirchenmusik, IV: Instrumentalmusik, V: Kleinere Gesangswerke, Suppl., 1955–.
Hudba G. F. Händela na IMSLP.
Zweig, Stefan: „Zmrtvýchvstání Georga Friedricha Händela“, in: Hvězdné hodiny lidstva. Německý originál „Georg Friedrich Händels Auferstehung“, in: Sternstunden der Menschheit, 1927
Klepal, Boris: „Vítězství, rvačky, bankroty. Händel a jeho operní zápasy v Londýně“, in: Reflexe: Opera!, Český rozhlas Vltava, 11. 5. 2019.
„Great Composers: Georg Friedrich Händel“, in: Auf den Spuren großer Komponisten, ZDF, 17. 12. 2020.
Hogwood, Christopher: Georg Friedrich Händel, Praha 2015.
Polka, Pavel: Triumf času a pravdy: vyprávění o životě a dědictví hudebního skladatele Georga Friedricha Händela, Praha 1991.
Rolland, Romain: Händel. Překlad Stanislav Hanuš, Praha 1927.
Marx, Hans Joachim (ed.): Das Händel-Handbuch, 6 sv. , Laaber 2008-2012.
G. F. Häsndel na Opeře Plus.
Georg Friedrich Händel Gesellschaft (Mezinárodní Händlova společnost).
Hicks, Anthony: “Handel [Händel, Hendel], George Frideric”, in: Grove Music Online.
Hilscher, Elisabeth Theresia: “Händel, Georg Friedrich”, in: Oesterreichisches Musiklexikon online.
Marx, Hans Joachim: “Händel, Georg Friedrich”, in: MGG Online.
“Georg Friedrich Händel”, in: Český rozhlas D-dur.
Náměšť nad Oslavou. Hudební historie zámku.
(Autorem textu je Anna Czerninová)
S novou premiérou, kterou balet Národního divadla Brno představil jako svou letošní první novinku, přichází na scénu velký příběh světové literatury v taneční podobě. Je…
Od roku 2019 uděluje festival Oltner Tanztage cenu pro mladé choreografy Newcomer, která je dokonce honorovaná částkou 5 000 franků. Přihlásit se mohou mladí tvůrci…
Že měli skladatelé jako W. A. Mozart, C. M. von Weber či A. P. Borodin zvláštní zvyky a potřeby při komponování, jsme se dověděli již…
Přinášíme vám další část vyprávění o slavných skladatelích z dosud nepublikované knihy Přemysla Pražáka (1908-1966), nazvané „…a jako člověk“. V dnešním díle autor pokračuje v…
Bezohledná, ambiciózní, krutá a dominantní je Agrippina, hlavní postava příštího přenosu z Metropolitní opery. Prověřené dílo Georga Friedricha Händela vypráví o nezkrotné touze po moci,…
Pražský barokní orchestr Collegium 1704 dnes uvede novou sezonu oratoriem Georga Friedricha Händela La Resurrezione (Vzkříšení). Role Anděla se ujme mezinárodně uznávaná ruská sopranistka Julija…
Dirigent, sbormistr a pedagog Roman Válek (nar. 1963), rodák ze Zlína, ukončil studium Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (obor dirigování) v roce 1991. Poté…
Choreografka, taneční historička a badatelka prof. Helena Kazárová, Ph.D. má za sebou rušné umělecké léto, během něhož představila několik zajímavých projektů. Následující rozhovor je jakýmsi…
Starozákonní příběh o izraelském králi Saulovi a mladém, statečném Davidovi ožije již dnes v jízdárně Louckého kláštera ve Znojmě. Scénické provedení oratoria Saul od Georga…
Již 15. ročník Hudebního festivalu Znojmo připomene ve dnech 11. až 28. července hudbu skladatelů na královských dvorech a oslaví pád železné opony. Zlatým hřebem…
Český barokní orchestr Collegium 1704 koncertoval pod vedením Václava Lukse tento týden s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou třikrát ve Francii, jednou v Caen a dvakrát ve…
V sobotu 13. dubna 2019 jsme v saských Drážďanech, v okázalém prostoru Semperoper, zhlédli jedinečné představení Händelova Julia Caesara v Egyptě, opery z období vrcholného…
Před 260 lety, 14. dubna 1759, zemřel v Londýně Georg Friedrich Händel, jedna z vrcholných osobností barokní hudby a jeden z nejplodnějších skladatelů všech dob.…
Na Andrease Scholla, či na „Krále Scholla“, jak mu přezdívá francouzský Le Monde, jsme si v našem hlavním městě museli počkat. Už před časem, kdy…
Po úspěšných a mezinárodně uznávaných nahrávkách Bachovy Mše h moll, Zelenkovy Missa Divi Xaverii mezi dalšími, připravuje Collegium 1704 vůbec první českou kompletní nahrávku Mesiáše,…
Operní kukátko (142). Týden od 23. do 29. dubna 2018. V dnešním vydání najdete: Francesca da Rimini v Teatro alla Scala. Ullmannův Rozbitý džbán a…
Operní kukátko (140). Týden od 9. do 15. dubna 2018. V dnešním vydání najdete: Nová sezona v Komische Oper Berlin. Don Pasquale v Teatro alla…
Filharmonie v Hradci Králové má ve svém sále konečně varhany. Čtrnáctileté úsilí je korunováno, nástroj postaven; už je na svém místě a dolaďují se poslední…
Operní kukátko (130). Týden od 29. ledna do 4. února 2018. V dnešním vydání najdete: Bohatá operní nabídka festivalu Smetanova Litomyšl 2018. Císař Atlantidy v…
Hudba Plus Petra Vebera (14) - vybraná témata uplynulých dní s nadhledem a v souvislostech: Když se sejdou Bach a Händel. Na okraj činoherní premiéry…