V Karlových Varech soutěží už po sedmačtyřicáté mladí zpěváci aneb Pohled do zákulisí klání

  1. 1
  2. 2

Právě v těchto dnech – od uplynulého víkendu až do následujícího pátku – je v Karlových Varech v plném běhu nejnovější ročník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Soutěže, která se během let stala uznávaným mezinárodním kláním a jež otevřela cestu za úspěchem již mnoha našim, ale i zahraničním mladým pěvcům. Hlavní letošní aktéři? Více než šest desítek pěvců z patnácti zemí celého světa. První kola soutěže už tradičně hostí Hotel Thermal, částečně i s volným vstupem veřejnosti, slavnostní finále a závěrečný galavečer se pak za asistence Karlovarského symfonického orchestru odehraje v Karlovarském městském divadle. A když už jsme zmínili protagonisty, bezpochyby k nim i letos patří Alois Ježek, ředitel soutěže a před bezmála již padesáti lety také jeden z jejích iniciátorů a zakladatelů.
Jak to všechno vlastně začalo?

Psaly se roky 1964 a 1965, když jsme v letních prázdninových měsících sedávali s tehdejší rektorkou Akademie múzických umění Marií Budíkovou-Jeremiášovou, profesorem Karlem Leissem a mojí spolupracovnicí Marií Drlíkovou v karlovarské kavárně Elefant. S našimi pražskými hosty jsme byli přátelé a posezení u kávy bylo součástí přestávky na jejich cestě do Konstantinových Lázní. Jako absolvent Pražské konzervatoře jsem znal situaci na pěveckých odděleních konzervatoří a vysokých hudebních školách. Mladým pěvcům chyběly umělecké šance, příležitosti, výměny zkušeností a nová poznání, tolik potřebná pro úspěšné zahájení umělecké kariéry. A tak z těchto rozhovorů u kávy nakonec vzešel podnět založit v Karlových Varech pěveckou soutěž. Byla to myšlenka na tehdejší dobu revoluční. Rozhodli jsme se o pokus realizovat ji jako soutěž mladých pěvců, posluchačů konzervatoří a vysokých hudebních škol s mezinárodní účastí. Zpočátku při hudebním festivalu Dvořákův karlovarský podzim, zaštítěnou rovněž jménem a tvorbou Antonína Dvořáka.

Jaký byl samotný začátek soutěže a jaké její pokračování? A kdo byli první vítězové?

Pokus, kterému předcházela řada jednání v Karlových Varech, na ministerstvech, rovněž na všech školách, se vydařil. Skromný začátek se uskutečnil jako první ročník od 27. do 29. září 1966 s laureáty Libuší Hošťálkovou, Janou Smítkovou, Magdalénou Hajóssyovou, Růženou Štúrovou, Bulharkou Rumjanou Maždrakovou, Jaroslavem Štajcem, Jozefem Ábelem a dalšími. V dalších ročnících, kdy se soutěž v Karlových Varech osamostatnila, s podporou ministerstev a osobními záštitami ministrů, byli oceněni Marie Dřízgová, Edita Gruberová, Gabriela Beňačková, Maďar Otvos Csaba, Štěpánka Hraničková, Lilka Ročáková a mnozí další, jejichž výkony a jména dodnes září, nebo jsou připomínkou pěvectví posledních desetiletí dvacátého století. Autorita soutěže narůstala, a tak se postupně ze soutěže školní v roce 1991 proměnila ve skutečné profesionální pěvecké klání mladých pěvců z celého světa. Po odstoupení festivalu Pražské jaro od zařazování pěveckého oboru do každoročních soutěží se stala jedinou českou profesionální soutěží mladých pěvců do pětatřiceti let.

Kdo zasedal či zasedá v porotě?

Již od prvého ročníku soutěže stála v čele soutěžní poroty Marie Budíková-Jeremiášová, tehdy rektorka Akademie múzických umění v Praze, v dalších letech doktor Václav Holzknecht, Vlasta Linhartová nebo doktor Lubomír Čížek. V prvních ročnících se v porotě objevili Janko Blaho, Beno Blachut, Karel Leiss, Alfréd Holeček, Vladimír Bor a další. Od devadesátých let pak Eva Randová, Andrej Kucharský, Ilona Tokody, Helena Lazarská, Walter Berry, Serge Baudo, Ivo Žídek, Jindřich Jindrák, František Vajnar, až k dnešním porotcům – Gabriele Beňačkové, Sonje Ghazarian, Antoniu Carangelovi, Jürgenu Hartfielovi a Peteru Dvorskému, významnému světovému pěvci, který je předsedou poroty už po desáté.Jak to vypadá letos? Kolik soutěžících se přihlásilo? A jak to vlastně je u vás s jednotlivými soutěžními kategoriemi?

Každoročně se soutěže zúčastňuje okolo šedesáti až osmdesáti mladých operních a koncertních pěvců z celého světa. Pěvci soutěží ve třech kategoriích: Junior do pětadvaceti let včetně, do pětatřiceti pak jsou kategorie Opera a Píseň. Letos se přihlásilo dvaašedesát pěvců se třiasedmdesáti výkony – někteří z nich totiž soutěží v kombinaci dvou oborů: Junior a Píseň nebo Opera a Píseň. Sympatické je mezinárodní zastoupení: od Japonska, Jižní Koreje, Ruska, Ukrajiny, Polska, Německa, Srbska, Slovinska, Chorvatska, Černé Hory přes Finsko a Francii do USA.

Jaké jsou požadavky na účastníky klání? A máte nějaké srovnání se zahraničím?

Průběh soutěže se přibližuje programům a nárokům pověstných soutěží světových. Kategorie Junior a Opera jsou tříkolové. V prvních dvou kolech – s klavírním doprovodem – je zastoupena písňová a operní literatura, od barokní árie přes díla romantiků a samozřejmě též Antonína Dvořáka až po hudbu v kompozičním stylu dvacátého a jednadvacátého století. Třetí kolo je pak finálovým soubojem interpretace jedné árie s orchestrem  – letos se uskuteční 22. listopadu odpoledne v Karlovarském městském divadle. S těmi nejlepšími se setkají návštěvníci poslední den soutěže na koncertu vítězů a laureátů v pátek 23. listopadu v 19:30 hodin opět v Karlovarském městském divadle. Soutěž Píseň je dvoukolová s nároky na interpretaci písňové tvorby období klasicismu a romantismu s dominancí na tvorbu Antonína Dvořáka, opět až k tvorbě dvacátého a jednadvacátého století.Sledujete osudy vašich laureátů v jejich budoucí kariéře? Jak jim může soutěž pomoci?

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments