O budoucnosti Filharmonie Brno. S Vilémem Veverkou otevřeně

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Marie Kučerová: V takovém rozměru, zda moravská či česká, nepřemýšlím, ani se tím nelimituji. Když pominu skupinu specialistů, kteří jsou schopni posoudit interpretační kvality, tak pro to široké vnímání ve společnosti budeme nejatraktivnější, chcete-li nejvíce trendy a zejména nejprogresivnější subjekt na poli české klasické hudby. Proto mám velkou radost, že například na festivalu Pražské jaro vystoupí orchestr v roce 2017 s velmi progresivní dramaturgií, právě proto, že se takto systematicky profilujeme. Ani jeden český orchestr nemá podobně silný, dobře identifikovatelný profil. Filharmonie Brno by měla být jednou něco na způsob Staatskapelle Dresden či Gewandhausu…Silný tradiční městský orchestr, jakým je třeba Mnichovská filharmonie, orchestr, který hrdě reprezentuje město a má silnou vizáž. Takto to vnímám. Nemusíme plnit roli jako Česká filharmonie, která je garantem české hudební tradice, ošetřuje český repertoár, bazíruje na českém zvuku atd. Můžeme vyvážet Janáčka, ale nemám problém, když jedeme do Německa s Wagnerem. Nakonec do Filharmonie Brno přicházejí stále více i cizinci. Snad i to svědčí o určité atraktivitě a řekněme, že i o tom, že Česká republika je zajímavá a atraktivní země, navíc bezpečná. Právě tyto faktory mnoho lidí, i hudebníků, dnes zvažuje.

Filharmonie Brno (foto FB)
Filharmonie Brno (foto FB)

Vilém Veverka: Na úvod jsem zmínil, že tématům jako je dramaturgie se nebudeme věnovat. Ovšem v případě Filharmonie Brno by to byla přeci jen trochu škoda. Vítězslav Mikeš, jeden z nejpovolanějších dramaturgů v zemi, výrazně (také ve spolupráci s předchozím šéfdirigentem Aleksandarem Markovićem) vyprofiloval repertoár orchestru, a to směrem k současnější hudbě. Porovnáme-li to se západními orchestry podobné velikosti, pak je tento stav standardem. S jakým se setkáváte ohlasem publika, respektive daří se vám získávat publikum nové, nové abonenty?

Marie Kučerová: Vítězslav Mikeš je klíčovým člověkem, také díky němu jsme schopni překonat období bez šéfdirigenta. Toto není obvyklé a je to pro mě v dané situaci zcela zásadní. Sice si tím trochu “komplikujeme” život, posluchači si musí zvykat, je tam trochu odpor. Nicméně si vždy říkám, jak na tom byl Janáček před sto lety? A pokud se to zvládlo tenkrát, zvládneme to i dnes. Je to riziko, nepopírám, a je to zvýšené množství práce, například pro marketing, který musí být daleko kreativnější při prodeji koncertů. Ale publikum si na progresivní věci zvyká, důkazem jsou i naše festivaly. V zahraničí je toto skutečně běžné, nikdo tato témata neřeší. Vychováváme publikum a výsledek je i ten, že se publikum výrazně omladilo. Je zcela unikátní záležitostí, že při loňském průzkumu jsme zaznamenali poprvé jako největší posluchačskou skupinu mladé lidi ve věku 20-30 let, kteří předčili klasickou skupinu 60-70 let. Toto považuji za objektivní úspěch a ptám se, kde jsou jeho příčiny. Mladé publikum neprošlo hudební výchovou, je to v podstatě tabula rasa a je jim jedno, jdou-li na Mahlera nebo Schnittkeho. Nejsou zklamaní a hlavně nemají předsudky. Hodně táhnul i Aleksandar Marković. V Brně pak také není snobské publikum, na které se nemusíte ohlížet. Dalším důvodem je práce marketingu, pracujeme se sociálními sítěmi, zdá se, že i to je efektivní. Ten trend je správný a samozřejmě, že kriticky vše, co se tohoto tématu týká, pečlivě analyzujeme a vyhodnocujeme.

Vilém Veverka: Mám pocit, že Filharmonie Brno v posledních letech „rezignovala“ na produkci zvukových nosičů. Poslední relevantní nahrávku orchestr realizoval právě s Jakubem Hrůšou už před rokem 2010. Čím se bude orchestr s bohatou nahrávací historií pro futurum prezentovat?

Marie Kučerová: Souvisí to se situací v nahrávacím průmyslu obecně a samozřejmě s finančními možnostmi. Jsme malý trh, proto má smysl orientovat se mezinárodně. Ve vlastní edici vydáváme živé nahrávky orchestru, snahou bude snímky prezentovat skrze Spotify, iTunes a podobně. Půjdeme trendem západních institucí a věříme této cestě. Nicméně kde chcete dnes v Brně nahrávat symfonickou hudbu? Situace bude diametrálně odlišná, jak jinak, s novým sálem, nechme se překvapit tím, co bude v tomto ohledu následovat. Sál bude vybavený nahrávací technikou, tím se posuneme kvalitativně úplně jinam. Bude to tedy i nahrávací studio, vybavené špičkovou audiovizuální technikou, kde budou instalovány kamery, vše bude připraveno například pro streamování a vysílání. Vyjednání partnerských kontaktů v této věcí je také součástí mých aktivit. Nutně se musíme stát součástí globálního hudebního světa. I toto by mělo generovat další finanční zdroje.

Vilém Veverka: Na závěr našeho rozhovoru by se slušelo vyslovit nějaké obecné shrnutí…

Marie Kučerová: Celý ten příběh je o štěstí, kdy se sešlo v jednu dobu více faktorů: dobrá ekonomická kondice země, vstřícný přístup města, prodiskutovaný a přichystaný projekt sálu s připravenou parcelou, který “stačilo” popohnat. Před pouhými pár roky by to možné nebylo. Připravený (fakticky i mentálně) je projekt, o kterém se mluví skoro sto let. Mohlo to dopadnout i tak, že se na místě nového sálu udělají garáže a nad nimi by se postavil obchodní dům. Je důležité říci, že je zde pro koho stavět – Brno má svůj velký symfonický orchestr a erudované publikum. Ta parcela vedle Besedního domu, poslední volná v samotném centru města, na nás prostě sto let čekala… Konstelace tedy nikdy nebyla natolik příznivá jako dnes, a pokud se nevyužije, pak se zřejmě nikdy nenaplní. A ráda dodávám, že všichni lidé, kteří na projektu tvrdě pracují, jsou výjimeční a věci zcela oddaní. Pokud by ambice projektu nebyla absolutní ve smyslu těch nejlepších nových sálů v Evropě, pak snad ani raději nic nerealizujme, byla by to zmařená investice a plýtvání veřejnými prostředky.

Marie Kučerová (foto Alena Podolníková)
Marie Kučerová (foto Alena Podolníková)
0 0 vote
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


22 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments