Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka a tradice odborných porot

  1. 1
  2. 2
Otázky pro ředitele Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka v Karlových Varech, zakladatele a obnovitele Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech Aloise Ježka.
Alois Ježek (zdroj MPS Antonína Dvořáka / foto Jan Borecký)


Soutěž mladých pěvců má za sebou více než půlstoletou nepřetržitou historii. Co stálo u jejího zrodu?

Myšlenka a návrh na uskutečnění pěvecké soutěže v Karlových Varech byla proslovena poprvé v létě roku 1965 a první ročník se uskutečnil již o rok později. Šlo o návrh pěvecké soutěže pro posluchače uměleckých škol se dvěma věkovými kategoriemi, kdy praktická část realizace a iniciativa zůstala na nás v Karlových Varech, tedy na mně a pozdější tajemnici soutěže Marii Drlíkové.

Říkáte, pane řediteli, „byla proslovena“, to zní až příliš skromně! Sám jste absolvoval studium zpěvu na Pražské konzervatoři a mezitím jste pracoval v Kulturním a společenském středisku v Karlových Varech, šéfoval jste Mladé scéně a organizoval jste první Mezinárodní jazzový festival v Československu, spolupracoval jste se Suchým a Šlitrem, zakládal jste Horníčkovy Hovory H a působil jste jako asistent režie v Městských divadlech pražských. S myšlenkou pěvecké soutěže jste se tedy vracel „ke kořenům“ – ale jistě jste u ní nezůstal sám.

Garantem projektu se stala rektorka Akademie múzických umění, bývalá vynikající pěvkyně profesorka Marie Budíková-Jeremiášová, spolu s profesorem Karlem Leissem, vedoucím pěveckého oddělení Pražské konzervatoře. Profesorka Budíková pak logicky byla na dlouhou dobu, až do roku 1983, předsedkyní odborné poroty. Už od počátku bylo rozhodnuto o pravidelném počtu devíti členů odborné poroty s tím, že vedle pedagogů a vynikajících pěvců budou zvány osobnosti hudebního světa, především v souvislosti s koncertním a operním zpěvem. A tak o soutěžících do roku 1990 rozhodovali profesorky a profesoři Vlasta Linhartová, Věra Passerová, Mária Vlková-Smutná, Marta Boháčová, Bohumila Lisá-Jechová, Zlatica Livorová, Jarmila Vrchotová, Jarmila Krásová, Běla Syková, Lilka Ročáková, Janko Blaho, Beno Blachut, René Tuček a Vilém Přibyl – na druhé straně osobnosti, jako byli profesor Alfred Holeček, doktor Vilém Pospíšil, profesor doktor Václav Holzknecht, předseda poroty v letech 1984–1989, a další.

V organizačním čele pěvecké soutěže jste ale mohl zůstat pouze do roku 1971, než zasáhla všemocná chapadla politické normalizace. Základ, který jste položil, byl ovšem tak pevný, že pak mohl žít beze změn dalších téměř dvacet let. Na prahu svobodné éry naopak – paradoxně – hrozil soutěži zánik, ale to jste se už zase směl vrátit a iniciovat téměř znovuzrození. Soutěž „se proměnila“ jako mávnutím kouzelného proutku. Ovšem vašeho!

Rok 1990 přinesl zásadní změnu v organizaci a personálním obsazení v kulturním životě Karlových Varů. Tyto změny měly velký vliv i na další setrvání a pokračování pěvecké soutěže. V transformovaném Kulturním centru Amethyst vznikl řídící výbor soutěže složený z hudebních odborníků a vynikajících umělců z celé republiky. Začala spolupráce s Andrejem Kucharským, vynikajícím pěvcem a pedagogem, žijícím v Mnichově, z jehož iniciativy vznikly interpretační kurzy, které sám v prvních létech vedl. Soutěž byla rozšířena o třetí kolo, interpretaci jedné árie s orchestrálním doprovodem. Byla otevřena kategorie Píseň a dvě věkové kategorie byly nazvány Junior (dnes do čtyřiadvaceti let včetně) a Opera (dnes do pětatřiceti let včetně). V roce 2014 byla otevřena zatím poslední kategorie Operní naděje (jednodenní soutěž pro šestnácti až dvacetileté studenty uměleckých škol).

Opět ani slovo o vás! O brilantní organizaci, o cílevědomé koncepční přípravě, o úzké spolupráci s Karlovarským symfonickým orchestrem, jehož jste se stal ředitelem, o hledání, přesvědčování a nalézání sponzorů, o sjednávání záštity dokonce i od prezidenta republiky, o založení Mezinárodního pěveckého centra, o další organizaci a rozšíření mistrovských kurzů, o neúnavných inovacích ve spolupráci se všemi českými operními scénami včetně Národního divadla a Státní opery Praha, o kontaktech s Pražským jarem a tak dále. Ale nechci vás tím odvádět od základní koncepce pěvecké soutěže, od směřování a udržování vysoké úrovně, jejímž garantem byla a stále je odborná porota. Otázka tedy míří k vašemu pohledu na porotu Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka.

Porota byla počtem ustálena na jedenáct členů s dominantní osobností Petera Dvorského, který je předsedou poroty prakticky od roku 2001. Za dobu od roku 1990 až do minulého roku se v čele poroty vedle Petera Dvorského vystřídali publicista doktor Lubomír Čížek, dirigenti František Vajnar a Jiří Stárek a pěvci Ivo Žídek, Andrej Kucharský, Jindřich Jindrák, František Dáňa, Eva Randová a Magdaléna Blahušiaková. Z osobností jsme přivítali v Karlových Varech například Korejce Young-Chul Choie, Američanku Sarah Meredith Livingston, Rakušana Waltera Berryho, dirigenty Oskara Danona nebo Serge Bauda, Kanaďana Alaina Nonata, Japonce Akihiko Moriho, Itala Antonia Carangela, ale také Gabrielu Beňačkovou, Annu Barovou, Jaroslava Horáčka, Karla Petra, Milana Stříteského, dramaturgy Ondřeje Hučína, Beno Blachuta mladšího a mnoho dalších odborníků.

Jak je tomu letos?

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář