Týden s tancem

Premiéra baletu Princezna Hyacinta v Liberci, aktivity Centra choreografického rozvoje Se.s.ta, premiéra tanečního filmu o Marii Kudeříkové, Česká taneční platforma a další aktuality

Premiéra baletu Princezna Hyacinta v Liberci
Soubor baletu Divadla F. X. Šaldy v Liberci připravil na poslední březnový den premiéru humorného pohádkového příběhu z prostředí Českého ráje. Autorkami a „restaurátorkami“ Nedbalova zapomenutého celovečerního baletu Princezna Hyacinta jsou choreografka a režisérka Marika Blahoutová a PR manažerka Baletu Národního divadla Kateřina Hanáčková jako libretistka. Premiéry se konají 31. března a 2. dubna.

Choreografka dostala od šéfky libereckého baletu volnou ruku i ve volbě titulu: „Jediné přání bylo, abych vytvořila rodinný balet. Oslovila jsem tedy Kateřinu Hanáčkovou, která má přehled o baletní historii, a společně jsme hledaly téma. Měla jsem představu objevit balet s krásnou hudbou, a to se Kateřině vskutku podařilo. Když jsem si přečetla libreto a zjistila, že se celý děj odehrává na Troskách, tak jsem zajásala. Našla jsem třicet pět minut hudební ukázky z Princezny Hyacinty a v té chvíli bylo rozhodnuto. Až později jsme přišly na to, že více hudebních nahrávek nikdy zaznamenáno nebylo. Představení se hrálo pokaždé živě,“ přibližuje choreografka vznik nové inscenace v rozhovoru na stránkách divadla.

Původním záměrem byl inscenovat balet jen na Nedbalovu hudbu, jenže neexistuje žádná jeho nahrávka, jen partitura. Autorky však nechtěly vytvořit historickou rekonstrukci, ale nové dílo, proto oslovily ke spolupráci ještě současného hudebního skladatele Zbyňka Matějů, který již složil několik baletů (např. Malou mořskou vílu nebo Čarodějova učně) a s jeho pomocí vznikla nová partitura. O výtvarnou stránku představení postarali proslulý kostýmní návrhář Josef Jelínek a scénografka Lucie Loosová.

„Na Princezně Hyacintě je nejznámější asi plakát, který k premiéře vytvořil Alfons Mucha. Je to výjimečné dílo, secesní skvost – všichni ho známe. Co už tak v povědomí veřejnosti není, je fakt, že k němu existoval původní balet s hudbou Oskara Nedbala, choreografií Achille Viscusiho a libretem Ladislava Nováka. Navíc byl balet ovlivněný zednářskou symbolikou, takový český pokus o Kouzelnou flétnu,“ vysvětluje Kateřina Hanáčková. „Není se čemu divit, když si uvědomíme jak významné postavení Mucha – zednář měl, navíc jsem v jiném archivu našla i potvrzení o Nedbalově přijetí do konkrétní zednářské lóže. Pokud si prohlédnete vlastní plakát, nenechá vás na pochybách, o co tu jde, a i v původním libretu odkazy na tyto zednářské a jasné atributy najdeme. Už hlavní postava Kováře s jeho kladivem a nářadím je velmi symbolická – a v rámci respektu k původní myšlence, jsme ji pro libereckou Princeznu Hyacintu nechaly i my.“

Vesnický kovář, ústřední postava, touží získat bájný poklad a dostává se tak na hrad. Potkává krásnou princeznu Hyacintu, kterou unese černokněžník Aratron. Při pokusu o její vysvobození se dostává až do bájné říše Hyacint. Pohádkovému příběhu nechybí humor, dramatické momenty, dokonce ani láskyplný závěr.

Balet se již počátkem století odehrával na hradě Trosky, proto se nabízelo uvést tuto inscenaci v libereckém divadle. Tajemný svět pod hradem, chodba, která nás přivede do jiného světa, sen versus realita. Původní Hyacinta byla spíš pantomimickou fraškou, libreto bylo velmi složité, spletité a dobová kritika tvůrčí tým téměř „popravila“. I proto se možná i přes nádherný výtvarný počin Alfonse Muchy nestala stálicí na českých jevištích – jako třeba jiný Nedbalův balet Z pohádky do pohádky. „Každopádně je to překrásné téma a my se ho snažíme oživit a přetavit s úctou k odkazu, který původní inscenační tým v českém umění zanechal. Snažíme se vytvořit inscenaci, která bude bavit jak děti, tak jejich rodiče. Skutečné rodinné představení, jež přinese láskyplný příběh, šťastný konec, upozorní na hodnoty, za které má smysl bojovat,“ dodává Kateřina.

• 

• 

• 

• 

• 

Plakát Alfons Mucha zaplnil řadou skrytých významů a symbolů. Je zřejmé, že šlo o dílo (jako Mozartova Kouzelná flétna) s přesahy do jiných „nedivadelních“ souvislostí. Nádherná secesní Princezna Hyacinta Alfonse Muchy se stala nedílnou součástí našeho výtvarného bohatství a byla by škoda, kdyby stejnojmenný kouzelný Nedbalův balet upadl v zapomnění. Plakát inspiroval tvůrce také při fotografování aktuálního vizuálu nové inscenace, použili Muchovu stylizaci a ponechali v našem plakátu hned několik jeho tajemných symbolů:
Pravá ruka princezny Hyacinty zobrazuje gesto Velké Bohyně a představuje ženský princip.
Levá ruka – mužský princip, zaujímá gesto Rohatého Boha – ‚paroháče‘.
Princezna má na sobě bílý šat, který definuje její panenskou nevinnost a vystoupení z temnoty
Foto: Radek Teope Drbohlav, tanečnice: Johana Březinová.

---

Uctěním památky odbojářky Marie Kudeříkové začal Týden mučednic, v jeho rámci proběhne premiéra tanečního filmu Maruška
V neděli uběhlo 80 let od popravy mladé antifašistické odbojářky Marie Kudeříkové, kterou nacisté sťali 26. března 1943 v dnešní polské Vratislavi. Komentovaná prohlídka po brněnských uměleckých dílech z doby socialismu pod vedením sochaře a experta na antifašistické a socialistické umění Pavla Karouse byla zakončena u památníku Marie Kudeříkové za Městským divadlem Brno.