Znovu Bertramka aneb Naše (?) ostuda
V Týdeníku Rozhlas jsem si přečetl článek hudebního publicisty Petra Vebera. Zpracoval v něm v rubrice „Téma“ různé postřehy pod názvem „Mozartova Praha v roce…
Mozart, Wolfgang Amadeus (* 27. ledna 1756, Salzburg, † 5. prosince 1791, Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, klavírní virtuos a jeden z předních reprezentantů klasicistní hudby. Patří mezi nejslavnější a nejhranější skladatele klasické hudby vůbec.
Wolfgang Amadeus Mozart se narodil v rodině houslisty a hudebního skladatele Leopolda Mozarta a jeho manželky Anny Marie, rozené Pertl, jako nejmladší ze sedmi dětí. Při křtu dostal jméno Joannes Chrysostomus Wolfgangus Teophilus.
Hudební i všeobecné vzdělání získal stejně jako jeho hudebně nadaná sestra Marie Anna (zvaná Nannerl) u otce, jenž působil jako dvorní hudebních ve službách salcburského knížete-arcibiskupa Zikmunda Kryštofa ze Schrattenbachu a byl též autorem oceňované houslové školy.
Již od raného věku se u Mozarta projevoval velký hudební talent. Velmi brzy začal hrát na klavír a na housle a od pěti let se věnoval také skladbě. Celá rodina podnikla několik cest do zahraničí, při nichž Leopold Mozart své děti představoval jako zázračné talenty.
Po krátké cestě do Mnichova, Vídně, kde vystoupili před císařským dvorem, a Prešpurku (Bratislavy) v roce 1762 následovalo v letech 1763 až 1766 rozsáhlé turné po zemích západní Evropy. Při něm navštívili německé země, Nizozemí, Francii, Anglii či Švýcarsko. V Londýně se mladý Mozart seznámil s Johannem Christianem Bachem, který se stal jeho učitelem klavíru. Již roku 1767 následovala další cesta do Vídně.
V roce 1769 získal místo v kapele salcburského arcibiskupského dvora a hned poté (1769–1772) se vydal na několik cest do Itálie, tentokrát již pouze s otcem. Další větší cestu podnikl do Itálie, tentokrát již jen s otcem. Na objednávku zde zkomponoval také své první opery seria Mitridate, re di Ponto a Lucio Silla. Během první italské cesty také studoval u proslulého Padre Martiniho, stal se členem Akademie v Bologni a v Římě mu papež udělil Řád zlaté ostruhy.
Zásadní změnu však mezitím přineslo úmrtí arcibiskupa Schrattenbacha († 16. 12. 1771), neboť tím skončilo velkorysé období dlouhé nepřítomnosti Mozartových ve dvorské službě. Nový arcibiskup Hieronymus Franz de Paula Josef, hrabě Colloredo z Waldsee a Melsu, projevoval pro požadavky Leopolda Mozarta a jeho syna mnohem méně pochopení a vyžadoval plnění povinností v dvorní hudbě. Po návratu z Itálie tedy Wolfgang Amadeus Mozart působil v Salzburgu. V roce 1775 byla v Mnichově provedena jeho opera buffa La finta giardiniera a téhož roku zazněla v Salzburgu opera seria Il re pastore.
Své místo u dvora opustil v roce 1777 a vydal se na další cestu po západní Evropě, tentokrát pouze se svou matkou. Po návštěvě několika německých měst usiloval o zaměstnání u dvora v Mannheimu, kde působil proslulý dvorní orchestr. Tento cíl se mu sice nepodařil, navázal zde však přátelské styky s řadou významných hudebníků a seznámil se také s rodinou Weberových, u nichž bydlel a ze které pocházela také jeho budoucí manželka Constanze.
Poté odcestoval do Paříže, kde dále komponoval a koncertoval. Jeho matka se zde však nakazila tyfovou horečkou a zemřela. Když se roku 1779 vrátil do Salzburgu, dostal na přímluvu místo varhaníka. Dlouhodobá nespokojenost však vedla k tomu, že během vídeňského pobytu dvora v roce 1781 službu u arcibiskupa bez řádného uvolnění opustil a usadil se trvale v císařském sídelním městě Vídni.
V roce 1781 došlo v Mnichově k úspěšné premiéře opery Idomeneo. Ve Vídni se mezitím stal velmi známým a rozvinul zde bohatou kompoziční i koncertní činnost. Navázal zde také důležitou a dlouhodobou spolupráci s Lorenzem da Ponte. Da Ponte byl novým císařským básníkem po Pietru Metastasiovi a s Mozartem jej spojilo jak přátelství, tak i hluboké tvůrčí porozumění, o čemž svědčí libreta jejich společných oper.
Následujícího roku ve Vídni zazněla premiéra singspielu Únos ze serailu a jen o několik týdnů později se 4. srpna oženil s Constanze Weberovou. Vedle toho během vídeňského působení zkomponoval řadu klavírních koncertů, které uváděl při svých akademiích.
Roku 1786 byly uvedeny singspiel Divadelní ředitel a opera buffa Figarova svatba, jejíž přijetí ve Vídni nenaplnilo očekávání. Nadšení však opera vzbudila v Praze, kam byl Mozart také později pozván, čímž započala významná kapitola jeho života (blíže viz Skladatel a Česko).
V následujícím roce na objednávku pražského Nosticova divadla napsal a uvedl operu (dramma giocoso) Don Giovanni. Současně byl císařem Josefem II. jmenován dvorním komorním skladatelem s ročním platem 800 zlatých.
Roku 1789 podnikl cestu do Drážďan, Lipska a Berlína, 1790 pak uskutečnil koncertní cestu po německých městech, jako např. Frankfurt nad Mohanem, Mannheim či Mnichov. V témže roce byla ve Vídni uvedena premiéra opery buffy Cosi fan tutte. Ve stejné době Mozart také nově instrumentoval Händelova oratoria.
Roku 1791 byla v rámci oslav korunovace Leopolda II. českým králem v Praze uvedena opera La clemenza di Tito. Jen o několik týdnů později pak ve Vídni došlo k uvedení poslední opery Kouzelná flétna. Objednávka na Requiem již zůstala nedokončena, neboť 5. prosince téhož roku Mozart zemřel. Byl pohřben do společného chudinského hrobu, přesné místo dnes tedy není známo.
Z jeho manželství s Constanze se narodilo šest dětí. Dospělosti se však dožili jen druhý Carl Thomas (1784–1858) a nejmladší Franz Xaver Wolfgang (1791–1844), jenž zemřel v Karlových Varech, kde je také pochován.
Wolfgang Amadeus Mozart byl mimořádně plodným a invenčním skladatelem. Za svůj krátký život napsal více než 600 skladeb. Vyznačoval se mimořádnou pracovitostí a výkonností a jeho precizní představa se projevovala tím, že partitury psal rovnou na čisto.
Zkomponoval celkem 21 oper, 45 symfonií, 45 koncertů (např. pro klavír, housle, lesní roh, klarinet, flétnu či hoboj), dále několik mší a motet, árie, divertimenta a serenády, kantáty, sonáty a další díla pro klavír, písně či celou řadu komorních skladeb pro různá komorní uskupení.
České země Mozart poprvé navštívil na přelomu let 1767 a 1768, kdy rodina opustila Vídeň kvůli epidemii černých neštovic. Pobývali v Brně a v Olomouci, kde Wolfgang onemocněl, ale rychle se také zotavil. Napsal zde svou Symfonii č. 6.
Počátek důležité kapitoly Mozartových kontaktů s českým prostředím znamenal mimořádný úspěch pražského provedení Figarovy svatby. Dílo bylo nejen mnohokrát opakováno, ale melodie z opery doslova zlidověly a zaznívaly i na ulicích.
V roce 1787 do Prahy přijel sám skladatel a přijal objednávku na operu pro zdejší operní dům. Don Giovanni, kterého dokončil jen krátce před premiérou, byl poprvé uveden 29. října téhož roku při Mozartově druhém pražském pobytu. Oslavovaný skladatel zde navázal řadu kontaktů jak se zdejší šlechtou, tak i s dalšími umělci. Sblížil se zejména s manželi Františkem Xaverem Duškem a Josefinou, která byla výtečnou sopranistkou, a v jejich příměstské usedlosti na Bertramce byl častým hostem.
Prahu navštívil také v roce 1789. Svou poslední cestu sem uskutečnil v posledním roce svého života 1791, kdy zde 6. září uvedl operu La clemenza di Tito. Tato opera vznikla na objednávku českých stavů pro korunovační oslavy Leopolda II. českým králem. Dvorním publikem byla premiéra přijata chladně, ale následující reprízy, které již byly hrány pro pražské publikum, sklidily opět velký úspěch.
I v dalších letech po Mozartově smrti hrála Praha důležité místo v recepci jeho děl. V žádném městě tehdejší Evropy nebylo na aktivním repertoáru takové množství skladatelových oper jako zde. Česká metropole se proto stala vyhledávaným zdrojem i u notového materiálu a opisy Mozartových oper z pražské kopistické dílny Antona Gramse byly ve výbavě řady evropských operních domů. Mozartovský kult v Praze přetrval až do 19. století a ještě mladý Carl Maria von Weber, jenž zde na počátku své kariéry zastával místo kapelníka, si stěžoval, že pražské publikum vyžaduje pouze Mozarta a neoceňuje dostatečně novou tvorbu.
Mozartův pohnutý život byl doslova plný mnoha zajímavostí i kontroverzních situací, které by vydaly na samostatnou knihu, ať již se jedná o jeho odchod ze služeb salzburského arcibiskupa či o složité rodinné vztahy.
Často vzpomínány jsou jeho finanční možnosti, které stále vzbuzují diskuse. Je zřejmé, že Mozartovy výdaje ve Vídni nebyly zrovna malé a zejména v pozdějších letech, kdy ve Vídni opadl zájem o jeho koncerty, musel často řešit finanční problémy. Částečnou pomocí bylo získání místa dvorního komorního skladatele s ročním platem 800 zlatých, je však zřejmé, že to zdaleka nestačilo krýt potřebné výdaje. Dosvědčují to také časté půjčky.
Zajímavým tématem je také vztah Mozarta a zednářů. Členem zednářské lóže byl již Leopold Mozart. Vedle kontaktu s kruhy vzdělanců tím mohl sledovat také možnost využití široké sítě kontaktů po velké části Evropy, jež mohly být při nesnázích na jejich dlouhých cestách velkou pomocí.
Köchelverzeichnis – Köchelův seznam Mozartových děl
New Edition of the Complete Works.
Mozarteum Salzburg – Digital Mozart Edition.
Wolfgang Amadeus Mozart na IMSLP.
Mozart Studien [obsahy ročníků]
Mozart-Jahrbuch [obsahy]
Alfred Einstein: Mozart, his character, his work. 1945
Jiří Hilmera – Tomislav Volek – Věra Ptáčková: Mozarts Opern für Prag. Praha 1991
Claudio Casini: Amadeus. Život Mozartův. Praha 1995
Cliff Eisen – Simon P. Keefe: The Cambridge Mozart encyclopedia. Cambridge 2006
Piero Melograni: Mozart. Život a dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Praha – Litomyšl 2010
Milada Jonášova – Tomislav Volek (eds.): Böhmische Aspekte des Lebens und Werkes von W. A. Mozart. Praha 2011
Daniel E. Freeman: Mozart in Prague. Minneapolis 2013; druhé vydání tamtéž 2021
Milada Jonášová: Anton Grams berichtet an Gustav Großmann, Mozart schriebe eine neue Oper. In: Hudební věda 53 (2016), č. 1, s. 28–54
Milada Jonášová – Tomislav Volek: Tre opere su Don Giovanni per Praga. Praga 2019
Tomislav Volek – Vladimír Helfert – Milada Jonášová: Mozart, die italienische Oper des 18. Jahrhunderts und das musikalische Leben im Königreich Böhmen. Wien 2016
W. A. Mozart na Opeře Plus.
W. A. Mozart na YouTube.
(Autorem textu je Lukáš Vytlačil.)
V Týdeníku Rozhlas jsem si přečetl článek hudebního publicisty Petra Vebera. Zpracoval v něm v rubrice „Téma“ různé postřehy pod názvem „Mozartova Praha v roce…
Hudba Plus Petra Vebera (9) - vybraná témata uplynulých dní s nadhledem a v souvislostech: Plácido Domingo diriguje v Praze Mozarta
Dvě představení Dona Giovanniho dirigovaná ve Stavovském divadle byla pro Plácida Dominga splněním snu. Být s ním přítomen takovému okamžiku je samozřejmě nezapomenutelné: vždyť v…
Na otváracom koncerte 69. koncertnej sezóny Slovenskej filharmónie sa spolu s naším prvým orchestrom predstavil nový šéfdirigent James Judd v dielach Wolfganga Amadea Mozarta a…
Dojatý Plácido Domingo si dnes na setkání se zástupci médií prohlédl originál partitury opery Don Giovanni z roku 1787, kterou bude 27. a 29. října…
Nedělní koncert PKF-Prague Philharmonia měl mimořádně charakter jakési koncertní akademie, jaké se konaly v Mozartově a Beethovenově době. Potkala se na něm velmi rozdílná díla…
Sobotní večer festivalu Lípa Musica s podtitulem Pocta Bennewitzovi měl za dějiště zámek v Doksech, ve městě, kde Antonín Bennewitz, vynikající houslista a pedagog, strávil…
Páteční večer Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica zavedl své posluchače letos již poněkolikáté na saskou stranu hranice. Mozartovo Requiem v evangelickém chrámu Johanniskirche provedla Musica…
Velká část laické i odborné veřejnosti žije v iluzi, že Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta byla poprvé uvedena 30. září 1791 v Divadle na Vídeňce,…
Teatro Real otevírá svoji novou jubilejní dvoustou divadelní sezonu 2017/2018 méně hraným dílem Wolfganga Amadea Mozarta Lucio Silla. Mozart napsal tuto operu na objednávku milánské…
Letos je to již čtrnáct let, co trvá Svatováclavský hudební festival a stejně dlouhou dobu také úspěšně spolupracuje s mnoha moravskoslezskými městy. Takovým příkladem je…
O okouzlujícím portrétu zpíval nesčetněkrát. Vizitkou Pavola Breslika se stali Tamino a další jasní, mladiství hrdinové. K opeře se přitom tento slovenský zpěvák dostal spíš…
Na Svatováclavském hudebním festivalu vystoupil v sobotu dechový soubor PhilHarmonia Octet Prague, který tvoří nejlepší čeští hráči současnosti. V jejich podání si návštěvníci kostelíčku Husův…
V Ostravě ještě nedozněly dozvuky pondělního zahajovacího koncertu Svatováclavského hudebního festivalu, na jehož programu bylo 4. září 2017 Brahmsovo Německé requiem v nastudování brněnských filharmoniků…
Díky Radioservisu se nám dostává do rukou zajímavý snímek Mozartova Dona Giovanniho z archivu Československého rozhlasu v Praze roku 1951. Je to prakticky neznámá nahrávka…
Václav Luks je poslední dobou v Salcburku jako doma. Úspěšná Missa Salisburgensis Heinricha Ignaze Franze Bibera při loňském ročníku festivalu zařadila jeho a Collegium 1704…
Programově atraktivní koncert z významných děl klasicismu přineslo vystoupení Jihočeské filharmonie se zajímavými zahraničními hosty v sále Zámecké jízdárny v pátek 28. července 2017. Tento…
První scénicky plnohodnotnou operní premiérou letošního Salcburského festivalu se stala inscenace Mozartova Tita, tentokrát ve spolupráci s amsterodamskou Národní operou a berlínskou Německou operou. V…
Opera první české scény tento týden zveřejnila na webových stránkách Národního divadla pěvecké obsazení dalšího premiérového titulu nadcházející sezony, Mozartovy Figarovy svatby (obsazení předchozích operních premiér…
Do súčasného repertoáru Opery Slovenského národného divadla vstúpil štvrtý Mozart. K dvom „da- ponteovským“ operám - šestnásťročnej inscenácii Dona Giovanniho a vlani naštudovanej Così fan…